Česko poroste jen průměrným tempem. MMF dál věří hlavně Asii

Chcete nejprve dobrou, nebo tu špatnou zprávu? Podle posledního výhledu vypracovaného ekonomy Mezinárodního měnového fondu bude růst světové ekonomiky pokračovat minimálně do konce desetiletí. Ta špatná zpráva je, že Česko poroste jen průměrným tempem a na dohánění úrovně západní Evropy tedy můžeme zapomenout.

Průměrný růst globální ekonomiky o 3,1 procenta v letošním a o 3,4 procenta v příštím roce. Taková je základní předpověď říjnové prognózy Mezinárodního měnového fondu. Tedy mohlo by to být lepší, ale je zde několik nepříznivých faktorů, které budou růst hospodářství brzdit.

„Někteří argumentují, že současné tempo růstu je přijatelné, protože odpovídá dlouhodobým průměrům. Ale tento argument ignoruje recesi v mnoha vyspělých i rozvíjejících se ekonomikách," poznamenal k prognóze ekonomický poradce MMF Maurice Obstfeld.

Oslabení růstu ve Spojených státech, zmatek okolo odchodu Velké Británie z Evropské unie i zmírnění tempa růstu čínské ekonomiky – to jsou podle MMF hlavní důvody, proč nemůže být vývoj příznivější. Ceny ropy a dalších komodit se budou držet nízko, což bude blokovat oživení ekonomiky v zemích, jako je Rusko, Brazílie, Nigérie a Jihoafrická republika.

Růst potáhne hlavně Asie

Navzdory zpomalení bude Čína dál patřit mezi nejrychleji rostoucí země světa. Předběhne ji jen několik dalších zemí Asie, konkrétně Indie, Bangladéš, Barma a Bhútán. Právě Bhútán, malý stát pod štíty Himálaje, poroste podle předpovědi MMF vůbec nejrychleji. Výkon tamní ekonomiky na jednoho obyvatele vzroste mezi lety 2015 a 2020 o téměř 60 procent.

Z velkých zemí poroste nejrychleji Indie se zhruba 50procentním zvýšením HDP na obyvatele. Ekonomové MMF se pochvalně vyjadřují o ekonomických a daňových reformách, které v posledních dvou letech uskutečnila vláda premiéra Nárendry Módího. Druhé nejlidnatější zemi světa navíc svědčí nízké ceny ropy a dalších komodit.

Nejrychleji rostoucí země světa podle prognózy MMF

HDP je uveden v dolarech po přepočtu na paritu kupní síly

Země	HDP na hlavu v roce 2020	Růst mezi lety 2015 a 2020
Bhútán	12 187	+58,5 %
Barma	8501	+55,1 %
Indie	9306	+50,4 %
Bangladéš	5326	+46,8 %
Čína	20 977	+46,3 %
Etiopie	2621	+45,2 %
Laos	7653	+43,0 %
Kambodža	4990	+42,7 %
Vietnam	8556	+41,7 %
Pobřeží slonoviny	4 733	+40,9 %
Gruzie	13 463	+40,4 %

Nahoru půjde prakticky celý region jižní a jihovýchodní Asie, růst o více než šest procent ročně mají před sebou třeba Filipíny a Vietnam. Pokračovat má také vzestup „afrických hvězd", které budují ekonomiku na pevnějších základech než jen na exportu nerostného boharství. Země typu Pobřeží slonoviny, Etiopie, Keni a Senegalu by tudíž mohly udržet růst nad hranicí pěti procent ročně.

Podle předpovědi MMF bude šest zemí světa vykazovat v roce 2020 nižší životní úroveň než v loňském roce. Tuto skupinu zoufalců (Jižní Súdán, Východní Timor, Rovníková Guinea, Venezuela, Ekvádor a Zimbabwe) tvoří vesměs státy závislé na exportu ropy, které navíc často poškozuje politická nestabilita.

Příliš pomalý růst v Česku

Evropské země se nevyskytují na prvních, ale ani na posledních místech žebříčku. Výkon české ekonomiky, přepočtený v paritě kupní síly, podle MMF do roku 2020 vzroste o 23 procent. Česká republika se tudíž nachází téměř přesně uprostřed tabulky srovnávající 190 zemí světa.

Předpovědi pro naši zemi vesměs nejsou špatné – nízká inflace, mírný přebytek na běžném účtu platební bilance a nízká míra nezaměstnanosti okolo čtyř procent. Slabinou Česka však bude tempo ekonomického růstu, které se má stabilizovat okolo 2,5 procenta za rok.

Odhad růstu vybraných evropských zemí

HDP je uveden v dolarech po přepočtu na paritu kupní síly

Země	HDP na hlavu v roce 2020	Růst mezi lety 2015 a 2020
Slovensko	39 240	+31,9 %
Polsko	34 342	+29,6 %
Maďarsko	32 803	+24,8 %
Španělsko	43 220	+24,0 %
Česká republika	39 511	+23,2 %
Německo	55 037	+17,2 %
Francie	48 434	+16,8 %
Velká Británie	48 156	+16,0 %
Itálie	40 637	+13,6 %
Rakousko	53 237	+13,3 %

Ekonomové MMF jsou podobně skeptičtí i v případě dalších nových členů Evropské unie. Překročit tříprocentní růst v příštím roce má podle nich pouze Slovensko, Polsko, Lotyšsko, Rumunsko a Malta, přičemž nejrychleji poroste Rumunsko tempem 3,8 procenta.

Dohánění úrovně zemí západní Evropy se tak mění ve velmi dlouhodobý cíl. Tedy pokud nebudeme brát za úspěch to, že se Česko a Slovensko v roce 2020 přiblíží úrovni stagnující Itálie.