Legendární Škoda 1203 slaví 50 let. Čechoslováky provázela od kolébky do hrobu

Pro názornost: Původní a modernizované provedení.

Pro názornost: Původní a modernizované provedení.

Foto: Radek Pecák

Dodávka značky Škoda 1203, nejrozšířenější československý lehký užitkový automobil 20. století, slaví 50. narozeniny. Svou premiéru měla 14. září 1968 na strojírenském veletrhu v Brně. Příběh legendárního vozu odráží specifika centrálně řízeného hospodářství poválečného Československa. Tehdejší obyvatele provázela doslova celým životem. Od kolébky je vezla sanitní verze a na cestu poslední - verze pohřební.

A to nemluvě o mikrobusech, dodávkách, valnících či montážních verzích. 

Již od druhé poloviny 50. let vyvíjený moderně koncipovaný lehký užitkový automobil s praktickou jednoprostorovou karoserií se do výroby podařilo prosadit až v roce 1968. Premiéru měl vůz v sobotu 14. září 1968 na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, který se odehrál ve stínu okupace Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy 21. srpna 1968.

Vývoj trval 12 let


Kromě již známých typů vozů Škoda v provedení pro modelový rok 1969 budila v Brně pozornost jediná skutečná novinka domácího automobilového průmyslu, a to právě lehký užitkový automobil Škoda 1203.

Bude celá Praha plná lidí tak, jako je dnes Karlův most? Podle unijních statistiků je reálný nárůst počtu Pražanů o pětinu do roku 2040.

Vize pro Prahu? Tramvaje na Václaváku, oživené vnitrobloky, míň parkování zdarma

Lehký užitkový automobil s jednoprostorovou karoserií Vývoj modelu Š 1203 přitom odstartoval již na jaře 1956, cesta k sériové výrobě byla ale vinou nepružného socialistického hospodářství dlouhá a značně trnitá. Od počátku se počítalo s uplatněním bezkapotové „trambusové“ koncepce karoserie, tedy jednoprostorového řešení s motorem umístěným v blízkosti předních sedadel.

Tato dispozice umožnila lepší využití obestavěného prostoru. Karoserie vozu Š 1203 byla již samonosná, tedy bez tradičního rámu podvozku. V rámci unifikace výrobního sortimentu se ve voze Škoda 1203 uplatnila řada osvědčených komponentů, včetně motoru odvozeného z provedení Š 1202.

Čtyřdobý zážehový čtyřválec OHV dával z objemu 1221 cm3 výkon 49 koní (39 kW). Prvky přístrojové desky a zadní svítilny patřily k nejnápadnějším prvkům sdíleným s osobním vozem Škoda 1000 MB.

Právě velká poptávka po sedanech Š 1000 MB na domácím i na zahraničních trzích vedla již od poloviny roku 1967 k postupnému překládání produkce motorů pro Š 1202 a budoucí 1203 z hlavního závodu v Mladé Boleslavi do národního podniku Kovosmalt ve slovenské Trnavě, přejmenovaného na Trnavské automobilové závody.

Škoda Rapid z cesty kolem světa.

Škodovky a dálkové jízdy. Ve 30. letech Rapid zvládl cestu kolem světa za 97 dní

Od dodávek k sanitkám Sériová výroba automobilu Škoda 1203 se rozeběhla 20. listopadu 1968 v zásadně rekonstruovaném závodě Vrchlabí, po boku dále produkovaného předchůdce Škody 1202.

Uvezla tunu

V úvodním roce byla „dvanáctsettrojka“ k dispozici jako dodávka, do 31. prosince vzniklo 192 kusů – plus tři mikrobusy. Později nabídku rozšířil bezpočet dalších verzí, od valníku přes montážní provedení po velmi rozšířené sanitní vozy. Základní dodávkový automobil kompaktních vnějších rozměrů 4520 x 1800 x 1900 centimetrů vezl při pohotovostní hmotnosti 1170 kilogramů až 950 kilogramů nákladu.

Sešrotované elektromobily GM

Neblahý osud unikátních automobilů: vozy šrotovaly Citroën, GM i BMW

Dosahoval rychlosti 90 kilometrů v hodině při základní spotřebě 11 litrů benzinu na 100 km, tehdy měřené při ustálené rychlosti 60 kilometrů za hodinu. Prostory pro posádku a náklad o objemu až 5,2 metrů krychlových byly navzájem odděleny částečně prosklenou mezistěnou.

Uspěla i ve světě

Kromě dvojice předních křídlových dveří byly k dispozici ještě jedny širší na pravém boku karoserie a horizontálně členěné dvoudílné v zádi. Automobily Škoda 1203 byly prodávány výhradně „socialistickému sektoru“, tedy státním či družstevním podnikům a organizacím.

Šlo skutečně o malé vozítko s délkou 2,5 metru

Zakladatel Smartu měl i českou krev. Výroba miniautíček začala před 20 lety

Soukromí zájemci se dostávali až k vyřazeným ojetým automobilům, důvodem byl nejen nedostatek těchto vozidel, ale především jejich užitkový charakter: soukromé podnikání bylo totiž v socialistickém Československu nežádoucí. Kromě tuzemského trhu a dalších socialistických zemí byly „dvanáctsettrojky“ homologovány také pro provoz ve Francii, Belgii, ze vzdálenějších teritorií připomeňme například Egypt.

Do zahraničí se od roku 1971 vydávaly také dva prodloužené speciály, přepravníky závodních automobilů Škoda 100 L, startujících v Mistrovství Evropy cestovních vozů.

V závodě Vrchlabí došlo k definitivnímu ukončení výroby automobilů Škoda 1203 v roce 1981, s celkovou bilancí 69 727 kusů.

Také tyto Velorexy 435-0 se účastní různých srazů majitelů těchto vozítrek

Legendární Velorex si pamatuje každý. Verzi se čtyřmi koly zná ale jen málokdo

Poté, až do druhé poloviny 90. let, produkce s řadou technických úprav pokračovala v Trnavských automobilových závodech na Slovensku. Nejen díky takřka výlučnému postavení na domácím trhu lehkým užitkových vozidel, trvajícímu takřka čtvrt století, má model 1203 ve své vlasti bez nadsázky ikonický charakter.

Nesmrtelnost mu zajistil i bezpočet „rolí“ v československé filmové a televizní produkci, od vozu docenta psychiatrie Chocholouška z komedie Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974) po seriál Sanitka (1984-1985).

Akční letáky