Maďarská vláda vedená Viktorem Orbánem vybrala v lednu 2014 bez soutěže ruský Rosatom, aby postavil dva nové jaderné bloky v areálu jaderné elektrárny Paks. Navzdory původní skepsi získala v minulém týdnu kladné vyjádření Evropské komise, že zvolené řešení – mezivládní dohoda s Rusem – je v souladu s pravidly hospodářské soutěže.

Otázkou nejbližších týdnů je i druhý verdikt, který se týká pravidel státní pomoci. Vše směřuje k zahájení výstavby na počátku roku 2018, dva nové reaktory v elektrárně Paks tak zahájí provoz do roku 2026. Maďarsko předběhne Česko o celé desetiletí. Při současném tempu prací není dřívější start nového bloku Dukovan než v roce 2035 reálný.

Maďarský precedens

Může se tedy Česko vydat v maďarských stopách a ušetřit si čas a nervy tím, že zakázku zadá formou mezivládní dohody konkrétnímu zájemci? „Rozhodnutí Evropské komise ve věci rusko-maďarské mezivládní dohody o stavbě jaderné elektrárny Paks II představuje v rámci EU určitý precedens. Posouvá danou variantu z kategorie hypotetických možností do kategorie realizovatelných alternativ," přiznává vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller.

Maďaři se poučili z nešťastného průběhu veřejné soutěže u nás a raději zadali zakázku bez tendru ruskému Rosatomu. Formálně náročný a těžkopádný proces v Česku trval pět let a na jaře roku 2014 byl ukončen bez výběru vítěze. Posledním ranou temelínskému tendru bylo rozhodnutí Sobotkovy vlády, že společnosti ČEZ nebude garantovat návratnost investice.

Maďaři se poučili z nešťastného průběhu veřejné soutěže u nás a raději zadali zakázku bez tendru ruskému Rosatomu.

Koaliční vláda ČSSD, lidovců a hnutí ANO sice po krachu soutěže několikrát opakovala, že si přeje další rozvoj jaderné energetiky, zatím však politici zůstávají jen u slov a nekonkrétních koncepcí. Až s půlročním zpožděním vláda premiéra Bohuslava Sobotky vybrala letos v červnu Jána Štullera do funkce jaderného zmocněnce.

Čekání za klíčový dokument

Zřejmě až šestiměsíční zpoždění bude mít podle informací webu Dotyk.cz také rozhodnutí kabinetu o výběru obchodně-investičního modelu pro nové reaktory. Klíčový materiál pro budoucnost jaderné energetiky má být hotový do poloviny příštího roku. Již dnes ale lze zaslechnout spekulace, že tuto věc rozhodne až nová vláda, která se ujme moci po volbách v říjnu 2017.

Ján Štuller pro Dotyk uvedl, že dokument je ve fázi příprav. „V současné době vyhodnocujeme obdržené informace od oslovených firem. Na základě tohoto vyhodnocení a s využitím výsledků expertních studií, které ještě nejsou zpracovány, připravíme několik zpráv pro následné projednání Stálým výborem pro jadernou energetiku a poté i vládou," zmínil Štuller.

Nové bloky mají vyrůst vedle areálu dnešní elektrárny Dukovany.Autor: ČEZ – oznámení pro řízení EIA

Předběžný zájem o stavbu nových reaktorů v Dukovanech či Temelíně vyjádřilo šest možných uchazečů. Kromě ruské státní společnosti Rosatom se jedná o francouzskou EDF, americký Westinghouse Electric Company, korejský koncern KEPCO, čínskou China General Nuclear Power a francouzsko-japonské konsorcium Atmea.

Výše zmíněný materiál by měl obsahovat odpovědi na dvě zásadní otázky – kdo bude investorem nových jaderných bloků a jakým způsobem stát zajistí návratnost vynaložených peněz. Odpovědět ale má i na otázku, jakou formou proběhne výběr dodavatele jaderných bloků.

Pro a proti Orbánova řešení

Je možné vydat se v maďarských stopách a nahradit zdlouhavou veřejnou soutěž přímým zadáním zakázky? Zaslechnout se dají různé názory. „Zadat zakázku přímo Rusům bez soutěže, to si u nás nedokážu představit. Maďaři navíc mají tu výhodu, že právo stavět nové jaderné bloky si vyjednali již ve smlouvě o přistoupení k Evropské unii," uvedl energetický analytik a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr.

