Čtyřiatřicetiletého projektanta Pavla Štáfa stavební a inženýrské práce fascinovaly už od útlého věku. Proto nebylo žádným překvapením, že na konci minulého tisíciletí nastoupil na Fakultu stavební VUT v Brně, kterou v roce 2005 úspěšně dostudoval. Navíc, jeho diplomová práce získala jak cenu děkana, tak cenu České komory autorizovaných inženýrů techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).

Výzva jménem Ferrari

Pavel hned po studiích začal naplno pracovat jako projektant pro brněnskou architektonickou firmu A PLUS, kde se podílel například na výstavbě areálu Kampusu Masarykovy univerzity. O dva roky později ho ale čekala daleko větší výzva. Nastoupil totiž do londýnské společnosti Benoy, díky níž se mohl podílet na výstavbě zábavního centra Ferrari World v Abu Dhabi ve Spojených arabských emirátech za desítky miliard dolarů. „Ferrari tam má muzeum, můžete se uvnitř projíždět lodičkami ve tvaru vozů, je tam nejrychlejší horská dráha na světě Formula Rossa a podobně. V tomto duchu to byla zajímavá zkušenost," začíná u šálku kávy vyprávět Pavel.

Sbohem a Bytecheck

Pavel se po třech letech v zahraničí vrátil zpět do Prahy, kde se i nadále jako projektant věnoval dalším projektům jak v Česku, tak na Slovensku. Časem mu ale začalo vadit zdejší podnikatelské prostředí, zejména korupce. „Nevím, jestli jí v Británii bylo méně, rozhodně ale byla méně vidět," popisuje Pavel. Všimnul si ale i dalšího neduhu na české scéně, snahy developerů snižovat náklady na úkor bezpečnosti a jejich nefér chování při nabídce a samotném prodeji nemovitosti. Proto se rozhodl, že svým způsobem opustí projektantství a stoupne si na druhou stranu barikády.

V roce 2012 se svým kolegou Peterem Mosiem založil firmu Bytecheck, která zájemcům o nemovitost nabízí ověření jejího reálného stavu zkušenými inspektory. „Hlavním motorem bylo, že jsem viděl, jak postupují někteří developeři v branži. Jaké triky na lidi chystají, jak upravují smlouvy, které je budou co nejvíce krýt. A k tomu mě začínalo i znervózňovat, do čeho jsme i jako samotní projektanti byli na stavbě tlačeni," vzpomíná Pavel na svou motivaci.

Trh „v plenkách"

Dalším faktorem bylo i to, že v Česku tento trh v podstatě neexistoval a i dnes je ještě „v plenkách". Pavel měl totiž z Británie zcela opačnou zkušenost. „Britský rezidenční trh je specifičtější v tom, že máte v jedné budově hodně zákazníků na malé ploše. A vzhledem k tomu, že byty jsou intimním prostorem a bydlí tam v nich bez rozdílu i manažeři nebo ředitelé firem, je tento trh o hodně náročnější," vysvětluje.

V praxi se to odráží tak, že na ostrovech využívá služeb inspektorských firem při koupi nemovitosti až 90 procent zájemců, u nás jsou to stále jen jednotky procent.

Stotisícové úspory

Lidé se na tyto služby obracejí hlavně proto, že jim mohou ušetřit nemalé překvapení v podobě nekvalitně provedené (a převzaté) stavby a následných neočekávaných výdajů s tím spojených. Cena za inspekci se obecně pohybuje na úrovni 100 korun za metr čtvereční, může přinést ale až stotisícové úspory. „Pokud jde o to, jak se liší nemovitost od stavu, v jakém je původně inzerována, vychází nám v průměru hodnota 170 000 korun," vypočítává Pavel z více než 1600 zakázek, které Bytecheck od svého vzniku již provedl.

Jako u obvoďáka

Bytecheck má v současnosti 15 inspektorů po celé republice, aktivní je i na Slovensku. Pavel s Peterem byli s touto službou na českém trhu jako první. A i když mají dnes kolem 80 konkurentů, obavy z budoucího vývoje u nich rozhodně nenajdete. „Trh pomalu roste, počet zakázek roste v podstatě všem firmám. My jich nyní máme kolem padesáti měsíčně," vypočítává Pavel.

Samotná prohlídka běžného rodinného domu inspektorem trvá zhruba dvě hodiny v závislosti na velikosti. „Je to jako kdybyste šel k obvoďákovi a on vám doporučil specialistu pro váš problém. Naším úkolem je najít inspektory odborníky a vyškolit je tak, aby věděli o všem to podstatné," vysvětluje Pavel.

Zákazník do dvou pracovních dnů od inspekce dostane od Bytechecku ověřený protokol s vypsanými závadami, s kterými pak může jít za prodejcem vyjednat lepší cenu. Nebo celé vyjednávání nechá na Bytechecku, samozřejmě za příplatek.

Pozor na topení a elektroinstalaci

Pokud jde o nejčastější závady, které v sobě nemovitosti mohou tiše skrývat, tak v současném zimním období jde především o problémy s centrálním topením nebo zateplením budovy a s tím souvisejícími plísněmi. „Česko je vzhledem ke své poloze pro tyto neduhy ideální zemí," říká Pavel a dodává. „U starších bytů či domů je pak potřeba dát si pozor na elektroinstalaci, která je často podomácku předělaná bez revizí, čímž odporuje vyhlášce. To už není ani tak o nákladech jako spíše o bezpečnosti."

Ostatně, na některé odhalené závady Bytecheckem se můžete sami podívat v přiložené galerii.

Zájem developerů

Služby Bytechecku a jemu podobných firem začínají pomalu, ale jistě oslovovat i samotné developery. Ti se už na Bytecheck mnohdy i sami obrací, pokud jde o kontrolu jejich rezidenčních nemovitostí, které se chystají nabízet k prodeji. Pavel se ale obává, aby jejich jméno nebylo zneužito jen pro marketingové účely developerů.

„Oslovuje nás spousta developerů, kteří by s námi chtěli spolupracovat. Ale musíme je odmítat, opravdu si vybíráme. Mnohdy totiž bývá jejich hlavním zájmem umístit naše logo na jejich web," vysvětluje Pavel, který si uvědomuje význam důvěryhodnosti značky v tomto oboru.

Přes prvotní obavy například i ze střetu zájmů se podle Pavla tento model začíná osvědčovat. Developeři přinesou zákazníkovi další přidanou hodnotu a ten má zase tuto službu zahrnutou v ceně, nic si tedy nemusí dodatečně připlácet.

Pokud jde o další rozvoj Bytechecku, práce v Česku a na Slovensku bude více než dost. A pokud se Bytecheck podívá dál než za „československé" hranice, podle Pavla to bude Maďarsko.