Geneticky upravované plodiny již dlouhá léta vzbuzují vášně. Nyní se tato debata vrací v souvislosti s obchodem německého Bayeru, který hodlá odkoupit amerického konkurenta Monsanto za 55 miliard dolarů. Pokud by obchod vyšel, jednalo by se o největší odkup německou firmou v historii.

A jak připomenula agentura Bloomberg, Němcům by připadlo i prvenství v nabídce geneticky upraveného osiva. Monsanto totiž už přes dvacet let na americkém trhu nabízí místním farmářům geneticky upravenou kukuřici a sojové boby, které tvoří na americkém trhu většinu produkce.

26 %

Takový je podíl firmy Monsanto na celosvětovém trhu s osivy. Zdroj: ČTK

Čekání na lepší nabídku

Akciím chemického koncernu z Leverkusenu se letos nedaří a po zveřejnění první nabídky zamířily cenné papíry ještě více směrem dolů. Od začátku roku se propadly o 18 procent.

Americký producent osiva disponuje propracovaným sběrem dat o svých zákaznících, což v dlouhodobé perspektivě může být klíčové pro globální produkci potravin.

Vedení firmy Monsanto v červenci odmítlo i další nabídku Němců. Oznámilo, že by manažeři za firmu chtěli v případě odkupu více peněz. Akcionářům radí, aby zatím vyčkávali na lepší nabídku. Zatím je podle nich stále nedostatečná. Přitom věří v přínosy případného sloučení obou firem.

Původní nabídka byla 122 dolarů za akcii, posléze ji Bayer navýšil na 125 dolarů. A podle analytiků by mohla jít až na 140 dolarů.

140 USD

Taková cena za akcii firmy Monsanto by stále zaručovala střednědobě Bayeru dvouciferný růst tržeb. Zdroj: Bloomberg

To je podle ekonoma Jeffreyho Holforda z investiční banky Jefferies stále cena, která by německému koncernu zaručovala střednědobě dvouciferný růst tržeb. Jason Miner z analytického oddělení agentury Bloomberg připomenul, že obchod také může narazit u antimonopolních regulátorů. „Regulatorní překážky jsou vyšší. Fúze zahrnuje více zemí a je politicky choulostivá," dodal.

Špička v genetických modifikacích

Německý deník FAZ vysvětlil, proč se Bayeru do portfolia americký konkurent hodí. Je světovou špičkou ve vývoji geneticky upravených plodin. A vydělává na tom dobře. Loni měl zisk 2,3 miliardy dolarů.
Přitom v Německu se z tohoto směru podnikání Bayer i BASF stáhly kvůli politické a společenské atmosféře, která není nakloněna geneticky upraveným potravinám.

Americký producent osiva navíc disponuje propracovaným sběrem dat o svých zákaznících, což v dlouhodobé perspektivě může být klíčové pro globální produkci potravin.

80 %

Tolik produkce kukuřice v USA pochází z produkce Monsanto. Zdroj: FAZ

90 %

Tolik produkce sojových bobů v USA pochází ze semen firmy Monsanto. Zdroj: FAZ

Změna role

Německý chemický koncern svým krokem reaguje také na další fúze v tomto sektoru. Korporace China National Chemical odkoupila v únoru švýcarského výrobce pesticidů Syngenta za 43 miliard dolarů, přitom o totéž se firma Monsanto pokoušela loni v srpnu, ale z obchodu sešlo.

Pro amerického producenta pesticidů a herbicidů to znamená změnu role. A kartami zamíchalo i spojení dvou tradičních amerických chemických firem DuPont a Dow Chemical, které mají vybudovat vlastní divizi pro osiva.

Zemědělci si musí koupit balíček s agresivním insekticidem a k tomu geneticky upravenou plodinu, která je proti tomuto přípravku imunní.


Globální hráči na poli agrochemie v polovině května, kdy přišla první nabídka Bayeru

Bayer/Monsanto* 30,8 %
ChemChina/Syngenta 28,4 %
Dow/DuPont 17,5 %
BASF 13,4 %
Sumitomo 4,7 %
Ostatní 5,2 %

* Pokud by došlo ke spojení firem.

Zdroj: Bloomberg Intelligence

Série skandálů

Společnost Monsanto dlouhá léta budí vášně a kritiku zejména ekologických organizací. V minulosti americká firma dodávala pesticidy do postřiku Agent Orange, který armáda Spojených států používala ve Vietnamu v bojích s Vietkongem. Agent Orange hubil veškerou vegetaci a obsahoval i toxické dioxiny.

V Indii měla firma zaměstnávat děti se mzdou půl dolaru za den v manufakturách na zpracování bavlny. V současné době se snaží indická vláda dominanci geneticky upraveného bavlníku od Monsanta redukovat snížením výkupních cen a vyvíjí vlastní modifikaci semen bavlníku, uvedl indický ministr zemědělství Sandžív Kumar Baljan pro agenturu Reuters.

Statisíce dolarů na úplatky

Nejvíce ale antiglobalistické organizace kritizují geneticky upravované plodiny. V Indonésii zástupci firmy korumpovali místní úředníky, aby povolili pěstování geneticky upravené bavlny. Korporace přiznala, že v letech 1997 až 2002 vyplatila na úplatcích 700 tisíc dolarů. Americký soud ji vyměřil v roce 2005 pokutu ve výši 1,5 milionu dolarů. Firma hodlá prorazit na mexickém trhu se svou geneticky modifikovanou kukuřicí, čímž by vytlačila původní druhy kukuřice.

Sterilní semena nepoužíváme

Její osivo bývá kritiky označováno jako „sebevražedné". Protože semena jsou sterilní a zemědělci musí každý rok kupovat nové od výrobce. Samotná firma to odmítá a na svých stránkách uvedla, že tuto technologii komerčně nepoužívá. V květnu 2013 proti geneticky upraveným semenům z produkce firmy z Missouri protestovaly aktivisté v 52 zemích světa.

Rocker Neil Young brojí proti geneticky upraveným potravinám

Zdroj: Youtube

„Kritiku opakovaně vyvolává obchodní model Monsanta. Zemědělci si musí koupit balíček s agresivním insekticidem a k tomu geneticky upravenou plodinu, která je proti tomuto přípravku imunní. Přitom za její používání, které si firma nechala patentovat, musí platit licenční poplatek," napsal server německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).

4krát více

Až čtyřnásobně vzrostl hektarový výnos obilnin v Německu za posledních sto let. Zdroj: FAZ

Jak to bude dál?

Na aktuálnosti nabývá i dovoz geneticky upravených plodin se Spojených států do Evropské unie. Zatím se EU dařilo dovoz blokovat. Například Francie úplně odmítá kultivaci geneticky upravené kukuřice, podobně jako Čína a Rusko. S jednáním o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) by tento zákaz geneticky modifikovaných organismů mohl padnout.

Pokud se německý Bayer stane vlastníkem Monsanta, určitě nebude mít zájem na tom, aby se v Evropě „jeho" osiva neprodávala. Kromě kukuřice, sojových bobů a bavlníku se to týká také řepky olejky.

Na aktuálnosti nabývá i dovoz geneticky upravených plodin se Spojených států do Evropské unie.