Budoucnost médií

Evropská komise připravuje jednotný postup proti falešným zprávám

29. listopad 2017 četba na 8 minut
Fake news, ilustrační foto

Fake news, ilustrační foto

Foto: Shutterstock

Evropská komise zahájila v listopadu veřejné konzultace ve věci společného postupu proti falešným zprávám - fake news. Chce vypracovat celoevropskou strategii, jak postupovat proti jejich šíření. Strategie by měla vzniknout příští rok na jaře.

S rozšířením sociálních sítí řeší Evropa i jiné části světa problém, jak nakládat s takzvanými fake news neboli falešnými zprávami. Přestože v lidských dějinách existovaly vždy - a někdy i sehrály svou dějinnou roli - v současnosti může jejich význam vzrůst díky rychlému šíření.

FOTOGALERIE

Kybernetický útok, ilustrační foto Kybernetický útok, ilustrační foto Kybernetický útok, ilustrační foto

Lidé na sociálních sítích se uzavírají do "svých názorových bublin", přičemž algoritmy sítě jim nabízejí příspěvky, které jejich názoru odpovídají. To v lidech posiluje přesvědčení, že jejich názor je správný a rozšířený, byť tomu tak nemusí ve skutečnosti být. Střetnou-li se pak s jinou názorovou skupinou, debata se snadno vyhrocuje - sociální sítě tak do určité míry polarizují společnost. Falešné, masově sdílené zprávy tak mohou do určité míry společnost destabilizovat.

"Algoritmy sociálních sítí mají tendenci předkládat vám jen zprávy, které odpovídají vašemu pohledu na svět. A z toho pak vyplývá i jeho zneužití v podobě falešných zpráv neboli fakenews. Nejde jen o to, že byla napsána nějaká lež. Ta by se za normálních podmínek dostala maximálně k pár lidem. Ale jde o to, že s využitím clustrovacího algoritmu lze tuto lež poslat do přesně cílených bublin, a tím je zradikalizovat. To už pak je problém, protože to také může destabilizovat demokratický systém, a to jsme teprve na začátku," vysvětloval tento princip na nedávné konferenci TedEx Prague Josef Holý, někdejší programátor a současný pracovník pražského IT inovativního centra MSD.

Evropská komise se rozhodla najít nějaké řešení, které by proti šíření falešných zpráv pomohlo, ale zatím není jisté, jak by mělo vypadat.

Popište nám, jaké nástroje chcete

"Listina základních práv Evropské unie zaručuje svobodu přijímání a šíření informací i pluralitu sdělovacích prostředků. Žijeme v době, kdy se informace i dezinformace šíří téměř ohromujícím způsobem. Proto potřebujeme dát našim občanům nástroje umožňující rozpoznat falešné zprávy, zvýšit důvěryhodnost v online prostoru a pracovat s informacemi, které dostávají," uvedl první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans k zahájení veřejných konzultací, k nimž Evropská komise v listopadu přistoupila. 

To představuje celoevropskou výzvu všem občanům Evropské unie, platformám sociálních médií, tiskovým a zpravodajským organizacím (provozovatelům vysílání, tiskovým médiím, zpravodajským agenturám, on-line médiím a dalším), aby do poloviny února sdíleli své názory na to, jaká opatření by mohla být sdílena na úrovni EU, a seznámili s nimi Evropskou komisi. Cílem opatření by mělo být "poskytnout občanům účinné nástroje k určení spolehlivých a ověřených informací a přizpůsobení se výzvám digitálního věku".

Podle místopředsedy pro digitální jednotný trh Andruse Ansipa musí Evropa najít "vyvážený přístup mezi svobodou projevu, pluralitou médií a právem občanů na přístup k rozmanitým a spolehlivým informacím".

"Všichni relevantní hráči, jako jsou online platformy nebo média, by měli hrát roli při hledání řešení," konstatoval Ansip. 

Otevřenou širokou diskusi na téma falešných zpráv požaduje i eurokomisařka Mariya Gabrielová, odpovědná za digitální hospodářství a společnost. "Jádrem mé činnosti je obrana práva občanů na kvalitní informace, která je základním kamenem našich demokracií," prohlásila.

