Ze všech zájemců zbyl jeden jediný. Australský investiční fond IFM podal podle informací portálu thewarsawvoice.pl závaznou nabídku na teplárenská aktiva společnosti EDF Polska. Nikdo jiný se ke stejnému kroku neodvážil. Ani nedávný vážný zájemce z Česka – ČEZ.

Je to jen pár měsíců od doby, kdy šéfové ČEZ hovořili o polském teplárenství jako o výjimečné investiční příležitosti. Prvotní nadšení však postupně vyprchalo. ČEZ k celé záležitosti 3. října vydal jen stručné vyjádření o jedné větě: „Společnost ČEZ se rozhodla nepodat závaznou nabídku na koupi polských aktiv francouzské společnosti EDF."

Podle zdroje blízkého vedení ČEZ je důvodů pro nepodání více. Manažerům české polostátní energetické skupiny vadilo zjevné zvýhodňování domácích uchazečů i nedávné rozhodnutí polské vlády zařadit majetek společnosti EDF Polska mezi strategická aktiva, jež podléhají zvýšenému dozoru ze strany státu.

Investice na politickou objednávku

Je totiž veřejným tajemstvím, že polská konzervativní vláda si přeje jiného – domácího – vlastníka. Z polostátních energetických skupin chce vytvořit konsorcium, které koupí od EDF jak teplárny, tak i zastaralou uhelnou elektrárnu Rybnik v Horním Slezsku.

Pokračovat tak bude proces, pro který se u našeho severního souseda vžil termín „repolonizacja energetyki". Také uhelnou elektrárnu Polaniec, kterou nabízí k prodeji francouzská energetická skupina Engie, má získat domácí uchazeč – společnost Enea.

Polská média ještě v srpnu uváděla mezi vážnými zájemci o elektrárny Polaniec a Rybnik také Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardářů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče. Mluvčí EPH Daniel Častvaj však odmítl komentovat, zda zájem o polská aktiva ještě trvá, nebo nikoliv.

Hlavní výrobci elektřiny v Polsku

Podíl společností na výrobě elektřiny v Polsku v roce 2013. Engie zde figuruje ještě pod starším názvem GDF Suez. ČEZ díky vlastnictví elektráren Skawina a Chorzów získal tržní podíl 1,6 procenta.Autor: Polská agentura pro zahraniční investice

Masivní investice do odkupu aktiv a stavby nových uhelných bloků, realizované na přání politiků, a ne na základě seriózní ekonomické úvahy, mají na polské energetické skupiny PGE, Tauron, Enea a Energa negativní dopad. Stejně jako politicky vynucená účast na záchraně černouhelných dolů. Finanční výsledky polských energetik se zhoršují a kurz jejich akcií na varšavské burze již dva roky padá.

Například polská elektrárenská jednička PGE uzavřela loňský rok se ztrátou tří miliard zlotých (téměř 20 miliard českých korun). Společnost snížila účetní hodnotu svých uhelných elektráren o 8,8 miliardy zlotých, protože s poklesem cen elektřiny se vynaložené peníze na nové bloky ukazují být nenávratné.

Stopka pro větrníky

Zahraniční investoři nenarazili jen v klasické energetice. Konzervativní vláda premiérky Beaty Szydłové znehodnotila také plány na výstavbu větrných elektráren, pro jejichž provoz má hlavně severní Polsko výborné podmínky. Nové stožáry budou muset být umístěny až dva kilometry od nejbližšího domu či lesa, což další výstavbu téměř zablokuje.

Je to špatná zpráva pro celou řadu evropských energetických společností. Patří mezi ně i ČEZ, který na konci roku 2011 odkoupil majoritu ve firmě Eco-Wind Construction. Ta je držitelem plánů na stavbu jedenácti větrných parků na severu Polska o celkovém rozsahu až 800 megawattů. ČEZ nestihl včas postavit ani jeden z nich.