V Bílém době je sice už od ledna 2009 Barack Obama, první afroamerický prezident největší ekonomiky světa, paradoxně se ale rasová nerovnost se v americké společnosti prohlubuje.
Průměrná afroamerická domácnost totiž jen těžko v následujících letech dožene bílé Američany. Aby se dostali Afroameričané na současnou úroveň bílých spoluobčanů, potrvá jim to při stávajících ekonomických projekcích 228 let. Americká rodina s jihoamerickými předky (latinskoamerická) pak má odstup 84 let.

Od Reagana po Obamu

Vypočítali to vědci z Institute for Policy Studies (IPS) ve spolupráci s Corporation For Economic Developement (CFED). Zaměřili se na vývoj majetku amerických domácností v letech 1983 až 2013. Doba, která je vymezena dobou prezidenta Ronalda Reagana a jeho „reaganomikou" až po éru Obamy.

Třikát rychleji bohatnou bílí Američané

V těchto třiceti letech průměrně bohatství domácností bílých Američanů vzrostlo o 84 procent, třikrát rychleji než je tomu u Afroameričanů. Přitom nůžky mezi bohatými a chudými občany Spojených států se neustále zvětšují.
Nejbohatší Američané, kteří jsou zařazeni do žebříčku Forbes 400, zbohatli za těchto třicet let v průměru o 736 procent.

736 %

O tolik zbohatli v průměru mezi lety 1983 až 2013 nejbohatší Američané, kteří jsou zařazeni do žebříčku Forbes 400.

„Pokud tyto trendy budou pokračovat dalších třicet let, čistý majetek průměrné bílé rodiny poroste o 18 tisíc dolarů ročně, ale černá a hispánská domácnost si polepší o 750, respektive 2250 dolarů ročně," uvedl server týdeníku The Nation.

Pokud tyto trendy budou pokračovat dalších třicet let, čistý majetek průměrné bílé rodiny poroste o 18 tisíc dolarů ročně, ale černá a hispánská domácnost si polepší o 750, respektive 2250 dolarů ročně.


Jeden z autorů studie, Chuck Collins, upozornil, že se tak naplňují slova francouzského ekonoma Thomase Pikettyho, že se společnost pohybuje směrem k aristokracii bohatství. Distribuci bohatství za posledních 250 let Piketty podrobně analyzuje v knize Kapitál v 21. století.

Příjmová nerovnost se v posledních letech pečlivěji zkoumá, nejen ve Spojených státech. Studie společnosti Demos, uveřejněná v roce 2015, poukázala na to, že střední příjem bílé domácnosti v USA je o 50 procent vyšší než u černých a latinskoamerických rodin. Ale medián bohatství bílých rodin je až šestnáctkrát vyšší než u „barevných" Američanů.

Ekonomická segregace trvá

„Nerovnoměrnost rasového bohatství ukazuje, jak se minulost projevuje v současnosti," dodal Collins. Amerika se tak stále nevymanila z rasové segregace, která se sice na politické úrovni začala řešit v 60. letech minulého století, ale ekonomicky přetrvává. Trh práce i bydlení je stále rozdělen na trh pro bílé, a pak ty ostatní.

Podle něj se ve Spojených státech rozhodně neuplatňuje princip meritokracie, kdy ti nejlepší ve společnosti také nejvíce vydělávají a jsou pro celek přínosem.

Sociolog Dalton Conley z Princeton Univerzity došel k závěru, že bílá americká rodina na hranici chudoby má roční čistý příjem 10 až 15 tisíc dolarů, ale černá rodina v této kategorii už má finanční problémy, protože je více zadlužená a musí splácet úroky. Tím více ji to drží finančně „pod vodou".

Školství konzervuje nerovnoměrnost

Ekonomické rozdělení americké populace je navíc konzervováno i systémem školství, kdy ti nejchudší nemají peníze na soukromé školy, takže jejich děti mají daleko menší šanci se uplatnit stejně jako dětí z bílých rodin. „Pokud máte nějaký majetek, můžete přečkat finanční otřes, aniž byste se zadlužili," dodal thenation.com.

Od roku 1994 americké vlády utratily na programy lepšího vzdělání, spoření na důchod nebo bydlení třikrát více. V roce 1994 to bylo 200 miliard dolarů, loni už 600 miliard dolarů.

Vláda to zhoršuje

Nejabsurdnější na celém problému je to, že americká vláda naopak tuto příjmovou nerovnoměrnost zhoršuje. IPS a CFED vypočítaly, že od roku 1994 americké vlády utratily na programy lepšího vzdělání, spoření na důchod nebo bydlení třikrát více. V roce 1994 to bylo 200 miliard dolarů, loni už 600 miliard dolarů. Ale většina z těchto peněz se vrátí těm nejbohatším.

Například daňové odpočty na splácení hypoték. Až 77 procent z této sumy míří domácnostem, jejichž roční příjem se pohybuje mezi 75 tisíci a půl milionem dolarů a daňové zvýhodnění nepotřebují.

Bohužel vyhlídky pro nebílé obyvatele tradiční demokracie nejsou dobré ani do dalších let. Hillary Clintonová ani Donald Trump nemají jasný plán, jak tento americký syndrom vyléčit.