V době sílících politických tlaků na veřejnoprávní média se Český rozhlas i Česká televize rozhodly zaštítit nezávislou analýzou svého fungování ze strany mezinárodní instituce, konkrétně Evropské vysílací unie. Česká televize podstoupila tuto analýzu jako první, Český rozhlas jako sedmá veřejnoprávní instituce v Evropě. Podle výsledků analýzy, které prezentoval generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, plní toto veřejnoprávní médium svou úlohu, ale do budoucna by mělo zvýšit své příjmy - jak z veřejných, tak i soukromých zdrojů.

Zvýšit příjmy

"Výše koncesionářského poplatku se nezměnila od roku 2005 ani nebyla indexována podle míry inflace. Aby byl provoz Českého rozhlasu trvale udržitelná, musí být dostatečná. Navrhujeme, aby ČRo prodiskutoval s vládou a parlamentem navýšení koncesionářského poplatku včetně indexace," uvádí zpráva EBU.

Rozhlas by podle ní měl navýšit také příjem ze svých komerčních aktivit a z prodeje a pronájmu produktů a služeb.

Podle ředitele ČRo Reného Zavorala představují koncesionářské poplatky 95 procent příjmů ČRo, který je sice stabilní, ale výše poplatku 45 korun měsíčně, nezměněná od roku 2005, se nedá do budoucna akceptovat. "Budeme se snažit o indexaci, potěšilo by mě i navýšení poplatku o pět korun, což by přineslo do rozpočtu ČRo navíc 250 milionů korun ročně," uvedl Zavoral.

K návrhu EBU, že by ČRo měl prosadit reklamu ve svých online aktivitách, je Zavoral podle svých slov velmi zdrženlivý. "Veřejnoprávní médium by tím výrazně vstoupilo do komerčního prostředí, což by nebylo úplně korektní, a to ani k posluchačům," řekl ředitel Zvýšení příjmů ze služeb by se mu podle jeho slov naopak velmi líbilo. "Myslím, že bychom měli být aktivnější například v pronájmu studií," dodal.

Víc než 55 procent rozpočtu rozhlasu podle něj tvoří osobní náklady, přičemž v loňském roce došlo k "optimalizaci pracovních míst". "Snížili jsem stav o 115 míst, což nám umožnilo valorizovat mzdy. Chystáme také speciální projekt v oblasti talent managementu," uvedl Zavoral, podle nějž tím ČRo reaguje na odliv několika kolegů do komerčních stanic.

Podle zprávy EBU pracuje v Českém rozhlase v oblasti zpravodajství a publicistiky 323 novinářů, celkově připravuje program kolem tisícovky lidí. Další působí jako obslužný personál.

Rozhlas by měl podle EBU veřejně propagovat, čím se odlišuje od ostatních mediálních organizací, aby si tím připravil půdu pro veřejnou debatu o navýšení koncesionářského poplatku.

Šest hodnot

Hodnotící zpráva analyzovala naplňování veřejné úlohy rozhlasu z pohledu šesti hodnotících kritérií, které Evropská vysílací unie zavedla v roce 2012 ve Štrasburku. Jde o univerzalitu, nezávislost, kvalitu, rozmanitost, zodpovědnost a inovativnost.

"Z pohledu univerzality hodnotili experti EBU velmi kladně postavení Čro jako mediálního domu s obrovskou tradicí i historií. Oceňovány byly i naše projekty pro handicapované, například projekt´Světluška´ pro zrakově postižené občany, jimž je rozhlas jediným průvodcem v mediální krajině, nebo projekt Ježíškova vnoučata, propojující lidi v domech pro seniory s dárci," tvrdí Zavoral.

Nezávislost vnímá podle svých slov jako zásadní prioritu rozhlasové práce, přičemž konzultanti podle něj kladně kvitovali editorský systém Českého rozhlasu v rámci zpravodajství a publicistiky a propojení zpravodajské, publicistické, analytické i webové části.

Z hlediska kvality, rozmanitosti a inovativnosti jsou zvlášť některé platformy ČRo vyspělejší. "Naše literárně-dramatická tvorba byla oceněna Grand Prix na festivalu v Bukurešti, Symfonický orchestr Českého rozhlasu odvádí s novým dirigentem na poli kultury také skvělou práci," pochválil Zavoral. Dále zmínil existenci různých inovativních hubů v Čro. "Máme kreativní hub, což je naše minilaboratoř, která si pohrává s novými žánry. Zajišťovala třeba virtuální realitu pro už zmíněný projekt 68," uvedl Zavoral, který dále připomenul i spuštění zpravodajského podcastu Vinohradská 12 pod dohledem bývalé zpravodajky ČRo v USA Lenky Kabrhelové a milionové investice do vytvoření nového největšího audioportálu, který by měl být spuštěn letos v prosinci.

"V současnosti vysíláme v systému 23 stanic, máme čtyři digitální projekty (Radio Wave, D-dur, Radio Jazz a Radio Junior), máme i speciální zakázku státu – vysílání do zahraničí v pěti jazycích," uvádí Zavoral.

Víc oslovujte lidi

Experti nicméně doporučili Českému rozhlasu hlubší znalost publika, pro něž rozhlas vysílá, včetně potenciálních posluchačů. ČRo má v současnosti zhruba 33% podíl na rozhlasovém trhu, který by měl podle odborníků z EBU zvýšit. Rozhlas podle Zavorala reagoval na toto doporučení revizí své vize pro další střednědobé období.

"Chystáme Strategii 20.20, zaručující trvalý růst a rozvoj, hotovou a prezentovatelnou ji chceme mít na jaře příštího roku. Posluchači nám vyčítají nedostatečně intenzivní komunikaci, kdy o řadě pořadů vůbec nevědí. U portfolia tolika značek, kolik jich má ČRo, je to složité, ale chceme to více podpořit. Naše strategie má sloužit k tomu, aby Český rozhlas byl nejen nejdůvěryhodnější značkou, ale také značkou milovanou," uvedl Zavoral.

Podle něj EBU kladně kvitovala také zřízení pozice ombudsmana Českého rozhlasu, který se věnuje všem stížnostem i námětům ze strany posluchačů.

Určitý problém a výzva do budoucna spočívá podle EBU na druhé straně v tom, že mladší generace lidí do 29 let se o Český rozhlas zajímá výrazně méně, pokud vůbec. "Kolegové z BBC nám svého času řekli, že se mladými do 29 let vůbec nezabývají, protože je mají za posluchače úplně jiných mediatypů, a cílí až na lidi od 30 let výš," reagoval na to Zavoral. "My to nicméně řešíme a chceme mladé posluchače oslovit novými formáty, jako jsou například on-demand podcasty. Hodně sázíme i na sociální sítě. Chceme, aby se zde mladí dozvěděli, že mohou konzumovat kvalitní vysílání, a dostali se přes ně k dalším produktům Českého rozhlasu."