Vládní koalice v Německu, která se skládá z CDU/CSU (křesťanští demokraté) a SPD (sociální demokracie), se dohaduje o tom, zda pustit do německé infrastruktury více soukromého kapitálu.
Ministr financí z CDU Wolfgang Schäuble v rozpočtovém výboru spolkového sněmu zdůraznil, že do výstavby dálnic by chtěl zapojit více soukromých firem. SPD to slovy svého předsedy a ministra průmyslu Sigmara Gabriela kategoricky odmítla. „Nebude žádná privatizace," řekl s tím, že se spolková vláda zavázala, že bude financovat výstavbu dálniční sítě v Německu a nebude tuto povinnost přenášet na jednotlivé spolkové země.
Soukromá společnost s majoritou státu
Schäubleho zamýšlený plán vycházel z toho, že by byla založena soukromá infrastrukturní společnost, jež by nesměla privatizovat jednotlivé silnice. Stát by v ní měl držet většinu. Mohlo by přitom dojít „k privatizaci" podílu až do výše 49,9 procenta, začala spekulovat německá média.
Pokud by však finance poskytly německé banky nebo pojišťovny, muselo by se zřejmě od řidičů vybírat mýtné. Co na to ministr dopravy Alexander Dobrindt z CSU? O mýtném pro osobní automobily již uvažuje, nebude ale zavedeno dříve než po parlamentních volbách, které se konají příští rok v září.
Německo má jednu z největších sítí dálnic v Evropě, disponuje téměř třinácti tisíci kilometrů, uvedl deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). „Pro investory je účast na infrastrukturních projektech díky stabilním příjmům na mnoho let velice zajímavá," napsal deník.
| Dálniční síť v evropských zemích | Délka v km |
| Španělsko | 13 515 |
| Německo | 12 879 |
| Francie | 12 107 |
| Itálie | 6726 |
| Nizozemsko | 4324 |
| Velká Británie | 3871 |
| Portugalsko | 2623 |
| Rakousko | 2187 |
| Švédsko | 2005 |
| Dánsko | 1896 |
| Belgie | 1763 |
| Švýcarsko | 1415 |
| Polsko | 1365 |
| Maďarsko | 1279 |
| Řecko | 1103 |
| Chorvatsko | 1047 |
| Irsko | 900 |
| Finsko | 810 |
| Slovinsko | 769 |
| Česká republika | 745 |
| Norsko | 664 |
| Bulharsko | 418 |
| Slovensko | 384 |
| Pozn.: Stav k 1. 1. 2014. | Zdroj: de.statista.com |
Změna ústavy
Alespoň částečná privatizace německých dálnic přitom vyžaduje legislativní úpravy včetně změny ústavy. Pro plánování nových dálnic v největší ekonomice Evropské unie je totiž třeba koordinace s jednotlivými německými zeměmi. Dosud byly jednotlivé německé státy odpovědné za plánování, výstavbu a provoz dálnic, berlínská vláda pak vše financovala. Případné změny tohoto modelu pak vyžadují změny v německé ústavě.
Ani samotná CDU nemá v zapojení soukromých subjektů do dálniční infrastruktury jasno. Mluvčí strany pro rozpočtové otázky Eckhard Rehberg řekl, že ve straně zatím na toto téma nepanuje politická shoda. Kupříkladu on sám si nemyslí, že je nutné do tohoto sektoru zapojovat soukromé investory.
Poslanec Sören Bartol z SPD oznámil, že jeho strana bude jakékoliv snahy o privatizaci dálniční sítě v Německu blokovat. Podle něj by měl mít stát v těchto infrastrukturních projektech stoprocentní vlastnický podíl.
Daňoví poplatníci si už jednou dálnice zaplatili.
Další finance může stát získat tradiční cestou – na kapitálových trzích vydáním dluhopisů. „SPD odmítá soukromou právní formu případné společnosti," dodal Martin Burkert, předseda dopravního výboru v německém parlamentu.
Proti návrhu jsou i zelení. Jejich místopředseda poslanecké frakce v parlamentu Oliver Krischer návrh ministra financí otevřeně zkritizoval. „Daňoví poplatníci si už jednou dálnice zaplatili," řekl.