Překotný vývoj technologií v posledních letech značně mění chování lidí i firem a dávaji jim v tomto směru na jedné straně zcela nové příležitosti, na druhé straně ale i ohrožení. Zákon o některých službách informační společnosti v Česku vznikl již v roce 2004, mnozí v něm ale stále tápou. I to byl jeden z důvodů, proč se Martin Maisner rozhodl některé poznatky sepsat do komnetáře ke zmíněnému zákonu.

„Od okamžiku, kdy tu tato právní úprava vypukla, jsem byl vystavován neustálým dotazům. A to mě přivedlo na myšlenku, jestli bychom toto osvícení neměli šířit plošnějším způsobem," vysvětlil Maisner svou motivaci na křestu knihy v pražské novorenesanční Vile Pellé.

Zákon se pohybuje v oblasti, která je sama o sobě rychlejší než právní regulace.

Maisner si uvědomuje, že tato kniha sama o sobě rozhodně neuzavírá tuto problematickou kapitolu, spíše je úvodem pro další diskuzi.

Rychlý vývoj, pomalá regulace

V následné odborné diskuzi moderované Josefem Donátem z advokátní kanceláře ROWAN LEGAL její účastníci, mezi které patřili například František Korbel z právnické kanceláře Havel a Holásek, prezident ICT Unie Zdeněk Zajíček nebo Radim Polčák z Masarykovy univerzity v Brně, debatovali o některých aspektech, které přinášejí moderní technologie a nejsou zatím regulovány právem.

„Zákon se pohybuje v oblasti, která je sama o sobě rychlejší než právní regulace. To znamená, že běžíme kdesi za faktickým vývojem a snažíme se na něj právní regulaci uplatnit," řekl v diskuzi František Korbel.

Fokus na moderní služby

Pozornost diskutujících se zaměřila právě na moderní on-line služby, které se pohybují v mantinelech sdílené ekonomiky. Jde o notoricky známé světové platformy jako je ubytovací služba Airb'n'b nebo taxi služba Uber. Ty se zatím pohybují v jakémsi právním vakuu, pozornost vlád po celém světě se ale i na ně začíná pomalu soustředit.

Vypadá to, že dojde ke specifické regulaci určitých sektorů.

„Vypadá to, že dojde ke specifické regulaci určitých sektorů. Mluvím teď o platformách typu Airb'n'b nebo Uber, kde již víme, jak fungují a jaké jsou u nich problémy s porušováním práva ze strany jejich uživatelů, z mého pohledu takových kvazipodnikatelů," zaznělo v rámci diskuze z úst Radima Polčáka, vedoucího Ústavu práva a technologií Masarykovy univerzity v Brně.

Regulace ano, či ne?

Možná trochu překvapivý byl příspěvek Lukáše Rychtaříka z vydavatelství Championship Music, který se nepřikláněl, jak by mnozí mohli očekávat, k přísnější regulaci.

„Internet je obrovské pole příležitostí a tento trh se dle mě dokáže určitým způsobem samoregulovat," přiblížil Rychtařík svůj pohled na celou problematiku. „Za mě je vcelku dostačující například nařízení notice-and-takedown (tedy odstranění obsahu po upozornění). Je to věc, která funguje," dodal.

Internet je obrovské pole příležitostí a tento trh se dokáže určitým způsobem samoregulovat.

Se samoregulací některých služeb informační společnosti svým způsobem souhlasil i Radim Polčák.
„Samoregulace je nástrojem číslo jedna. Pokud se takové nástroje sami nabízejí, je to ideální případ," řekl.
Podle prezidenta ICT Unie Zdeňka Zajíčka by se ale v tomto ohledu mohlo pracovat i s radikální myšlenkou, zda je vůbec potřeba některé moderní služby regulovat. „Pokud zákazníkovi nevadí využívat k přepravě amaterského řidiče a pokud nám moderní technologie typu GPS dokáží garantovat cenu za tuto přepravu, pak je otázkou, zda bychom měli všechny taxislužby vůbec regulovat," řekl Zajíček.

Dialog

Nedá se ale čekat, že vlády po celém světě budou k této problematice nečinné, což dokazuje i například zavádění restrikcí v Německu či v USA proti službám právě jako Airb'n'b či Uber. Klíč k budoucí podobě legislativy je ale podle všech zúčastněných diskuze zejména dialog, který by měl být veden mezi vládami, samotnými společnostmi a také uživateli.