Trend je nadějný, ale k zastavení procesu globálních změn klimatu to zatím nestačí. Takový je závěr studie, kterou k problematice emisí oxidu uhličitého vypracovala poradenská společnost PricewaterhouseCoopers (PwC).
Podle této studie zvládl celý svět v loňském roce snížit míru své uhlíkové náročnosti o 2,8 procenta, což představuje zatím rekordní hodnotu. Navzdory tomuto pokroku však i loni celkové emise ze spalování fosilních paliv rostly, i když jen o 0,2 procenta.
Snižování emisí se týká i České republiky, která se ve studii PwC neobjevuje. Pro nás platí unijní závazek snížit emise mezi lety 2030 a 1990 o 40 procent. „Již v roce 2014 jsme dosáhli snížení emisí skleníkových plynů o 37 procent, takže o naplnění cílů nemusíme mít obavy. To ale neznamená, že bychom se neměli snažit o další úspory emisí skleníkových plynů," upozorňuje ministr životního prostředí Richard Brabec.
Limit emisí vyčerpáme za 24 let
Pokud by svět pokračoval ve starých kolejích, povolený objem emisí k udržení růstu průměrné teploty pod hranicí dvou stupňů Celsia by vyčerpal již v roce 2036. „Naše studie zjistila, že národní cíle stanovené v Pařížské dohodě posunou tento problém jen o čtyři roky – do roku 2040. Pokud vlády celého světa chtějí udržet růst pod hranicí dvou stupňů, budou muset přijmout ambicióznější cíle a urychlit přechod k nízkouhlíkové ekonomice," zdůraznil Jonathan Grant, který má problematiku změn klimatu v PwC na starosti.
Ale ani to nemusí stačit. Ekologické organizace považují cíl udržet růst teploty do dvou stupňů za nedostatečný a varují před nevratným narušením klimatu na planetě. Podle jejich názoru má růst dosáhnout maximálně 1,5 stupně.
Vývoj emisí v roce 2015
Přehled za 19 největších ekonomik světa
Země | Uhlíková náročnost ekonomiky | Změna objemu emisí |
Svět (celkem) | -2,8 % | 0,2 % |
Čína | -6,4 % | 0,04 % |
Velká Británie | -6,0 % | -3,8 % |
USA | -4,7 % | -2,4 % |
Jihoafrická rep. | -4,5 % | -3,2 % |
Mexiko | -4,4 % | -2,0 % |
Kanada | -4,2 % | -3,1 % |
Japonsko | -2,7 % | -2,3 % |
Turecko | -2,6 % | 1,3 % |
Indie | -2,0 % | 5,4 % |
Jižní Korea | -1,4 % | 1,1 % |
Německo | -1,1 % | 0,5 % |
Austrálie | -0,5 % | 1,8 % |
Francie | -0,2 % | 0,9 % |
Rusko | 0,0 % | -3,7 % |
Argentina | 0,0 % | 1,4 % |
Indonésie | 0,6 % | 5,4 % |
Brazílie | 0,8 % | -3,0 % |
Saúdská Arábie | 1,1 % | 4,6 % |
Itálie | 4,7 % | 5,5 % |
Zdroj dat: PwC – Low Carbon Economy Index 2016
Jistou naději přináší změna přístupu Číny, která v minulosti vynikala v růstu emisí oxidu uhličitého do ovzduší. V loňském roce zde již objem emisí stagnoval a po očištění o růst čínské ekonomiky klesla uhlíková náročnost o 6,4 procenta. To je nejvíce z 19 sledovaných zemí.
„Propad spotřeby uhlí je nejdůležitějším faktorem ve snižování čínských emisí. Je to zčásti důsledek vládní politiky zvyšovat kvalitu ovzduší a efektivitu elektráren. I když její podíl zůstává nízký, solární energetika loni v Číně rostla o 70 procent," zmínil Jonathan Grant.
Severní Amerika se snaží, Arabové ne
Pohled na vývoj v ostatních zemích ukazuje, že ne každý přispívá ke snižování emisí stejnou měrou. Významnější pokles loni vykázala Velká Británie, Spojené státy, Kanada a překvapivě také dvě rozvíjející se ekonomiky – Mexiko a Jihoafrická republika. Vypouštění oxidu uhličitého je naopak na vzestupné dráze v Saúdské Arábii a Itálii.
Právě Saúdská Arábie patří do nepočetné skupiny „ignorantů", jejichž podpis pod Pařížskou dohodou dodnes chybí. Dalšími členy tohoto klubu jsou Irák, Nikaragua, Sýrie a Uzbekistán. Všichni ostatní – včetně Kuby či Severní Koreje – již klimatickou dohodu podepsali.