Inspirace

Hybridy se mi líbí, ale na konec spalovacích motorů nevěřím, říká Jan Plomer

28. listopad 2017 četba na 19 minut
Jan Plomer

Jan Plomer

Foto: Vladimír Šťastný

Mladý český inovátor Jan Plomer vyhrál letos v září kategorii Nápad soutěže E.on Energy Globe Award s projektem cenově dostupné setrvačníkové baterie, uplatnitelné při provozu elektromobilů i ve fotovoltaice. Založil kvůli ní vlastní startup, firmu Plomer Engineering. Navíc je už několik let držitelem mezinárodního patentu na originální hybridní pohon. Hybridy jsou jeho láska, zákazu spalovacích motorů ale nefandí.

V červnu mi oznámili, že jsem se se svým projektem setrvačníkové baterie dostal do finále, v září jsem coby finalista prezentoval projekt porotě v Českých Budějovicích a koncem září jsem se dozvěděl, že jsem kategorii vyhrál. 

Jan Plomer zvítězil letos na podzim v kategorii Nápad soutěže E.on Energy Globe Award

Ve Foru Karlín jsem si převzal cenu, jejíž součástí je bonus 300 tisíc korun na realizaci projektu, ale zásadním benefitem je i možnost odborných konzultací s odborníky z E.onu. Koncem prosince nebo začátkem ledna bychom se měli setkat s Michalem Juríkem, odborníkem v E.on na energetiku a inovace, a budeme diskutovat o možnostech dalšího uplatnění baterie. Já jsem se zaměřoval primárně na dopravu, ale jsou tu i varianty jejího využití v energetice pro krátkodobou akumulaci energie.

E.on dnes hodně investuje do nových způsobů akumulace energie, staví úložiště elektrické energie v ceně zhruba 25 milionů korun. Jde o globální problém, který se řeší všude na světě, zejména v souvislosti s rozšířením fotovoltaických elektráren. Přes den do nich směřuje spousta energie, večer se západem slunce jde její příjem rapidně dolů a vzniká otázka, jak to řešit.

Co vidíte jako svou doménu do budoucna?

Pokud jde o projekt elektromechanického akumulátoru, ten chci úspěšně dokončit coby produkt s možností uplatnění na trhu. Mám samozřejmě jiný rozpočet než velké firmy a nadnárodní korporace, které se zabývají nebo zabývaly podobnou věcí – řešila to třeba i NASA. Jde mi ale především o to, aby zařízení bylo dostupné. To je základní podmínka, aby vůbec mělo smysl na něm dál pracovat

Kde tedy vidíte největší možnost jeho uplatnění?

Primárně se zaměřujeme na dopravu, později možná na fotovoltaiku a obecně na energetiku. Mým úkolem je vytvořit základní modul o určitých parametrech, a bude-li někdo potřebovat násobně větší výkony nebo vyšší kapacitu, tak se to ze základních modulů sestaví.

Problémy s energetickými výkyvy provázejí fotovoltaiku od začátku, myslíte, že už se je daří překlenout?

Myslím, že ano, a řešení je víc. Kdybychom uvažovali o jednodenním cyklu s denní akumulací energie a večerním vybíjení, tak máme 365 cyklů v roce. Na to stačí i litiový akumulátor, jehož životnost by v takovém případě dělala alespoň deset let. U setrvačníkové baterie by byla životnost řádově delší, ale kapacita úložiště je zase menší. Pravda je, že do fotovoltaických elektráren se investovalo hodně dotací, ale ukládání energie během dne a pokrytí výkyvů nikdo příliš neřešil a je potřeba se na to zaměřit.

Říkal jste, že se této problematice věnovaly i jiné firmy, je někdo, na koho navazujete?

Základní myšlenka elektromechanické akumulace energie je kupodivu dost stará, už v polovině minulého století jezdily ve Švýcarsku takzvané gyrobusy na elektrický pohon. Ty se na jednotlivých zastávkách a také na konečných připojovaly třemi tyčovými sběrači na střeše k napájecí síti a uprostřed měly setrvačník, který se na zastávce roztočil a energii krátkodobě uložil. Gyrobus pak mohl jet asi tři kilometry a na další zastávce se mohl opět dobít. Problém ale nastával, pokud se někde na cestě vyskytla kolona, protože pak už gyrobus nedojel na další dobíjecí stanici.

Ačkoli je tedy základní princip této akumulace známý dlouho, jsem přesvědčen, že teprve teď dojde díky elektromobilitě a hybridům reálného a smysluplného uplatnění.

Kdo všechno s vámi v současnosti na vývoji setrvačníkové baterie spolupracuje?

Kromě Advanced Engineering probíhal její vývoj ve spolupráci s Dopravní fakultou ČVUT a letos na podzim se mi podařilo získat jako partnera i elektrotechnickou fakultu ČVUT, konkrétně katedru elektrických pohonů a trakce, od nichž mohu čerpat inovativní pohled na elektrickou část setrvačníku. Věřím, že to posune projekt technicky ještě dál.

Počítáte s tím, že se s nástupem hybridů a elektromobilů stanete velkou firmou jako třeba kdysi Apple s nástupem osobních počítačů?

Ne, určitě ne. Chci zůstat malou vývojovou firmou, s ne více než deseti zaměstnanci, a to ještě zcela určitě není stav na konci roku 2018, spíš výhled do dalších let. Kam se ale chci opravdu dostat, je aspoň částečně oblast výroby. Zatím to probíhá v kooperaci s dalšími společnostmi, ale pokud by se mi podařilo najít vytížení třeba pro 3D tisk komponentů, hrozně rád bych se tomu věnoval. Jednoznačně to má potenciál nejen v prototypové výrobě. Mám software pro optimalizaci a odlehčování jednotlivých dílů, ale prototypová výroba zatím probíhá v kooperaci.

Jan Plomer

Vystudoval ČVUT, fakultu mechanického inženýrství a fakultu dopravních věd. Působil mimo jiné jako projektový manažer společností Besam, ZF Getriebe, Siemens a Stadler Praha. Je držitelem mezinárodního patentu na původní hybridní pohon. Kvůli svému dalšímu vynálezu, takzvané setrvačníkové baterii neboli elektromechanickému akumulátoru, s nímž zvítězil v letošním ročníku soutěže E.on Energy Globe Award v kategorii Nápad, založil vlastní firmu Plomer Engineering.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 3/3
DALŠÍ ČÁST

Akční letáky