Výstavba prvního civilního letiště pro drony měla začít tento rok a letiště by mělo být funkční od roku 2020. Detaily projektu Foster zveřejnil letos na benátském Biennale.
Duchovním otcem projektu je Jonathan Ledgard ze Švýcarského federálního technologického institutu (EPFL) se sídlem v Lausanne a architektonicky jej zastřešuje britské architektonické studio Foster+Partners.
Ledgard vede projekt Afrotech, jež má za cíl prosadit na africkém trhu moderní technologie. Ty by měly pomoci místním ekonomikám, které jsou často závislé na zahraniční pomoci nebo vývoji cen komodit na světových trzích.
Rwanda je ideálním místem pro testování droneportů.
Od největšího k nejmenšímu
Ledgard, který byl dlouhá léta africkým dopisovatelem časopisu The Economist, si pro spolupráci na realizaci vybral Fostera proto, že obdivuje jeho práci. „Vím, že pro tento projekt není nikdo lepší než Norman Foster. Řekl jsem mu, navrhl jste největší letiště na světě (terminál v Pekingu – pozn. red.), nyní navrhněte to nejmenší," řekl Ledgard ke spolupráci s britským architektem.
Pro světoznámého architekta, který – mimo jiné – navrhl pro Evropskou vesmírnou agenturu i stavbu na povrchu Měsíce, se jedná o další zajímavý projekt.
„Rwanda je ideálním místem pro testování droneportů," uvedl k projektu Norman Foster dříve pro CNN. Podle něj bude mít významný dopad na africkou kulturu a má také ambici zachraňovat lidské životy.
Drony, jež mají mít nosnost nákladu až sto kilogramů, mají do těžko dostupných koutů země lacino dopravit potraviny a léky.
Samotné letiště pro drony má být mixem železniční stanice, benzinové pumpy a pošty.
Moderní tržiště
Letiště má sloužit jako logistická základna pro přepravu materiálů, ale také jako místo, kde budou drony udržovány a opravovány. „Samotné letiště pro drony má být mixem železniční stanice, benzinové pumpy a pošty," naznačil Ledgard.
Místo by mělo sloužit jako moderní tržiště. Šéf projektu odmítl, že by droneport měl sloužit ve smyslu dopravy na „poslední míli", jak o tom například uvažuje internetový prodejce Amazon pro západní trhy.
Výstavba každého letiště by měla stát 300 tisíc dolarů a měla by trvat dva až tři roky. „Chtěli jsme vytvořit koncept, který bude opravdu levný," zdůraznil Ledgard s tím, že má dát práci především místním komunitám.
Samotné drony by měly být jednoduché s minimálním použitím „hi-tech" materiálů, ale naopak s velkým podílem „low-tech" materiálů. Měly by být poháněny jednoduchým elektrickým motorem a být snadno opravitelné, podobně jako komerčně využívané dopravní letouny. Projekt si klade za cíl zvýšit dopravní kapacitu v oblastech, kde je využití silnic omezené.
300 000 USD
Tolik má stát výstavba jednoho droniště v Africe. Zdroj: CNN
Sibiř i Amazonie
Kromě afrických zemí, jako je Rwanda, Kongo, Angola, Nigérie a Pobřeží slonoviny, by se podobná letiště mohla v následujících letech využít v těžko dostupných oblastech, jako je Sibiř, oblasti v Brazílii, Argentině nebo Kanadě.
Švýcarský institut uvažuje o dvou typech dronů. První s rozpětím tří metrů by měl být schopen unést náklad o hmotnosti 10 kilogramů a byl by primárně určen pro dopravu léků a krevních derivátů pro děti nemocné anémií.
Druhý typ dronů by měl mít rozpětí šest metrů a nosnost 100 kilogramů. O jeho nasazení se uvažuje až ve druhé fázi realizace okolo roku 2025.
Jedná se o mnohamiliardový byznys, o tom není pochyb.
Byznys za miliardy
Drony pro Rwandu mají létat rychlostí okolo 90 kilometrů za hodinu a cena dopravy má být levnější než tradiční automobilová. „Jedná se o mnohamiliardový byznys, o tom není pochyb," láká možné investory Ledgard s tím, že mnoho otázek projektu zůstává doposud nevyjasněných. Projekt se začíná neustále zpožďovat a není jisté, zda se s výstavbou letos vůbec začne.
V červnu Ledgard nicméně pro techcrunch.com prohlásil, že v roce 2025 každé druhé africké město, které bude chtít mít „dronoviště", tak jej bude mít. Server dodal, že na trh s drony vstupuje v Africe také zásilková služba UPS ve spolupráci s firmou Gavi, jež financuje nadace manželů Gatesových a podporuje očkování dětí na celém světě.