Maďarsko mělo po ruce silný argument, že nové reaktory nutně potřebuje. Země je dnes z jedné třetiny závislá na dovozu elektřiny. Navíc plánuje odstavit do roku 2030 své zbývající uhelné elektrárny o výkonu 1600 megawattů. Česko prozatím v podobné tísni není a elektrárenského výkonu má nadbytek.

Já vím jak na Brusel. Maďarský premiér Viktor Orbán na summitu zemí V4 v Praze letos v únoru.Autor: Shutterstock

Opačný názor než Šnobr má vedoucí partner společnosti Deloitte v Česku Josef Kotrba. Ten již dříve uvedl, že považuje maďarský scénář za nejvhodnější. „Vytvořit sdružení odběratelů elektřiny z nového bloku, jak se to stalo ve Finsku, je jinde v Evropě málo reálné. Za situace, kdy je tržní cena elektřiny takto nízko, se stává nereálným i Contract for Difference," uvedl Kotrba.

Contract for Difference (CfD), tedy doplácení rozdílu mezi tržní a nezbytnou cenou pro zajištění návratnosti investice, zvolila Velká Británie v případě stavby elektrárny Hinkley Point C. Zvolené řešení je však velmi nákladné (odhadované náklady na jednu vyrobenou megawatthodinu vycházejí na 118 eur) a obecně je považováno za odstrašující případ pro ostatní.

Možná 65 eur, možná 100

Maďarská cesta vypadá přece jen schůdněji. Podle loňské analýzy banky Rothschild pro Orbánovu vládu je investice do nových reaktorů v Paksi návratná již při ceně 65 eur za megawatthodinu. Výpočet platí za podmínky, že náklady na stavbu nepřesáhnou dohodnutou částku 12,5 miliardy eur (v dnešních cenách), a při sedmiprocentní roční míře návratnosti kapitálu.

Propočty týmu Rothschildu však zpochybňuje Jan Ondřich z konzultační firmy Candole Partners, která pro potřeby Evropské komise zpracovala oponentní zprávu. „Studie banky Rothschild podhodnocuje náklady na palivo, provoz a údržbu. Do výpočtu jsme dosadili hodnoty známé z Francie a v různých scénářích nám vyšlo, že nové bloky budou návratné až při cenách od 85 do 103 eur za megawatthodinu," zmínil Jan Ondřich.

Elektrárna Paks II - základní fakta

Zahájení výstavby 2018
Spuštění nových bloků 2025, 2026
Typ reaktoru VVER 1200
Elektrický výkon bloku 1200 MW
Odhadované náklady 12,5 mld. eur
Podíl maďarských dodavatelů 40 %

Zdroj: MVM, Rosatom

Všechny zmíněné částky se pohybují v násobcích současné tržní ceny elektrické energie ve střední Evropě. Nové bloky elektrárny Paks však budou v provozu zhruba v letech 2026–2085 a výši cen energie v té době si dnes nikdo netroufne seriózně odhadnout.

Problém ale není jen v ceně, dodává Jan Ondřich. Případná stavba nových bloků zvýší podíl maďarské státní elektrárenské společnosti MVM na trhu, a poškodí tím hospodářskou soutěž v zemi. Navzdory tomuto faktu však očekává, že Evropská komise dá z politických důvodů i v druhém řízení projektu Paks II zelenou.

Chce to umět vyjednávat

Podle zdroje Dotyku, obeznámeného s průběhem vyjednávání v Bruselu, prý samotná rusko-maďarská dohoda nebyla předmětem sporů. V praxi se vyjednávalo hlavně o tom, jak velký podíl na mnohamiliardové stavbě v Paksi získají evropské podniky. Právě tento zájem je třeba hledat za stanovením podmínky, že 55 procent hodnoty zakázky musí být rozděleno formou otevřeného výběrového řízení.

Ruský Rosatom tedy dodá samotný reaktor, zatímco stavební práce a nejadernou část budou mít na starosti hlavně podniky z Maďarska a dalších zemí Evropské unie. Maďaři si při zákulisním vyjednávání počínali velmi obratně a souhlas klíčových evropských zemí „vyhandlovali" za příslib lukrativních zakázek na stavbě.