Inspirace

Hybridy se mi líbí, ale na konec spalovacích motorů nevěřím, říká Jan Plomer

28. listopad 2017 četba na 19 minut
Jan Plomer

Jan Plomer

Foto: Vladimír Šťastný

Mladý český inovátor Jan Plomer vyhrál letos v září kategorii Nápad soutěže E.on Energy Globe Award s projektem cenově dostupné setrvačníkové baterie, uplatnitelné při provozu elektromobilů i ve fotovoltaice. Založil kvůli ní vlastní startup, firmu Plomer Engineering. Navíc je už několik let držitelem mezinárodního patentu na originální hybridní pohon. Hybridy jsou jeho láska, zákazu spalovacích motorů ale nefandí.

Máte-li 365 dní v roce, dostanete se na 36 500 cyklů ročně. To litiové akumulátory nevydrží, u nich je životnost počítána obvykle zhruba na pět tisíc cyklů, poté už klesá z původních sta procent třeba na osmdesát. Akumulátor sice může ještě fungovat, ale jeho výkonnost se snižuje. Obrovská výhoda setrvačníkové baterie spočívá v tom, že u ní je životnost prakticky neomezená.

Znamená to, že je to baterie, kterou nemusíte měnit?

Je to baterie, která přežije životnost elektromobilu. Přesně tak. Ale: má to nějaké limity. První je v tom, že v malém elektromobilu může takovéto zařízení akumulovat energii na jeden nebo dva rozjezdy. Ne na to, abyste s tím ujel třeba deset kilometrů. Je třeba rozlišovat mezi dlouhodobou akumulací elektrické energie a krátkodobou, přičemž litiový akumulátor umožňuje onu dlouhodobou akumulaci. Až doteď to ale nikdo moc nerozlišoval. Řešila se jen kapacita baterií, kolik mají kilowathodin, kolik se na ně ujede kilometrů. Nikdo ale neřeší, že pohybuje-li se vozidlo po městě, malá část energie se extrémně opakuje ve smyslu vybíjení – nabíjení. Tyto cykly tam jsou a energie z nich se pořád cpe do litiových akumulátorů. Těm to přitom nesvědčí, protože jde o velké proudy a snižuje to jejich životnost. Setrvačníková baterie tedy nenahrazuje dlouhodobé akumulátory, ale funguje jako jejich doplněk a prodlouží jejich životnost.

Kvůli setrvačníkové baterii jste založil vlastní startup. Co bylo hlavním impulsem k tomu, abyste rozjel vlastní podnikání?

Od roku 2003 jsem se pohyboval ve vývojových odděleních velkých firem a korporací a prošel jsem si pozicemi od konstruktéra až po manažera odpovědného za celý vývoj projektu. Převážně v oblasti automotive, ale také necelých šest let v oboru kolejových vozidel, kde jsem měl na starost vývojový projekt prototypu tramvaje pro švýcarského výrobce Stadler Rail, která v upravené podobě začne od příštího roku jezdit v Ostravě.

Jan Plomer při prezentaci prototypu tramvaje Stadler, jejíž vývoj vedl

Že do toho skáču, co všechno jste na nich dělal?

Byl jsem technický vedoucí projektu. Od roku 2013 do roku 2015 jsem vedl vývoj prototypu, a prošel jsem si tak vývojem produktu od začátku až do konce.

A proč pak přišla ta změna?

Chtěl jsem už opustit svět korporátních firem. V nich se sice vyvíjí nějaký produkt, obvykle relativně pomalu, a běžný zaměstnanec se k inovacím moc nedostane. A já si v roce 2015 začal uvědomovat, že jestli se chci této oblasti věnovat, tak na to potřebuji prostor, a ten v korporacích vlastně nebyl. Navíc v nich byl poměrně vysoký podíl byrokracie, malá firma je v tomto směru pružnější. Proto jsem se rozhodl k založení vlastního startupu. Ten dnes funguje na základě několika komerčních projektů na zakázku. Mám partnerskou firmu Advanced Engineering, se kterou úzce spolupracujeme, těžím také ze svých kontaktů z minulosti.

Co znamená pojem partnerská firma?

Je to firma, s níž jsme se dali dohromady zhruba před rokem a úzce spolupracujeme na několika projektech včetně setrvačníkové baterie. Teď zrovna optimalizujeme odlitek elektromotoru pro jednu zahraniční firmu, která dodává trakční motory pro výrobce kolejových vozidel.

Nezaskočilo vás při startu vlastního podnikání to, že musíte vedle své vlastní práce hlídat i provoz firmy. Korporace se o člověka postará, ve startupu si musíte hlídat každou fakturu.

To jste řekl naprosto přesně. Je to tak. Ale já jsem měl za prvé štěstí v tom, že jsem měl předem připravenu spolupráci se zmíněnou firmou Advanced Engineering, což mi zajistilo hned od začátku slušné vytížení, druhá věc byla, že mi poskytla potřebné softwary, a za třetí, relativně rychle se nám podařilo získat několik projektů, takže hned první rok pro mě bude ziskový. Což je úžasné.

Jste sám, nebo máte společníka?

Startup mám sám. Jsem jeho jediný zakladatel a stoprocentní vlastník. Partnerská firma má přibližně deset zaměstnanců, vesměs vývojářů, a já jsem během roku zapojoval ještě několik externistů včetně toho, že mám externí účetní. Od začátku příštího roku ale plánuji už mít svého prvního stálého zaměstnance. Dřív jsem si to netroufl ze dvou důvodů: jednak existuje statistika, podle níž devadesát procent startupů skončí během prvního roku, velice často kvůli příliš ambiciózním plánům, jejichž realizace je obtížnější, než se zdálo, a jednak jsem se chtěl vyhnout velkému zadlužení hned od začátku a radši jsem volil relativně konzervativní přístup. Rozšiřovat firmu ve smyslu nabírání stálých zaměstnanců jsem byl proto od začátku rozhodnut až ve druhém roce.

Děláte jen „aplikovaný“, nebo i „základní výzkum“? Fungujete na základě plnění zakázek, nebo chcete realizovat i nějaké vlastní vize, o nichž ještě nevíte, zda dojdou uplatnění?

Mám jeden konkrétní projekt takzvaně v šuplíku, je to přídavný elektrický univerzální pohon, který by se mohl standardizovat třeba pro všechny škodovky nebo pro všechna vozidla koncernu VW. Je to ale otázka financování. Teď nějak balancuji mezi komerčními projekty, kde fakturuji na základě hodin vynaložených měsíčně na zakázku a firma díky nim ekonomicky funguje, a mezi projekty, jako je setrvačník, který je ale zatím čistě na své náklady. Naštěstí se to díky E.onu trochu zlepšilo. Navíc, i když je to teď nákladová položka, v příštím roce to třeba může nabrat zcela jiný směr.

Zmínil jste E.on, asi myslíte svou letošní úspěšnou účast v soutěži E.on Energy Globe Award.

Je to tak. Letos v březnu jsem se do této soutěže přihlásil do kategorie Nápad, což byla jedna ze šesti, které posuzovali. Tato kategorie je specifická tím, že se v ní hodnotí projekty v rozpracovaném stadiu, kdy finální produkt ještě není otestován a odladěn, ale zapadá nějak do konceptu činností, jimž se věnuje E.on, tedy do oblastí, jako je energetika a ekologie. A musí mít potenciál pro uplatnění na trhu.

Akční letáky