Pět let živořit s „nezabavitelnou částkou", která se v závislosti na výši výplaty pohybuje kolem deseti tisíc korun měsíčně. Ostatní vydělané peníze odevzdávat.

A doufat, že tyto prostředky vystačí na splacení alespoň třiceti procent bezhlavě nabraných půjček.

Podobné dluhové „nevolnictví" okusilo už 109 tisíc Čechů, kterým soudy povolily vyhlásit osobní bankrot.

Pád do dluhové pasti

Češi mají napůjčovány skoro dva biliony korun. Jen loni si nabrali nové úvěry za pět set miliard. Nějakou formu dluhu tak mají tři miliony lidí.

Nemalá část je nezvládá splácet, v posledních letech je ročně vyhlášeno zhruba tři čtvrtě milionu exekucí.

Na začátku cesty do dluhové pasti jsou často nerozumné půjčky: na dovolené či zbytné spotřební zboží, jako je nový mobil.

Lidé si navíc při podpisu smlouvy nedokážou představit potenciální rizika.

„Ztráta zaměstnání, nečekaný finanční výdaj či nečekaná událost jako nemoc bývají častou příčinou začátku dluhové spirály," říká Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni.

Krajští bankrotáři

Pokud nezvládají závazky splácet, mohou požádat o osobní bankrot.

V něm za posledních devět let, kdy insolvenční soudy takzvaná oddlužení povolují, končili lidé především na Ostravsku (skoro 15 tisíc případů), nejméně na Vysočině (2,6 tisíce), vyplývá z údajů společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

V přepočtu na počet obyvatel je nejhorší situace na Karlovarsku, nejlepší opět na Vysočině a v Praze.

„V roce 2016 připadalo na 10 tisíc obyvatel České republiky 15,3 osobního bankrotu," komentuje to Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Čtěte více: Teď na mě exekutoři nemůžou, říká muž, který vyhlásil bankrot

Celkem loni zbankrotovalo 16 tisíc lidí. Počet případů v posledních letech klesá. Je to dobrá zpráva?

Spása zvaná bankrot

Paradoxně ti lidé, kteří absolvují pět let finančního „nevolnictví", patří mezi předluženými k těm šťastnějším. Po vybřednutí z osobního bankrotu mohou opět začít normálně žít.

Ti, kteří na soudem posvěcené oddlužení nedosáhnou, totiž končí ve věčném dluhovém „otroctví".

Při nesplácení lichvářských půjček přichází brutální násilí, říká Daniel Hůle z Člověka v tísni.

„Jejich situace se dále zhoršuje, čerpají lichvářské půjčky, u nichž v případě nesplácení přichází brutální násilí," podotýká Hůle.

Ministerstvo spravedlnosti nyní připravilo nová pravidla, která by osobní bankrot umožnila více lidem.

„Projednání příslušné novely insolvenčního zákona na vládě očekáváme již počátkem února," řekl Deníku Jakub Říman z tiskového odboru resortu. „Tudíž se domníváme, že by mohla být schválena ještě do podzimních voleb."

Až sedm let nevolnictví

Co chce ministerstvo změnit? Zmizí především podmínka, že člověk toužící po oddlužení musí být schopen splatit alespoň třetinu dluhů.

Nově by bylo oddlužení „trojrychlostní".

Kdo zvládne splatit polovinu dluhů, byl by v bankrotu tři roky, kdo 30 procent, tak nynějších pět let.
Tomu, kdo by nezvládl uhradit ani třetinu, by soud mohl povolit oddlužení. Za nezabavitelnou částku by ale musel žít sedm let.

Organizace pomáhající dlužníkům novelu vítají. „Jednoznačně návrh podporujeme, byť vidíme některé nedostatky, jako například opomenutí řešení dluhů pocházejících z podnikání," podotýká Hůle.

Věřitelé naopak protestují. Dle nich budou nová pravidla signálem pro dlužníky, že splácet už nemusejí vůbec nic.