Smíchovské pivo vzniklo díky českým vlastencům

z historie Staropramenu

z historie Staropramenu

Foto: Staropramen

Staropramen vyrostl díky českému kapitálu, odhodlání a přesvědčení, že navzdory nepříznivým podmínkám mohou Češi v Rakousku-Uhersku rozběhnout vlastní fungující podnik. Odvaha dělat si věci po svém vytvořila příběh, který se píše již 150 let a je protkán nespočtem zajímavých osobností i dramatických okamžiků.

Levý břeh Vltavy v těsné blízkosti pražských hradeb, dříve plný políček a šlechtických letohrádků, se v první polovině 19. století proměnil v rušné předměstí plné lidí a strojů. Vévodila mu Ringhofferova továrna na vagony, jeden z nejvýznamnějších strojírenských podniků Rakouska-Uherska, kterému sekundovaly přádelny, strojní mlýny a další podniky. Pracovní příležitosti přiváděly na Smíchov tisíce nových lidí a právě pro ně zde byl v roce 1869 založen akcionářský pivovar.

Jeho vznik byl umožněn díky drobným úsporám shromážděným v záložnách. Získat totiž úvěr v bance bylo tehdy pro český podnik i české obyvatele prakticky nemožné. A tak touha Čechů vydobýt si své místo v Rakousku-Uhersku stála i za vznikem Smíchovského pivovaru.

Vlastenectví a hrdost na český původ poháněly Smíchovský pivovar po celou dobu jeho existence. Jako jednací jazyk se v pivovaru používala výhradně čeština, zaměstnávali se Češi a preferovali se čeští obchodní partneři. Není proto divu, že tato doba zrodila legendární smíchovskou desítku. Pivo, které si mezi Čechy vydobylo takovou oblibu.

Leopold Šrom (vpravo) popisuje vzdušný souboj Františku Burdovi

Leopold Šrom: S největším leteckým stíhacím esem komunisté udělali krátký proces

Stalo se tak v roce 1877, přesně před 140 lety, kdy byl vrchním sládkem jmenován Michael Trnka. Ten pivo vyprecizoval a navrch zavedl technologickou kázeň, která umožnila distribuci Smíchovského i za hranice Prahy. Pivo vařené tradičním českým dvourmutovým způsobem, které si navíc mohl dovolit každý, si postupně získávalo větší a větší oblibu.

Právě legendární smíchovské světlé stojí za velmi rychlým růstem pivovaru. Zatímco v době svého vzniku byl koncipován na výstav 22 tisíc hl., na přelomu století vařil už půl milionu hektolitrů piva ročně. Úspěšně překonal ekonomickou krizi třicátých let a před druhou světovou válkou se stal dokonce největším pivovarem v tehdejším Československu a jedním ze tří největších v celé Evropě.

Tři miliony hektolitrů piva ročně
Dnes je Smíchovský pivovar druhým největším v Česku a panorama Prahy si díky jeho nezaměnitelným etiketám připomínají nejen u nás, ale i v dalších 35 zemích světa, kam se pivo pod svým tradičním českým názvem vyváží. Ačkoli se pivovar rozkládá prakticky na stejném pozemku jako v době svého založení, je ročně schopen uvařit neuvěřitelné tři miliony hektolitrů piva.

Čína, ilustrační foto

Čína láká Česko. V silné unii a bez Ameriky v zádech

S hlavním městem ho navíc spojuje víc než jen etiketa. Když se v roce 2000 hledalo oficiální pivo pro Prahu jako evropské hlavní město kultury, sáhli pořadatelé po receptuře smíchovského Granátu. Té, která vznikla už v roce 1884 a po válce se tajně předávala mezi sládky. Odvaha a láska k pivu všech pivovarských i v tomhle případě zafungovala a je příslibem, že bude další příběhy Smíchovského pivovaru psát i nadále.

Akční letáky