Podle generálního ředitele MasterCard Europe pro Českou republiku a Slovensko Miroslava Lukeše je potenciál karet výrazně větší, než jen jako platební prostředek pro nakupování zboží. Jako příklad, kde nyní probíhá „revoluce", zmiňuje jednu z oblastí – podle něj to jsou například projekty pro veřejnou dopravu.

„Cílem je, abyste zaplatil kartou při nákupu jízdenky a samotnou papírovou jízdenku už vlastně vůbec nepotřeboval. Údaje o tom, že nejedete na černo, si revizor přečte z vaší platební karty a své databáze," dodává. Takové systémy již zavádějí první města i v Česku – Plzeň, Liberec, Brno – a další o nich uvažují.

Hlavní město Praha, která se potýká s problematickou Opencard, však mezi nimi není. „Praha ví o našem řešení. Několikrát jsme prezentovali na magistrátu možnost použití bankovních karet. Zatím registrujeme zájem o to řešení jako takové, ale žádné konkrétní kroky neproběhly," dodává.

Současným trendem jsou v Česku bezkontaktní karty. Ovšem očekává se, že je vytlačí platby přes chytrá zařízení. Jak dlouho odhadujete, že budou ještě platební karty fungovat?

Věřím, že to bude ještě minimálně jednu generaci. Dnes karty představují malou část výdajů spotřebitelů. Samozřejmě ta část se navyšuje, ale pořád je zde obrovský prostor pro růst. Na úkor hotovosti. Oblasti růstu jsou dané i zvyky lidí. Ty jsou měněny právě bezkontaktními kartami a novými technologiemi. A mění se i generačně. My nyní usilujeme o rozšíření akceptace – chceme, aby se platilo ve veřejné správě, v dopravě a dalších oblastech. Snažíme se, aby se zavedla akceptace na České poště, u lékařů. Je celá řada možností, kde ještě můžeme rozšířit akceptaci karet. A nelze zapomínat na elektronické obchody, které se také stále ještě rozvíjí.

Velcí technologičtí hráči jako Apple, Google rozvíjejí svoje platební systémy, čímž se snaží prosadit do původního bankovního byznysu. Vnímáte je jako konkurenci?

Vnímám je jako přirozený rozvoj partnerství. Apple, Google i další hráči vytvářejí jakési rozhraní, jakousi digitální tvář platebním kartám – tedy i MasterCardu. Apple zjednodušil uživatelské prostředí a dal kartě displej. Ale přitom samotná transakce a její zúčtování probíhá úplně stejně, jako předtím, tedy přes síť MasterCard.

Nedošlo podle vás k určitému přerodu byznysu, který byl původně především doménou bank? Tedy že banky poněkud zaspaly a že přepouští svoje místo novým hráčům?

Stejně jako my jsme nedílnou součástí platební transakce, jsou jí i banky, kde leží vaše peníze. Tato úloha bankám zůstává a zůstane. Pochopitelně nové IT firmy se snaží být blíže zákazníkovi, nabídnout mu další přidanou hodnotu. A tady jim banky poměrně těžko konkurují a je na ně vyvíjený skutečně velký tlak.

Výhodou nových hráčů je jejich flexibilní infrastruktura. Zatímco banky mají za sebou celou řadu systémů, které musejí udržovat a těžko integrují nové prvky, noví hráči nejsou podobnou historií zatíženi. Navíc noví hráči mají i flexibilnější obchodní model, v němž mohou ovlivňovat výši marží a díky tomu vydělávat.

Na druhé straně z hlediska důvěry na tom jsou banky stále lépe než nové firmy. S tím ale souvisí i fakt, že banky se bojí rizik, která plynou ze sdílení a zpracování osobních údajů. V tomto jsou noví hráči dravější a dokážou si se zákazníkem snáze dohodnout obchodní podmínky.

Nebojíte se, že to vámi zmiňované partnerství jednou skončí? A že ti technologičtí hráči převezmou pod svá křídla i vaše služby?

Máme řadu předností, proč by naše partnerství mělo být dlouhodobé. Provádíme transakci za nízké náklady, což kontrastuje s vysokými náklady, pokud byste globální akceptační a zúčtovací síť budovali od nuly. Další a možná ještě důležitější aspekt je ten, že platební transakce podléhají celé řadě pravidel. Jak funguje autorizace, jak funguje clearing, settlement, reklamace, ošetření rizik, atd. Takový systém je poměrně těžké vytvořit a udržet. V neposlední řadě se pohybujeme v regulovaném byznysu a regulace odrazuje nové hráče, aby do něj vstupovali.

