Ve kterém evropském městě jsou lidé nejspokojenější? Pokud budeme věřit výsledkům aktuálního průzkumu Eurobarometru, kterého se zúčastnilo 40 tisíc respondentů z různých zemích kontinentu, tak v norském Oslu. Za absolutně spokojené se považuje 87 procent jeho obyvatel, dalších 12 je spíše spokojených.

Téměř stoprocentní spokojenost vykazují ještě obyvatelé Curychu, Stockholmu a dánského Aalborgu. Tuto skupinu překvapivě doplňuje severoirský Belfast, dříve sužovaný sektářským násilím mezi katolíky a protestanty, a hlavní město nepříliš bohaté Litvy Vilnius. Vysoko se v žebříčku umístila též německá a rakouská města.

Evropská města s nejvyšším podílem spokojených obyvatel

Legenda: tmavě zelená – velká spokojenost, světle zelená – mírná spokojenost, žlutá – částečná nespokojenost, červená – nespokojenostZdroj: Eurostat

Naopak nejmenší spokojenost se svým životem a okolím dali najevo obyvatelé Palerma, Atén a Istanbulu. Pesimismus v hlavním městě ekonomicky upadajícího Řecka nepřekvapí. O špatném umístění italských měst – včetně Říma a Turína – rozhodla hlavně nespokojenost s úrovní veřejných služeb a nabídkou pracovních příležitostí.

Eurokomisařka pro regionální politiku Corina Cretuová v úvodu studie vyzdvihla zlepšení nálady oproti předchozímu průzkumu, který se konal před čtyřmi lety. „Některá zjištění však poukazují na přetrvávající problémy. Například najít bydlení za rozumnou cenu považuje většina respondentů za velkou výzvu. Ve čtyřech z pěti měst si lidé stěžují i na nesnadné hledání práce," zmínila eurokomisařka.

Podíl spokojených s životem v hlavních městech zemí EU

Zdroj: Eurostat

Průměrná Praha, pesimistická Ostrava

Mezi osm desítek hodnocených lokalit Eurostat zařadil dvě česká města – Prahu a Ostravu. Zatímco Praha se umístila zhruba uprostřed žebříčku, Ostrava je až jedenáctá od konce. Rozdíl mezi oběma městy je dobře patrný právě v hodnocení dostupnosti práce.

V průzkumu totiž 72 procent Pražanů uvedlo, že jim nečiní problém najít zaměstnání. Tak silný optimismus nezaznamenal Eurostat v žádném jiném evropském městě. Naopak tři čtvrtiny Ostraváků považují hledání zaměstnání za vážný problém, což znamená dvanáctý nejhorší výsledek mezi posuzovanými lokalitami.

Jak dopadla evropská města v dílčích oblastech

Zdroj: Eurobarometr – vnímání kvality života v evropských městech

Oblast Nejlepší Nejhorší
Veřejná doprava Curych, Vídeň, Helsinky Palermo, Řím, Neapol
Zdravotní péče Curych, Groningen, Antverpy, Graz Atény, Palermo, Varšava
Sportovní aktivity Oulu, Reykjavík, Helsinky, Antverpy Palermo, Neapol, Atény
Kultura Vídeň, Curych, Helsinky, Lipsko La Valetta, Irakleio, Palermo
Školství, vzdělávání Groningen, Rennes, Braga Palermo, Istanbul, Bukurešť
Stav silnic a domů Curych, Stockholm, Lucemburk, Vídeň Řím, Palermo, Neapol
Pracovní příležitosti PRAHA, Cluj, Mnichov, Bratislava Palermo, Neapol, Turín, Atény
Dostupnost bydlení Oulu, Braga, Malaga, Atény Paříž, Mnichov, Ženeva
Pocit bezpečí Curych, Aalborg, Mnichov, Oviedo Atény, Istanbul, Sofie
Kvalita ovzduší Rostock, Groningen, Bialystok Krakov, OSTRAVA, Bukurešť

Veřejná doprava v Praze vyšla z hodnocení jako jedna z deseti nejlepších v Evropě. Při pohledu na chaotické poměry na magistrátu hlavního města může překvapit, že spokojenost Pražanů s úrovní lokálních úřadů oproti roku 2012 vzrostla o 14 procentních bodů na 47 procent. Jednalo se o nejvyšší přírůstek mezi 83 sledovanými městy či aglomeracemi.

Obyvatelé českého hlavního města si v průzkumu stěžovali nejvíce na kvalitu a rozsah silniční sítě, dále na bezpečnostní rizika a znečištění ovzduší. Jinde v Evropě přitom lidé za největší problém považují nezaměstnanost, úroveň zdravotní péče a nebo výdaje za bydlení.