Zdroj: Staropramen
Smíchovské pivo vzniklo díky českým vlastencům
Staropramen vyrostl díky českému kapitálu, odhodlání a přesvědčení, že navzdory nepříznivým podmínkám mohou Češi v Rakousku-Uhersku rozběhnout vlastní fungující podnik. Odvaha dělat si věci po svém vytvořila příběh, který se píše již 150 let a je protkán nespočtem zajímavých osobností i dramatických okamžiků.
Levý břeh Vltavy v těsné blízkosti pražských hradeb, dříve plný políček a šlechtických letohrádků, se v první polovině 19. století proměnil v rušné předměstí plné lidí a strojů. Vévodila mu Ringhofferova továrna na vagony, jeden z nejvýznamnějších strojírenských podniků Rakouska-Uherska, kterému sekundovaly přádelny, strojní mlýny a další podniky. Pracovní příležitosti přiváděly na Smíchov tisíce nových lidí a právě pro ně zde byl v roce 1869 založen akcionářský pivovar.
Jeho vznik byl umožněn díky drobným úsporám shromážděným v záložnách. Získat totiž úvěr v bance bylo tehdy pro český podnik i české obyvatele prakticky nemožné. A tak touha Čechů vydobýt si své místo v Rakousku-Uhersku stála i za vznikem Smíchovského pivovaru.
Vlastenectví a hrdost na český původ poháněly Smíchovský pivovar po celou dobu jeho existence. Jako jednací jazyk se v pivovaru používala výhradně čeština, zaměstnávali se Češi a preferovali se čeští obchodní partneři. Není proto divu, že tato doba zrodila legendární smíchovskou desítku. Pivo, které si mezi Čechy vydobylo takovou oblibu.
Stalo se tak v roce 1877, přesně před 140 lety, kdy byl vrchním sládkem jmenován Michael Trnka. Ten pivo vyprecizoval a navrch zavedl technologickou kázeň, která umožnila distribuci Smíchovského i za hranice Prahy. Pivo vařené tradičním českým dvourmutovým způsobem, které si navíc mohl dovolit každý, si postupně získávalo větší a větší oblibu.
Právě legendární smíchovské světlé stojí za velmi rychlým růstem pivovaru. Zatímco v době svého vzniku byl koncipován na výstav 22 tisíc hl., na přelomu století vařil už půl milionu hektolitrů piva ročně. Úspěšně překonal ekonomickou krizi třicátých let a před druhou světovou válkou se stal dokonce největším pivovarem v tehdejším Československu a jedním ze tří největších v celé Evropě.
Tři miliony hektolitrů piva ročně
Dnes je Smíchovský pivovar druhým největším v Česku a panorama Prahy si díky jeho nezaměnitelným etiketám připomínají nejen u nás, ale i v dalších 35 zemích světa, kam se pivo pod svým tradičním českým názvem vyváží. Ačkoli se pivovar rozkládá prakticky na stejném pozemku jako v době svého založení, je ročně schopen uvařit neuvěřitelné tři miliony hektolitrů piva.
S hlavním městem ho navíc spojuje víc než jen etiketa. Když se v roce 2000 hledalo oficiální pivo pro Prahu jako evropské hlavní město kultury, sáhli pořadatelé po receptuře smíchovského Granátu. Té, která vznikla už v roce 1884 a po válce se tajně předávala mezi sládky. Odvaha a láska k pivu všech pivovarských i v tomhle případě zafungovala a je příslibem, že bude další příběhy Smíchovského pivovaru psát i nadále.
