Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) vyjmenoval body, ze kterých by se německá společnost měla po více než roce uprchlické krize poučit.
Před rokem totiž kancléřka Angela Merkelová vyslovila památná slova: „My to zvládneme." I po roce si stojí za tím, že migrační vlnu Německo zvládne. Ale za jakou cenu?

1. Nejvíce utrpělo evropské právo

Obětí uprchlické krize je podle FAZ především evropské právo. Slova jako Maastricht, Dublin a Schengen se sesypaly pod náporem uprchlíků. Rok uprchlické krize se nese především v duchu porušování současných evropských zákonů.

2. Rasismus kontra kultura vítání

Loni v létě se v Německu na jedné straně varovalo před rasismem, na druhé straně byla dávána za příklad nekritická politika vítání uprchlíků (Willkomenskultur). Lidé, kteří prchají před válkou, by se neměli vítat plyšovými medvídky a květinami, míní FAZ.

3. Ne každý přichází s dobrými úmysly

Tento poznatek je jednoduchý, ale politicky nekorektní. Ne každý cizinec, který vstoupí na německou půdu (potažmo do EU), přichází s přátelskými úmysly. Každá větší skupina lidí má svůj podíl kriminálních živlů a povalečů.
Je logické, že z milionu uprchlíků, kteří do Německa v roce 2015 přišli, jsou mezi nimi i přesvědčení teroristé. Německé bezpečnostní úřady varovaly, že mezi uprchlíky je velký potenciál pro další radikalizaci.

4. Na krizi se obohacují někteří kšeftaři

Uprchlickou krizi využilo mnoho podnikatelů pro svůj byznys. Ať už jde o ubytovací prostory, stravování a další služby spojené s náklady vynaložené na uprchlíky.

5. Humanitární pomoc něco stojí

Po prvotní euforii řady ekonomů přichází v německé společnosti k vystřízlivění. Německá vláda očekává, že náklady na uprchlíky do roku 2020 spolknou 93,6 miliardy eur. Ekonom Berndt Raffelhüscher odhadl, že náklady na uprchlíka, který nebude pracovat, se za jeho život mohou vyšplhat až na 450 tisíc eur.

450 tisíc eur

Náklady na péči o jednoho nezaměstnatelného uprchlíka za jeho život pro německý stát. Odhad freiburského ekonoma Berndta Raffelhüschera. Zdroj: FAZ

V podobném duchu exprezident mnichovského institutu Ifo Hans-Werner Sinn varoval před nekvalifikovanými uprchlíky, kteří nejsou pro ekonomiku užiteční.

6. Islám má problém se ženami

Mnoho případů násilí na ženách – nejznámější je sexuální obtěžování během silvestrovských oslav v Kolíně nad Rýnem – ukazuje, že část mužských migrantů je sexuálně frustrována. Přitom v Německu se zdůrazňuje, že toto chování nemá nic společného s islámem. Na druhou stranu je zjevné, že násilí v podobě teroristických útoků je motivováno radikálním islamismem.

Podle Merkelové islám k Německu patří, nesmí ale porušovat ústavu. „Jasně jsme řekli, že islám, který je prožíván na základě ústavy, patří k Německu," řekla kancléřka na shromáždění CDU tuto středu.

7. Vyhnout se závislosti na autokratech

Ochránit hranici v délce 3000 kilometrů není možné, oznámila kancléřka Merkelová. Evropská unie se následně dohodla s Tureckem, že bude přijímat část uprchlíků zpět a dostane za to miliardy eur.
„Morální cena, kterou EU zaplatí, je ještě vyšší," varoval FAZ. Turecký prezident Erdoğan v zemi ohrožuje ústavní principy a Evropa se dohodou s ním dostává do pasti. Není vůbec jasné, jak bude dohoda naplňována.

8. Dávat pozor na pravdivé informace

Uprchlická krize ukázala také moc médií a často nepřesných a protichůdných zpráv, které vyvolávaly zbytečnou hysterii. Na druhou stranu mnohá média zlehčovala dopady migrační vlny a barvila je narůžovo.

9. Německo je velkorysá země

Mnoho Němců darovalo na pomoc uprchlíkům finanční prostředky, nebo působí jako dobrovolníci při péči o uprchlíky. Německo je velkorysá země, konstatuje německý konzervativní deník.

10. Vše má své hranice

Volný pohyb služeb, zboží a osob je dobrá věc. V rámci Evropy vede k prosperitě. Ale v krizových situacích, jako nekontrolovatelný příliv uprchlíků, má svá negativa.
„Pozvat miliardu lidí, aby měli pohodlný život, to je jiná věc," píše FAZ.

Mnoho Němců si namlouvá, že mají po celém světě konat dobro, upozornil v této souvislosti historik Heinrich August Winkler.

Politika otevřených hranic není rozumný přístup. Nekontrolovatelný příliv uprchlíků od jistého okamžiku přemůže každou zemi.

„Politika otevřených hranic není rozumný přístup. Nekontrolovatelný příliv uprchlíků od jistého okamžiku přemůže každou zemi," varoval bývalý ministr vnitra Otto Schily.

Někdejší německý ústavní soudce Udo Di Fabio poukázal na fakt, že stát, který se vzdá svých hranic, nemůže zůstat státním útvarem.