Robert Richardson, laureát Nobelovy ceny za fyziku, varoval už před šesti lety před tím, že zásoby helia na Zemi vystačí už jen na nějakých 25 až 30 let.

Přestože to tehdy vyvolalo jen úsměvy, faktem je, že vzácný plyn lidstvu dochází.

Většině lidí se ve spojení s heliem pravděpodobně vybaví nafouklé balonky, případně vysoký a pištivý hlas, jaký mají vtipálci po jeho vdechnutí. Plyn ale slouží i ve zdravotnictví, průmyslu či v kosmonautice. Jak ovšem podotýká server Quartz, za pár let ho mít nebudeme.

Krize oddálená o 7 let

Varovné hlasy o nedostatku helia přednedávnem oslabil nález obřího ložiska plynu v jihoafrické Tanzanii. Jde ale jen o oddálení krize o nějakých sedm let. Vědci odhadují, že právě na takovou dobu dokáže nové ložisko zásobu helia prodloužit.

Pod Tanzanií je podle prvních průzkumů více než 1,5 miliardy metrů krychlových plynu. Podle Chrise Ballentina z oxfordské univerzity jde o velmi důležitý objev, který ale není samospásný. Ballentin ovšem věří, že na Zemi ještě podobná ložiska jsou.

„Zkoumání míst s podobnou geologickou historií by nám mohlo pomoci nové zdroje helia najít," uvedl pro server bbc.com také Pete Barry z univerzity v Oxfordu.

Všude jinde

Paradoxem je, že helium je druhý nejrozšířenější chemický prvek ve vesmíru – na celé čáře vede vodík. Bohužel pro lidstvo je helium všude jinde než na Zemi. Z nejbližších ložisek bychom ho časem mohli „dovážet" z kamenných vesmírných objektů, jako jsou Měsíc nebo Merkur, popř. z atmosfér plynných obrů, jako je třeba Jupiter nebo Saturn.

Celý článek vyšel v týdeníku Dotyk č. 31.