Česko podporuje StratCom

Jak se k veřejné konzultaci postaví Česká republika a zda k ní česká státní správa zaujme nějaké jednotící stanovisko, zatím není zřejmé. Problematika falešných zpráv nemá úplně jednoznačného gestora v podobě konkrétního ministerstva - částečně se dotýká například činnosti ministerstva vnitra, protože některé falešné zprávy mohou naplňovat skutkovou podstatu trestných činů, částečně ministerstva kultury, pod něž spadá oblast médií, a zejména pak odboru pro evropské zážitosti Úřadu vlády ČR. 

Podle tajemníka pro evropské záležitosti českého úřadu vlády Aleše Chmelaře považuje vláda oblast dezinformací za důležitou prioritu, kterou se systematicky zabývá.

"Proto bylo letos zřízeno Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, které má na starosti rovněž boj s dezinformacemi. Efektivní přistup k fenoménu fake news je zároveň součásti naší evropské politiky," uvedl pro Dotyk.cz Chmelař. Na úrovni EU podporuje Česko podle jeho slov fungování týmu takzvaného východního StratCom v rámci Evropské služby pro vnější aktivity. Jeho činnost spočívá především v boji proti dezinformacím. (StratCom East zahájil svou činnost v září 2015. Je malou jednotkou působící v rámci Evropské služby pro vnější činnost. Pracovní skupinu tvoří experti, kteří byli delegováni evropskými institucemi nebo členskými státy. Pocházejí z různých prostředí a ovládají několik jazyků, zejména ruštinu. Zřízení StratComu nebylo přijato v Evropské unii úplně bez výhrad - z jedné strany mu bylo vytýkáno, že orgány EU by se neměly vměšovat do toho, jaké zprávy média přinášejí, z druhé, že je stejně bezzubý, protože dezinformace jen monitoruje, pozn. red.)

Na otázku, zda a jakými návrhy přispěje česká vláda do současných veřejných konzultací, je podle Chmelaře ještě brzy. "Co se týče veřejné konzultace, naše reakce se očekává do konce února příštího roku," sdělil Dotyk.cz Chmelař. 

Podle zástupců Evropské komise by měly konzultace shromáždit informace a názory týkající se definice falešných informací a jejich šíření online a posouzení už existujících opatření. Výsledky konzultací by měly poskytnout odpověď na otázku, zda je potřeba tato opatření zvýšit, nebo zavést nová.

Toho se do určité míry obávají například internetové společnosti. Podle některých hlasů, zaznívajících například z českého Sdružení pro internetový rozvoj, nemají mnoho nástrojů k tomu, aby určily pravdivost zprávy, a jejich odstraňování může mít v řadě případů blízko k cenzuře. "Cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly," sdělil v tomto směru Dotyk.cz jeden z členů sdružení, který si nepřál být jmenován. 

Odstraňujte nelegální obsah

V úterý 28. listopadu se na ministerstvu průmyslu a obchodu konalo také setkání s lidmi z české internetové branže na téma mazání nelegálního obsahu (například projevů nenávisti). K tomu vyzývá nejen Evropská komise, ale například i Evropský parlament. Už koncem května letošního roku také přijali ministři členských zemí opatření, které by internetovým firmám mazání nevhodného obsahu přímo nařizovalo.

Poslední průzkum Evropské komise ukázal, že Facebook maže nelegální obsah v 66,5 procenta případů (loni v prosinci tak činil jen ve 28 procentech případů). Zlepšil se i Twitter, který podle průzkumu nyní dokáže efektivně mazat přes 37 procent závadného obsahu. Ještě před půl rokem přitom mazala jen 19 procent takových příspěvků. Videoserver YouTube, který spadá pod Google, pak maže závadný obsah ve dvou třetinách případů.

Jednání na ministerstvu průmyslu a obchodu se však nakonec týkalo zejména takového obsahu, který je na internetu sdílen v rozporu s autorskými právy (zejména nahrávání filmů na úložiště Uložto), což je další dlouhotrvající bolest této sítě, kde proti sobě stojí zájmy provozovatelů úložišť a držitelů autorských práv a kde zatím neexistuje jednoznačné řešení.