Plynovod Nord Stream nejkratší a nejpřímější exportní trasa ze sibiřských nalezišť na klíčové trhy střední a západní Evropy, tvrdí šéf Gazpromu Alexej Miller. Ukrajinský plynový koridor je o dva tisíce kilometrů delší a také dražší. „Náklady na dopravu plynu do Německa budou prostřednictvím Nord Streamu 1,6krát nižší než ukrajinskou cestou," uvedl Miller.
Po plánovaném spuštění nových potrubí Nord Streamu v roce 2019 zůstane podle šéfa Gazpromu tranzit plynu přes Ukrajinu pouze v rozsahu 10 až 15 miliard metrů krychlových ročně. To bude stačit tak maximálně na pokrytí spotřeby Slovenska a Maďarska. Před nástupem krize v roce 2008 přitom přes ukrajinské území proudilo na západ až 130 miliard kubíků ruského plynu za rok, v posledních letech pak okolo 60 miliard.
Projekt Nord Stream 2 v současnosti názorově štěpí Evropskou unii na dva tábory. Hlavními zastánci výstavby jsou Němci a Rakušané. Jejich pozici to může jen vylepšit. Energetické koncerny E.ON, BASF a OMV navíc patří mezi akcionáře společnosti, která bude plynovod po dokončení vlastnit a provozovat.
Ostře proti jsou Poláci, Maďaři a Slováci, kteří přijdou o tranzitní poplatky za ruský plyn směřující dále na západ. Rusko-německé plynové bratrství však má řadu kritiků po celé Evropě a hlavně v Polsku je módní tuto spolupráci přirovnávat k paktu Molotov – Ribbentrop z roku 1939.
V ještě horší situaci je Ukrajina, která po přesměrování toku ruského plynu přijde o poplatky ve výši zhruba dvou miliard dolarů ročně. Pro zemi na pokraji ekonomického kolapsu to bude znamenat další těžkou ránu.