Ale samotná platební transakce je jen jednou z komponent přidané hodnoty, kterou dostává zákazník. Tím, že Apple, Google a jiní zákazníkovi nabídnou další služby, vzniká obrovská škála možností, jak vytvořit na bázi platební transakce nový byznys, na němž budou vydělávat. A tady prostor pro dlouhodobý rozvoj a partnerství jistě je.

Hotovost navěky nebude

Na základě čeho si vybírá MasterCard partnerství? Jde jen o velké hráče?

Vyřešit placení potřebuje celá řada projektů, i těch menších. A přirozeně jejich autory napadne, že karta je ideální prostředek. Tak se dostanou k nám. Osobně mám velký zájem o startupy a rozvíjející se firmy, které přinášejí něco nového. Mohlo by se jednat o disruptivní technologii, která pak změní chování lidí.

Jak dlouho tedy bude podle vás fungovat hotovost?

Názory se různí, řekněme od jedné generace až po celé věky. Osobně si myslím, že hotovost je v dnešní době absolutní přežitek. Je drahá, je nehygienická a podporuje šedou ekonomiku. Nicméně je to něco, co je v lidech velmi zakořeněné. Změnit zvyky lidí je jedna věc a eliminovat šedou ekonomiku je věc druhá. Například pokud se bavíme o snížení poplatků za přijímání karet, nečekáme, že začne masivně stoupat počet platebních terminálů v některých odvětvích právě proto, že pro celou řadu segmentů ekonomiky jsou karty nepřítelem. Proto musíme spolupracovat se státem, bankami na tom, abychom vytvořili prostředí elektronických peněz. V Evropě už se některé ekonomiky té bezhotovostní blíží. Skandinávie, Velká Británie jsou jasným důkazem.

Není ale svět, v němž jsou jen virtuální peníze, krokem zpět ve vývoji? Nehrozí vznik jakési bubliny virtuálních peněz?

V takovém světě ale už žijeme. Dnes je hotovost z hlediska měnových agregátů zlomková záležitost.

V historii jsme zažili celou řadu bublin, ať už to byla tzv. tulipánová bublina v Holandsku, kdy jedna cibulka se rovnala domu až po nedávnou bublinu na hypotečním trhu. Vždy bude docházet k určité diskrepanci mezi peněžní a reálnou ekonomikou.

Na druhou stranu ty peníze, které máme v kapse, jsou už dnes vlastně virtuální. Hotovost je jakýsi papírek, u něhož se lidé shodli na tom, že reprezentuje určitou uznávanou částku. Elektronické peníze jen transformují reálnou hmotu tohoto papírku na něco, co je praktičtější, efektivnější a levnější pro provoz.

Nejsou však elektronické peníze zatím pouze doménou západního světa? Jak se rozbíhá jejich šíření do řekněme zaostalejších koutů zeměkoule – do Afriky, Asie?

Nepochybně jsou dnes největší trhy z hlediska bezhotovostních plateb v severní Americe a západní Evropě. Ale například Česká republika se jim může velmi rychle vyrovnat, protože jsme špička právě v oblasti inovací, v aktivitě bezkontaktních karet. Jsme špička v používání digitální peněženky MasterPass. Ale je možné vidět, že jiné rozvojové země mohou projít větším vývojovým skokem, než procházíme u nás. Například v Nigérii máme projekt, který na naší kartě sdružuje zároveň občanský průkaz. A podobně může sloužit stejná karta i k celé řadě dalších funkcí – výplata sociálních dávek, doprava a další. Všechno na jednom nosiči, což se vzápětí dramaticky projevuje na úspoře nákladů, ale především na růstu finanční gramotnosti.

My jsme tak trochu zhýčkaní naším bankovnictvím a stejně tak Amerika je zhýčkaná svým magnetickým proužkem na kartách, který v Česku už téměř nikdo nezná.

Proč ale podobná integrace služeb či aplikací na kartě neprobíhá i v západním světě?

Je to nějaký konzervatismus, IT historie a obět vlastního úspěchu. Například v dopravě – bylo by daleko jednodušší zavést bankovní karty do dopravy, takže by třeba pražský magistrát nemusel řešit kartu Opencard. Ale ono „vyrovnání se s minulostí" paradoxně brzdí rozvoj. Ještě donedávna jsme neplatili malé částky platební kartou, a díky tomu se zde rozvinula bezkontaktní technologie. V Americe jsou naopak zvyklí platit jakoukoli sumu kartou s magnetickým proužkem, a proto nevnímají tolik dodatečný přínos bezkontaktní technologie. Stávající systém je tam rychlý a lidé jsou na něj zvyklí.

Budoucnost v dopravě

Je využívání platebních karet ve veřejné dopravě trend, který se nyní dostal do Česka? Nebo je to jen záležitostí vizionářství daného magistrátu, který chce jít moderní novou cestou?

