Je čas zrušit co nejdříve investiční pobídky. Kvalifikovaných dělníků a techniků máme už teď zoufalý nedostatek a státem dotovaní noví investoři pouze přeplácejí a přetahují zaměstnance tradičním českým firmám. Ty navíc tuto „pohromu" platí ze svých daní.

S tímto razantním vyjádřením vyrukoval na konferenci pořádané Institutem pro veřejnou diskusi (IVD) viceprezident Hospodářské komory ČR Bořivoj Minář. Na akci přítomný ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek byl návrhem značně překvapen a požádal Mináře, ať mu jej Hospodářská komora pošle v písemné podobě.

Mládek reagoval až za několik hodin na další konferenci, pořádané Asociací malých a středních podniků. Šéf resortu průmyslu je připraven debatovat o omezení pobídek pouze pro kraje s vysokou nezaměstnaností. „Politika investičních pobídek by také mohla být cílena na výrobu s vysokou přidanou hodnotou, tedy s vysokými mzdami," dodal k tomu Mládek.

Omezit ano, zrušit ne

Další vlivná byznysová asociace – Svaz průmyslu a obchodu ČR – je proti plošnému zrušení pobídek. „Svaz zastává stanovisko, že nelze omezovat investiční pobídky kvůli nedostatku pracovníků, už s ohledem na okolní státy a jejich konkurenční pobídky," uvedl mluvčí Svazu průmyslu Milan Mostýn.

Svaz průmyslu by podobně jako ministr Mládek uvítal omezení pobídek na podniky s vysokou přidanou hodnotou a na regiony s vyšší nezaměstnaností. Skončit by tak mělo hlavně dotování jednoduchých „montoven" s nízkými platy zaměstnanců. Podobně se vyjádřila také vedoucí Oddělení analýz Hospodářské komory ČR Karina Kubelková.

„Obecně jsou investiční pobídky nesystémové, vytvářejí nerovnosti v konkurenčním prostředí a tím deformují trh. To ale neznamená, že nemohou mít i pozitivní přínosy pro ekonomiku, zejména pokud přinesou nové technologie a dlouhodobá pracovní místa," uvedla Kubelková.

Oba hlavní podnikatelské svazy se shodují v tom, že situaci v Česku by nejvíc pomohlo snížení celkové daňové a administrativní zátěže, zvýšení právních jistot, zlepšení infrastruktury a celkové zatraktivnění podnikatelského prostředí. Prospěch z takových změn by měly všechny firmy - tradiční i nově přicházející.

CzechInvest varuje: firmy zvolí okolní státy

Hlavním odpůrcem státních dotací, třeba i v podobě investičních pobídek, jsou liberálně zaměření ekonomové. „Téměř vždy jsou v konečném důsledku pro ekonomiku nevýhodné. I když pobídky zdánlivě fungují a podporují růst a zaměstnanost, ve skutečnost mají vedlejší účinky: vytlačují z ekonomiky jiné firmy, které by se obešly bez podpory," uvedl ekonom Pavel Kohout.

Čeští průmyslníci si stále více stěžují na nedostatek pracovních sil, mnozí již musejí kvůli neobsazeným pracovním místům odmítat část zakázek. Hlavně nástrojařů, obráběčů, svářečů, techniků a mechaniků je na trhu zoufalý nedostatek. Platí to prakticky pro celé území země včetně Ostravska a severních Čech.

Naopak do role hlavního obhájce se staví vládní agentura CzechInvest, která láká do Česka nové investory. „Ponecháním investičních pobídek pouze pro strategicky významné projekty nebo projekty umístěné do problémových regionů bychom ztratili finanční motivační nástroj pro investory, kteří nenaplní tyto dva předpoklady," reagovala tisková mluvčí CzechInvestu Petra Menclová.

Výsledkem zmíněného omezení pobídek by prý bylo pouze to, že plánované investiční projekty skončí v Polsku, Maďarsku či na Slovensku. „V loňském roce bychom tak například neuměli podpořit 60 investičních projektů s předpokládanou výší investice 25 miliard korun, které v České republice vytvoří 4400 nových pracovních míst," zmínila mluvčí CzechInvestu.

Najít shodu snad bude možné aspoň na jedné úpravě. CzechInvest připouští, že nemá smysl dotovat vznik dalších „montoven" a státní podpora by měla být do budoucna zacílena na investice s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou například technologická centra nebo hi-tech odvětví.

Skoro 1000 pobídek za 18 let

Investiční pobídky si lze představit jako finanční výhody, které stát uděluje investorům do nových výrobních závodů i do rozšíření stávajících kapacit. Stejně tak lze podporu čerpat na technologická či vývojová centra nebo na poskytování účetních a IT služeb pro mezinárodní koncerny z českého území.

V praxi mají investiční pobídky podobu slevy na dani z příjmu, zvýhodněné ceny pozemku, dotace na vytvořená pracovní místa či úhrady nákladů na školení a rekvalifikační kurzy.

Byly to hlavně investiční pobídky, které v minulém desetiletí vyvolaly doslova novou vlnu industrializace Česka. Od jejich zavedení v dubnu roku 1998 do konce letošního března přilákaly 998 investičních projektů v celkové hodnotě 770 miliard korun. Díky nim v tuzemsku vzniklo 173 tisíc přímých pracovních míst plus další desítky tisíc u dodavatelských firem.

Počet získaných investičních projektů podle oborů (za roky 1998 až 2015).Autor: CzechInvest

Mezi nejznámější podpořené investice za posledních 18 let patří nové automobilky Hyundai a TPCA, navýšení výroby ve Škodě Auto, závod na výrobu televizí Panasonic v Plzni či v současnosti budovaný závod na pneumatiky Nexen Tires u Žatce.

Na druhou stranu je třeba dodat, že stát dotoval i jednoduché závody na montáž počítačů a další elektroniky či výrobu kabelových svazků. Někteří investoři, jmenovitě třeba Flextronics, LG.Philips Displays a Hitachi, po několika letech své závody v Česku zavřeli a propustili tisíce zaměstnanců.