Někteří právníci v kontinentální Evropě s napětím očekávají, jak dopadne hlasování Britů o setrvání jejich země v EU. I když je nezávazné. Nikdo pořádně neví, co by se po hlasování začalo dít. Jednou z právních konsekvencí by mohlo být ohrožení vzniku nového Jednotného patentového soudu (UPC).
„Celý nový patentový systém by se mohl zhroutit, ještě před tím, než začne vůbec fungovat, pokud by došlo k Brexitu," uvedl pro Frankfurter Allgeneine Zeitung (FAZ) právník Christopher Weber, který se posledních deset let zabývá mezinárodním patentovým právem.
Nový patentový systém by se mohl zhroutit, ještě před tím, než začne vůbec fungovat.
V každé zemi jinak
Je potřeba vysvětlit, jak to nyní s patentovou ochranou v EU funguje. Pokud vynálezce/výrobce chce chránit svůj nápad ve všech zemích EU, musí jej přihlásit v jednotlivých zemích unie. „Pro majitele patentu tak platí, že pokud je jeho právo porušeno například ve Francii, musí se ochrany domáhat podle francouzského práva u francouzských soudů," vysvětlil Weber. Zatím se zdá, že je velmi komplikované, aby by se všechny členské země dohodly na jednotné ochraně. V budoucnu by se ale lidé mohli domáhat patentové ochrany u evropského patentového soudu UPC.
Bez Británie to nejde
Aby ale soud mohl začít fungovat, musí jej ratifikovat alespoň 13 států a Velká Británie je jednou ze zemí, která musí povinně se zřízením soudu souhlasit. Protože podle právníků, kteří koncept vymysleli, musí ratifikovat nový soud tři země s největším počtem patentů na jejich území. A to je kromě Francie a Německa právě Spojené království.
Pro majitele patentu platí, že pokud je jeho právo porušeno ve Francii, musí se ochrany domáhat u francouzských soudů.
Dva roky prodleva
Pokud by se ostrovní země rozhodla být mimo evropské struktury, jak by pak mohla ratifikovat evropský patentový systém, pokud nebude členem EU, ptá se düsseldorfský advokát Weber. Teoreticky je sice možné, že by britský parlament i po referendu se soudem souhlasil. Ale proč by to dělal, pokud by mu to nepřinášelo žádnou výhodu? „Není to moc reálné," připouští právník.
Další možností je, že by na místo Británie postoupila Itálie. Ale než by se vše právně ošetřilo, zabralo by to přinejmenším další dva roky. „Během této doby by bylo Spojené království ve skutečnosti členem EU, ale nemohlo by se nic pohnout dopředu," varuje právník.
Velká Británie je důležitým trhem. Pak by žadatelé stejně museli jednat odděleně s královstvím.
Pobočka má být i v Londýně
Navíc dlouho vyjednávaný kompromis by mohl spadnout pod stůl a muselo by začít nové kolo vyjednávání. Nakonec se země EU dohodly, že sídlo soudu má být v Paříži, ale ktomu bude mít dvě pobočky. Jednu pro mechanické patenty v Mnichově a druhou pro farmaceutické patenty v Londýně. A bez Velké Británie nastává otázka, zda by celoevropská patentová ochrana měla vůbec smysl. „Velká Británie je důležitým trhem. Pak by stejně museli žadatelé jednat odděleně s královstvím," namítl Weber.
Na druhou stranu i angličtí právníci musí řešit, co by se po odchodu jejich země z EU dělo. Již nyní se zabývají otázkou ochrany britských výrobků v Irsku, které i po referendu v unii zůstane. Přitom irská ekonomika je historicky těsně propojena s britským trhem.