Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) předložil v srpnu návrh vládního nařízení zavádějícího nová restriktivní opatření týkající se držení střelných zbraní a zdůvodnil ho tím, že takzvanou "malou novelu" zákona o zbraních a střelivu, implementující do českého právního řádu "protizbraňovou" směrnici (směrnici Evropského parlamentu a Rady 2017/853 o kontrole nabývání a držení zbraní ze dne 17. května 2017) Česko nestihne do 14. září uvést do praxe. Vládní nařízení podle Hamáčka do určité míry snižovalo riziko, že Česko bude v důsledku nepřijetí směrnice vystaveno sankcím. Ani vládní nařízení ale do 14. září schváleno nebylo. Co se nyní bude dít?

Nařízení čelí kritice

"Návrh nařízení vlády o technickém provedení některých zbraní je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Vzhledem k tomu, že tento návrh reaguje na připravované prováděcí akty Evropské komise ke směrnici o zbraních, bude jeho finální znění předloženo vládě až poté, kdy Evropská komise tyto prováděcí akty přijme. Ačkoliv je měla přijmout do 14. září 2018, stále přijaty nebyly," sdělila Dotyku Hana Malá z oddělení redakce odboru tisku a public relations ministerstva vnitra. (Prováděcí akty jsou právně závazné akty, které pod dohledem výborů, skládajících se ze zástupců členských států Unie, umožňují Evropské komisi stanovit podmínky v zájmu jednotného uplatňování právních předpisů EU, pozn. red.).

Podle Malé nevzniklo vládní nařízení proto, aby implementovalo směrnici do vnitrostátního práva, to by nadále měla až novela zákona o zbraních, kterou vláda v únoru předložila poslanecké sněmovně. "Další průběh projednávání tohoto návrhu novely je nyní v rukou Poslanecké sněmovny a ministerstvu vnitra ho nepřísluší komentovat," uvedla Malá.

Přesto však nelze přehlédnout, že vládní nařízení zavádí, bude-li přijato, některé restriktivní změny pro takzvané konvertované expanzní zbraně a flobertky. Ty převádí z původně volně prodejných do kategorie zbraní, na něž je potřeba zbrojní průkaz. To se nelíbí spolkům pro vojenskou historii. Na expanzní zbraň (tedy zbraň neumožňující vystřelení pevného projektilu), lze totiž trvale a nevratně předělat (konvertovat) i původně ostré zbraně, a právě takový typ zbraní je oblíbený mezi příznivci historického vojenství, protože jsou k nerozeznání od originálů (jimiž původně byly), ale na rozdíl od nich jsou neškodné.

Návrh vládního nařízení kritizuje i poslankyně Jana Černochová (ODS), která patří dlouhodobě mezi zastánkyně názoru, že Česko by se nemělo evropské směrnici podřizovat ani za cenu sankcí a mělo by se držet vlastní dosavadní zbraňové legislativy.

"S nařízením vlády týkajícím se technického provedení některých zbraní jsme zatím neměli možnost se v poslanecké sněmovně blíže seznámit. Už dnes jsem ale na základě dostupných informací k jeho obsahu a k novým restrikcím značně skeptická a zvolený způsob pokusit se některé nesmysly ze směrnice implementovat do našeho právního řádu považuji přinejmenším za nešťastný," uvedla pro Dotyk Černochová.

Podle svých slov předpokládá, že se touto problematikou bude na svém příštím jednání detailně zabývat výbor pro bezpečnost.

Počkejme na soud

Podle Jany Černochové by Česko mělo spíš napnout sílu k tomu, aby vyhrálo žalobu, kterou vůči protizbraňové směrnici podalo Česko už v roce 2017 k Soudnímu dvoru EU. "Je důležité mít na paměti, že jakákoliv implementace nesmyslů není dobrá, a místo toho, abychom vyčkali rozhodnutí Soudního dvora EU, ke kterému jsme podali žalobu na neplatnost směrnice, plýtváme našimi silami a prostředky," kritizuje poslankyně návrh vládního nařízení.

Nadále přitom podle ní platí, že Česko by nemělo směrnici přijímat. "Postoj ODS je všeobecně známý a na svém postoji samozřejmě trváme i nadále. Směrnici o kontrole a nabývání zbraní považujeme za nebezpečný paskvil, a proto jsme rozhodnuti směrnici neimplementovat i za cenu sankcí. Jde totiž o svobodu, o princip a zároveň o obhajobu zdravého rozumu. Zda vláda schválí toto nařízení, to jako poslanci ovlivnit nemůžeme, jak jsem ale uvedla, chtěla bych, abychom o tom alespoň jednali ve výboru pro bezpečnost," tvrdí Černochová.

Minimálně do doby rozhodnutí soudu o žalobě by o jakékoli implementaci směrnice podle ní neměla uvažovat ani vláda.

"Když už o tom uvažuje, měla jít cestou zákona a neobcházet parlament nařízením. Jde totiž o tak významný zásah do práv a bezpečnosti našich občanů, že je nutné vést jednání v poslanecké sněmovně a hledat cestu co možná nejmenšího dopadu na legální držitele zbraní u nás," dodává poslankyně ODS.

Hrozí sankce

V případě nesplnění implementační povinnosti má ale Evropská komise povinnost zahájit s daným členským státem řízení pro porušení povinnosti.

"Toto řízení může následně vést až k podání žaloby k Soudnímu dvoru EU. Případný rozsudek pak může uložit Česku povinnost platit pokutu, a to jak paušální částku (pevnou částku za dobu porušení do vynesení rozsudku), tak i takzvané penále (periodickou částku za období od vynesení rozsudku do sjednání nápravy)," uvedla pro Dotyk Malá.

Česká republika však podle ní není jediným státem, který nemá ukončený proces implementace. Podle aktuálních informací ukončily proces implementace pouze tři členské země (jde o Francii, Portugalsko a Velkou Británii), v rámci členských států EU tak nejde o výjimečnou situaci. Zahájení kroků ze strany Evropské komise lze očekávat v řádu několika měsíců.

"Ano, směrnice počítá v případě jejího neplnění i se sankcemi. Vzhledem k tomu, že probíhá zmíněné řízení u soudu, bylo by velmi nekorektní, pokud by sankce byly uplatněny v době, než bude rozhodnuto. Zákonům, kterým již uplynula implementační lhůta, je celá řada a sankce tak považuji za nejzazší řešení," prohlašuje Černochová.

Podle ní stále platí usnesení Poslanecké sněmovny z minulého volebního období, ve kterém se mimo jiné apeluje na to, aby předseda vlády podnikl všechny právní a diplomatické kroky k tomu, aby se zabránilo přijetí takové směrnice, která by narušovala český právní řád v oblasti obchodu, kontroly, nabývání a držení zbraní. "Směrnice už sice byla přijatá, ale krom podpisu premiéra Babiše pod peticí občanů, kterým zásah do jejich práv dělá velké starosti a chtějí s tím něco dělat, jsem od něj nezaznamenala žádné faktické kroky k nápravě," dodává Černochová.