Buzerace státu

Český stát digitálně nefunguje. Ale regulovat chce

19. duben 2017 četba na 10 minut
Internet, ilustrační foto

Internet, ilustrační foto

Foto: ČTK/DPA/Jana Pape

Elektronická správa věcí veřejných a komunikace státu vůči občanům funguje v Česku hůř než v desítkách jiných zemí. Stát ji není schopen zvládnout, o to větší regulační tlak na internet ale vyvíjí. Zaznělo to na konferenci Internet Advertising Conference.

Jako další příklady připravovaných státních zásahů zmínil Simkanič úvahy amerických úřadů o tom, že podmínkou ke vstupu do Spojených států amerických bude to, že jim žadatel odhalí hesla ke své internetové komunikaci, nebo český návrh zákona o vojenském zpravodajství, který má vojenským zpravodajcům zpřístupnit data internetových uživatelů a dát jim dokonce možnost tato data určitým způsobem měnit.

Současně ale státní úřady zesilují tlak na soukromé společnosti, aby data uživatelů chránily. „Už za rok nás čeká GDPR, tedy sjednocení ochrany osobních údajů v celé Evropské unii, zaváděné pod vysokými pokutami. Další krok, na ještě vyšší úrovni, je zavedení ePrivacy, kterou chce Evropská komise stihnout ještě s GDPR," vypočítával Simkanič. (Jde o novou legislativu EU, která má začít platit od 25. května 2018 a výrazně zvýšit ochranu osobních dat občanů a povinnosti institucí a firem tato data chránit, pozn. red.)

V zásadě podle něj nejde o chybné kroky. Na druhé straně už současná zkušenost s upozorňováním na využívání cookies naznačuje, že ochrana uživatele, spočívající především v upozorňování na to, že jsou o něm zaznamenávána data, nefunguje úplně, jak má.

„Jen v online podobě titulu New York Times existuje čtrnáct různých systémů, jimž dáváte svá data. Pokud vás pak nějaká služba čtrnáctkrát požádá, abyste něco odklikl, tak to buď přestanete dělat, protože je to pro vás nepochopitelné, nebo to budete dělat automaticky bez vnímání, takže stejně nebudete chráněni," řekl Simkanič.

Dodal také, že s každou regulací se vždy snáz vyrovnají velcí hráči, než malí, mimo jiné proto, že na ni mají víc prostředků. „To je další bod, o kterém se málo mluví. Malí odnášejí opatření určená velkým, kteří tak budou ještě víc zvýhodněni," konstatoval šéf Internet Info.

Podle něj je potřeba zejména edukovat uživatele internetu, dát jim najevo, že firmy jsou schopny jejich data ochránit, a pokud data využívají, že to není v rozporu s uživatelskými zájmy. „Stačí jeden extrém a podlomí důvěru v celý trh. Je například známo, že z aplikace na měření kroků a tepové frekvence, kterou využívají běžci, se dá zjistit i to, kdy jste měli naposledy sex. Tato data sbírala jedna firma vyrábějící vibrátory, případ se provalil a firma teď z něj má velký problém," zmínil Simkanič. Dodal také, že není dobře, pokud jsou uživatelé ochotni vzdát se svého soukromí za malou výhodu. „Všichni bychom si měli uvědomit, že data jsou důležitá a měla by se chránit," uzavřel.

Česko utratilo za e-government přes 218 miliard. Je až padesáté

Zatímco ve snaze regulovat internet a případně dohlížet na všechny aktivity na něm je stát velmi aktivní, v zavádění elektronické správy veřejných věcí to konkrétně v případě Česka není žádná sláva. Státní správa je tu organizována poměrně složitě a hlavní problém není v technologiích, ale „v mentálním nastavení politiků a úředníků". To bylo základní sdělení dalšího z řečníků konference, Michala Bláhy z iniciativy Hlídač státu.

„Internetová státní správa zahrnuje základní registry, ostatní registry a open data. Základní registry jsou navrženy a provedeny dobře, takže fungují. Ale v ostatních věcech je situace úplně jiná," řekl Bláha.