Je to trend, který vizionáři – jako jsou například v Liberci, v Brně, Plzni – začínají přebírat, protože pochopili, že je celý proces jednodušší. Než se starat o databázi plastových karet, mohou využít již fungující infrastrukturu. Ta je navíc levnější a má zajištěný i další vývoj. My si nemůžeme dovolit vypnout karty tak, jako například může hrozit některý provozovatel systému (pozn. red. − majitel práv k pražskému projektu Opencard, firma eMoneyServices (EMS) koncem ledna zablokovala on-line objednávání karet).

Naše řešení garantuje řadu vlastností celého systému i pro veřejnou dopravu. A proto se logicky platební karty dostávají i do této oblasti, kdy můstkem přechodu byla bezkontaktní technologie. Já bezkontaktně zaplatím, ta transakce se bleskově zpracuje ve zlomku vteřiny. A díky tomu je možné aplikovat potom karty i v dopravě.

A jak tedy funguje kontrola cestujícího, který de facto má v ruce jen svoji platební kartu?

Revizor má čtečku, která přečte číslo vaší karty. A aniž by se ho dozvěděl, ověří, jestli jste si koupil jízdenku. Revizorovi se v podstatě objeví – ano koupil, ne nekoupil. Ale může mu tam i vyběhnout vaše fotografie nebo i další údaje, aby kontrola byla efektivní. Ten výstup je vždy uzpůsobený na míru danému dopravnímu podniku.

Jak je nákladné zavést takový systém pro dopravní podnik většího města typu např. Liberec?

V zásadě to příliš nákladné není. Zavedení se dělí do několika oblastí. Je třeba vytvořit terminály a nainstalovat je do dopravních prostředků. Dále je třeba vytvořit centrální systém a pak jde o samotné čtečky revizorů. Terminály se v dopravních prostředcích beztak vyměňují, protože v celé řadě případů jsou na hraně řekněme morální životnosti. Nejde o žádné mimořádné náklady, dopravní podnik je jednou za čas musí vyměnit tak jako tak. Navíc technologie terminálů se podstatně zlevnily, čili to není nijak dramatická investice.

Centrální systém je v poměru k celkovému přínosu také poměrně levnou záležitostí. Ta se může pohybovat řádově v desítkách milionů korun, ale je to jednorázový výdaj, který umožňuje velkou flexibilitu. Máte centrální platební „mozek", kam klidně během dne můžete nasadit nové tarify, nové kupony, platby přes mobilní telefony.

A co se týká čteček revizorů, jde o zanedbatelné položky. V zásadě můžete využít i upravené telefony s technologií NFC.

Která města tyto nové systémy do dopravy zavádějí?

Liberec, Plzeň, Brno a připojují se další. Tato města budou tisknout jízdenku přímo v prostředku. Ale časem se obejdou i bez klasické papírové jízdenky a budou fungovat čistě na té elektronické bázi. A evidujeme i další poptávku z měst po celé republice. Podobný systém, který papírové jízdenky zcela vytlačí, se prosazuje i v zahraničí, například v Londýně či Chicagu. V kontinentální Evropě se ale jedná stále ještě o novinku.

A co Praha, která již řadu let „bojuje" s problematickým provozem karty Pražana – Opencard?

Praha ví o našem řešení. Několikrát jsme prezentovali na magistrátu možnost použití bankovních karet. Ale zatím registrujeme zájem o to řešení jako takové, ale žádné konkrétní kroky neproběhly.

Se státem diskutujeme

Je možné, že moderní platební metody doputují i do státní správy?

Jsme v diskusi s celou řadou státních institucí, protože věříme, že můžeme zvýšit komfort pro občany a také přinést větší efektivitu pro stát. Čím více bude elektronických transakcí, tím méně bude šedé ekonomiky. Zasazujeme se, aby se bojovalo proti hotovosti a je na nás, abychom představili pohodlný platební systém.

Se státem jsme v kontaktu, což se ale v konečném důsledku rozpadá na celou změť různých úředníků. A byť je vždy obtížné udělat ten první krok, tak věříme, že se projekty začnou rozbíhat. Jako právě třeba ve veřejné dopravě, kde investujeme už posledního dva půl roku, aby se mohly rozvíjet projekty placení kartou v dopravních prostředcích. Dříve nebo později se vrátí projekt sociání karty, který úspěšně funguje v řadě zemí po celém světě. Technologické řešení máme připravené a stát může ušetřit stovky milionů korun a zlepšit využívání sociálních dávek.

Kolik máte vy sám karet? Máte jenom vlastní, nebo i nějaké konkurenční?

Mám jich pět. Čistě jenom karty MasterCard. Mám osobní zlatou MasterCard, kreditní, World, služební kartu Expensa a Blesk peněženku. A pak mám ještě několik testovacích.