Oč jde? Poslanecká sněmovna schvaluje novelu zákona o ČNB, která mění posuzování úvěruschopnosti.

Doteď komerční banky posuzují bonitu žadatele o hypotéku podle různých kritérií – jedním z tradičních je i LTV. Tedy poměr hypotéky k zástavní hodnotě kupované nemovitosti.

MÁTE ÚSPORY?

Od začátku dubna mohou komerční banky lidem půjčovat maximálně 80 procent ceny kupované nemovitosti a pár šťastných klientů (max 15 procent zákazníků dané banky) si může půjčit částku až 90 procent hodnoty nemovitosti. Větší sumu banky půjčit nesmějí. Respektive neměly by, protože jde o doporučení ČNB a není právně závazné, nově by ale mělo být.

Co je však důležitější, centrální banka navrhuje ještě zevrubněji „proklepávat" žadatele. Jak? Kromě LTV by banky musely zkoumat i dva nové ukazatele – takzvané DTI a DSTI (viz grafika).
Zjednodušeně řečeno: jak velké jsou celkové dluhy žadatele proti příjmům a jak vysoká je měsíční splátka hypotéky proti čistému měsíčnímu příjmu. Když ale místo jednoho ukazatele budou banky zkoumat tři, na hypotéku podle ekonomů dosáhne méně lidí a úvěry přestanou být dostupné pro většinu obyčejných Čechů.

Ekonom Petr Zámečník ze serveru Hypoindex.cz dává i konkrétní příklad. Na každý jeden milion ceny nemovitosti musí mít klient nyní našetřeno 200 tisíc, a protože kupující platí i 4procentní daň z nabytí nemovitosti, je to v reálu 240 tisíc korun. Tím je splněn požadavek LTV.

Jenže pak tu budou i zbylé dva. ČNB považuje za rizikové, když je DSTI vyšší než 40 procent a DTI vyšší než 5 (když si půjčujete více než pětinásobek svého ročního čistého příjmu). „Ukazatel DSTI nastaveným na 40 procent by znamenal, že spotřebitel s čistým příjmem 25 tisíc Kč by mohl čerpat úvěry s měsíčními splátkami ve výši 10 tis. Kč," počítá Zámečník. „Při úrokové sazbě 1,87 % to znamená, že si při hypotéce se splatností 30 let může půjčit 2,75 mil. Kč (pokud nemá jiné půjčky vč. kontokorentu a kreditní karty). To si ale nepůjčí. Zabrání mu v tom třetí ukazatel. Při DTI na úrovni 5 by si spotřebitel s příjmem 25 tis. Kč mohl půjčit pouze 1,5 mil. Kč," upozorňuje Zámečník, který spustil i webovou kalkulačku, na které si můžete spočítat, zda na hypotéku podle nových pravidel dosáhnete.

Podle Zámečníka budou pravidla poměrně přísná. Zaměstnanec bez dětí s hrubou mzdou 29 320 Kč (nynější průměr) by dosáhl na hypotéku 1 336 140 Kč, přičemž by mohl „vlastnit" úvěry s celkovými splátkami a poplatky jen do výše 8 907,60 korun měsíčně. Tvrdé regule ale podle Zámečníka mohou přinést opak toho, co ČNB zamýšlí. Místo ochrany bank i samotných klientů by lidé mohli hledat chybějící finance jinde – u dražších nebankovních firem, nebo dokonce u lichvářů.

S tím, že by došlo ke zpřísnění hypoték, ale ČNB nesouhlasí. Zatím není jasné, jak přísné požadavky centrální banka nakonec nastaví. „Novela zákona o ČNB žádné číselné hodnoty neobsahuje, dává pouze zmocnění ČNB závazně stanovit institucím horní hranice úvěrových ukazatelů," říká mluvčí ČNB Denisa Všetíčková. Banka si podle ní jen připravuje prostor, aby mohla reagovat, kdyby v budoucnu hrozily finanční problémy jak bankám, tak klientům. Zatím je vše v pořádku, ale současné levné úvěry podle ČNB dostávají klienti, kteří mohou být v budoucnu rizikoví. „Objem úvěrů ve výši převyšující 5,5násobek ročních čistých příjmů žadatele se mezi prvním pololetím 2014 a prvním pololetím 2016 téměř zdvojnásobil," upozorňuje ČNB.

ZBYTEČNÁ REGULACE

Do schvalování novely ještě zasáhnou politici. Včera projednávání zákona přerušil rozpočtový výbor sněmovny a poslanci chtějí návrh podrobit dalšímu zkoumání. Sérii pozměňovacích návrhů, třeba aby se přísnější pravidla netýkala refinancování, chystá poslanec ODS Jan Skopeček: „Představte si třeba rodinu, která má hypotéku, řádně splácí, pak žena odejde na rodičovskou, mají výpadek jednoho příjmu a v té době musejí refinancovat. Podle nových pravidel by už kritéria neplnili, což by jim znemožnilo přejít k jiné bance, která by jim úvěr nemohla dát, a museli by zůstat u stávající. To by jim úvěr mohlo zdražit," varuje.

Ostrý nesouhlas vyjádřila Asociace developerů i jednotliví podnikatelé. „Zásadně se zhorší dostupnost vlastního bydlení pro tisíce domácností," zlobí se šéf Ekospolu Evžen Korec. Třeba průměrná cena nového bytu v Praze činí 5,5 milionu korun. Už teď je nutné mít milion v hotovosti. „To je pro většinu domácností nedostižná částka," říká Korec.

„Jediné, co opatření ČNB přinesou zcela nepochybně, bude zdražení splátek hypotečních úvěrů," říká mluvčí Central Group Marcela Fialková. Některé banky podle ní předvídají pokles hypotečního trhu až o 20 %.