Menší nezávislí těžaři i velké nadnárodní koncerny našly na novou zemi plnou příležitostí - Irsko. Do loňského září požádalo o přidělení průzkumné licence celkem 43 firem. Irské ministerstvo přírodních zdrojů z nich vybralo 28 uchazečů, mezi nimiž nechybějí koncerny BP, Exxon Mobil a Eni, a přidělilo jim zóny v okolních mořích.

Země, která zatím netěžila ropu vůbec a plyn jen v rozsahu několika procent domácí spotřeby (podobně jako Česko), tak má reálnou šanci stát se vývozcem paliv.

Ropné společnosti nešetří optimismem. „Irsko je zemí, o kterou by se těžaři měli zajímat. Má skvělé geologické podmínky a jedny z nejlepších daňových sazeb na světě," uvedl pro oborový portál Rigzone šéf menší těžařské společnosti Europa Oil & Gas Hugh Mackay.

Realita však bývá taková, že komerčně zajímavé zásoby uhlovodíků nalezne jen zlomek zájemců. Další pak nezískají na trhu financování. Od nálezu ke komerčnímu využití tak často vede dlouhá cesta.

Teprve v loňském prosinci, tedy dvě desetiletí po nálezu ložiska, spustilo konsorcium těžebních společností Shell, Statoil a Vermillion Energy těžbu zemního plynu z ložiska Corrib. To se nachází u severozápadního pobřeží Irské republiky a v příštích letech by mělo pokrývat zhruba polovinu spotřeby plynu v této zemi.

Podobně jako v případě jiných těžebních projektů v Evropě komplikovaly postup investorů četní aktivisté, varující před škodami na životním prostředí. Investoři museli ustoupit a plynovod k pobřeží vést zčásti tunelem. Tím se celý projekt Corrib oddálil a prodražil. Celkové náklady se vyšplhaly na 3,5 miliardy eur.