Trend je nadějný, ale k zastavení procesu globálních změn klimatu to zatím nestačí. Takový je závěr studie, kterou k problematice emisí oxidu uhličitého vypracovala poradenská společnost PricewaterhouseCoopers (PwC).

Podle této studie zvládl celý svět v loňském roce snížit míru své uhlíkové náročnosti o 2,8 procenta, což představuje zatím rekordní hodnotu. Navzdory tomuto pokroku však i loni celkové emise ze spalování fosilních paliv rostly, i když jen o 0,2 procenta.

Snižování emisí se týká i České republiky, která se ve studii PwC neobjevuje. Pro nás platí unijní závazek snížit emise mezi lety 2030 a 1990 o 40 procent. „Již v roce 2014 jsme dosáhli snížení emisí skleníkových plynů o 37 procent, takže o naplnění cílů nemusíme mít obavy. To ale neznamená, že bychom se neměli snažit o další úspory emisí skleníkových plynů," upozorňuje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Limit emisí vyčerpáme za 24 let

Pokud by svět pokračoval ve starých kolejích, povolený objem emisí k udržení růstu průměrné teploty pod hranicí dvou stupňů Celsia by vyčerpal již v roce 2036. „Naše studie zjistila, že národní cíle stanovené v Pařížské dohodě posunou tento problém jen o čtyři roky – do roku 2040. Pokud vlády celého světa chtějí udržet růst pod hranicí dvou stupňů, budou muset přijmout ambicióznější cíle a urychlit přechod k nízkouhlíkové ekonomice," zdůraznil Jonathan Grant, který má problematiku změn klimatu v PwC na starosti.

Ale ani to nemusí stačit. Ekologické organizace považují cíl udržet růst teploty do dvou stupňů za nedostatečný a varují před nevratným narušením klimatu na planetě. Podle jejich názoru má růst dosáhnout maximálně 1,5 stupně.

Vývoj emisí v roce 2015

Přehled za 19 největších ekonomik světa

Země Uhlíková náročnost ekonomiky Změna objemu emisí
Svět (celkem) -2,8 % 0,2 %
Čína -6,4 % 0,04 %
Velká Británie -6,0 % -3,8 %
USA -4,7 % -2,4 %
Jihoafrická rep. -4,5 % -3,2 %
Mexiko -4,4 % -2,0 %
Kanada -4,2 % -3,1 %
Japonsko -2,7 % -2,3 %
Turecko -2,6 % 1,3 %
Indie -2,0 % 5,4 %
Jižní Korea -1,4 % 1,1 %
Německo -1,1 % 0,5 %
Austrálie -0,5 % 1,8 %
Francie -0,2 % 0,9 %
Rusko 0,0 % -3,7 %
Argentina 0,0 % 1,4 %
Indonésie 0,6 % 5,4 %
Brazílie 0,8 % -3,0 %
Saúdská Arábie 1,1 % 4,6 %
Itálie 4,7 % 5,5 %

Zdroj dat: PwC – Low Carbon Economy Index 2016

Jistou naději přináší změna přístupu Číny, která v minulosti vynikala v růstu emisí oxidu uhličitého do ovzduší. V loňském roce zde již objem emisí stagnoval a po očištění o růst čínské ekonomiky klesla uhlíková náročnost o 6,4 procenta. To je nejvíce z 19 sledovaných zemí.

„Propad spotřeby uhlí je nejdůležitějším faktorem ve snižování čínských emisí. Je to zčásti důsledek vládní politiky zvyšovat kvalitu ovzduší a efektivitu elektráren. I když její podíl zůstává nízký, solární energetika loni v Číně rostla o 70 procent," zmínil Jonathan Grant.

Severní Amerika se snaží, Arabové ne

Pohled na vývoj v ostatních zemích ukazuje, že ne každý přispívá ke snižování emisí stejnou měrou. Významnější pokles loni vykázala Velká Británie, Spojené státy, Kanada a překvapivě také dvě rozvíjející se ekonomiky – Mexiko a Jihoafrická republika. Vypouštění oxidu uhličitého je naopak na vzestupné dráze v Saúdské Arábii a Itálii.

Právě Saúdská Arábie patří do nepočetné skupiny „ignorantů", jejichž podpis pod Pařížskou dohodou dodnes chybí. Dalšími členy tohoto klubu jsou Irák, Nikaragua, Sýrie a Uzbekistán. Všichni ostatní – včetně Kuby či Severní Koreje – již klimatickou dohodu podepsali.