Dnes lze téměř s jistotou říci, že zlaté časy energetiky založené na uhlí končí. Větší uhelná elektrárna či teplárna vydělávala mezi lety 2006 a 2013 svému vlastníkovi okolo jedné miliardy korun za rok, u největších zařízení typu elektrárny Počerady to byly tři miliardy a více.

Loňské výsledky už vypadají mnohem méně příznivě. Elektrárny Opatovice a Dětmarovice skončily ve ztrátě, ostatní se drží v nižších stovkách milionů korun v plusu. První signály z letošního roku nasvědčují tomu, že propad ziskovosti bude pokračovat.

ČEZ poprvé se záporným číslem

Nasvědčuje tomu pohled do nekonsolidovaných výsledků mateřské společnosti ČEZ, pod kterou spadají jaderné, velké vodní a část uhelných elektráren. Ta skončila ve druhém letošním čtvrtletí s historicky první provozní ztrátou 384 milionů korun. Ještě v loňském druhém kvartálu přitom měla zisk 2,3 miliardy.

Ztráta se objevila pouze na provozní úrovni. Výsledky společnosti ČEZ totiž zachránilo masivní stahování zisků z profitabilních dceřiných firem, jako jsou ČEZ Distribuce, ČEZ Prodej, Severočeské doly a další, jež přineslo miliardový zisk z finančních operací. Díky dceřiným podnikům se drží v plusu i konsolidovaná čísla za celou firemní skupinu.

Vývoj ceny elektřiny v základním pásmu s dodáním v roce 2017 (v eurech za MWh)Autor: německá energetická burza EEX

Hlavním zdrojem potíží je pád cen elektřiny na středoevropských burzách. Ještě na počátku roku 2012 se platilo za jednu vyrobenou megawatthodinu 55 eur, nyní je to jen polovina – zhruba 27 eur. Nepříznivě se pro energetiky vyvíjí také cena paliva. Černé uhlí přestalo po mnoha letech zlevňovat a od počátku letošního roku podražilo z 50 na 70 dolarů za tunu.

Určitou útěchou pro majitele uhelných bloků může být pád cen emisních povolenek, které jim navyšují náklady. „Trh emisních povolenek v Evropské unii se fakticky zhroutil. Na konci loňského roku se za povolenku platilo osm eur, dnes je to jen něco přes čtyři eura," zmínil energetický analytik Michal Šnobr.

Rychlejší odklon od uhlí

Poměry na energetickém trhu mohou urychlit postup zavírání starých uhelných elektráren na českém území. Přiznává to i společnost ČEZ. „Odklon české energetiky od uhlí probíhá několik let, hlavním faktorem je omezenost zásob hnědého uhlí. Nízká cena elektřiny tento proces urychluje, ale jde z pohledu životnosti elektráren o drobný posun v řádu let," uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Ještě před rokem 2020 plánuje ČEZ odstavit některé uhelné bloky, které jsou na konci životnosti a vzhledem k cenám energie se do nich nevyplatí investovat. Konkrétní jména elektráren nechce mluvčí ČEZ uvádět. Obecně se však v oboru očekává, že jako první skončí elektrárna Mělník III a dva ze čtyř bloků severomoravských Dětmarovic.

Výsledky provozovatelů velkých uhelných elektráren v Česku

Společnost (firemní skupina) Zisk v roce 2015 (mil. Kč) Zisk v roce 2013 (mil. Kč)
Energotrans, Mělník (ČEZ) 952 1352
Sokolovská uhelná 383 802
Sev.en EC, Chvaletice 358 1108*
Elektrárna Počerady (ČEZ) 262 3523
United Energy, Most (EPH) 202 665*
Alpiq Generation, Kladno 148 451*
Elektrárny Opatovice (EPH) -186 640
Elektrárna Dětmarovice (ČEZ) -244 682

* zisk za rok 2012 (rok 2013 negativně ovlivněn mimořádnými vlivy)

autor: dotyk.cz, čísla převzata z výročních zpráv společností

Naopak konkurenční Energetický a průmyslový holding (EPH) zatím vyřazovat své zdroje z provozu nechce. „EPH nemá v Česku žádnou klasickou elektrárnu, jen teplárny. Vyrábět elektřinu a teplo z hnědého uhlí se ekonomicky vyplatí, dosahujeme výrazně větší účinnosti oproti klasickým kondenzačním elektrárnám," odpověděl mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Loňská ztráta Elektráren Opatovice byla podle Častvaje způsobena mimořádnými vlivy. „Teplárna byla dlouho odstavena a nevyráběla, protože probíhala renovace kotlů, aby provoz splňoval nové, přísnější ekologické limity. Dále šlo o účetní odpis oceňovacího rozdílu, který vznikl při odštěpení několika společností před šesti lety," uvedl mluvčí EPH.

Na druhou stranu je však namístě dodat, že výsledky uhelných elektráren a tepláren v loňském roce mohly dopadnout ještě hůře. Pomohly jim však mimořádné platby od státu. Vláda Petra Nečase zatížila v roce 2011 přidělování emisních povolenek darovací daní, soudní spory s energetiky však později stát prohrál a většinu z vybrané sumy 7,5 miliardy korun jim musel vrátit.

Poslední uhelná investice v Česku?

Posledním, kdo se rozhodl k miliardové investici do prodloužení životnosti uhelné elektrárny v tuzemsku, je tak skupina Severní energetická finančníků Pavla Tykače a Jana Dienstla. Ta se rozhodla investovat 2,6 miliardy korun do své elektrárny ve východočeských Chvaleticích. Dva ze čtyř bloků tak mají zůstat v provozu až do roku 2030.

Jejich plány však narážejí na četné překážky. Generální dodavatel stavby Královopolská RIA projekt nezvládá. „Je překvapující, že i renomované mezinárodní firmy, které jsou subdodavateli stavby, nejsou dlouhodobě schopny plnit naše požadavky na kvalitu a termíny," postěžoval si generální ředitel chvaletické elektrárny Luboš Pavlas.

Proti delšímu provozu navíc vedou kampaň ekologické organizace. „Úředníci současné stavební práce účelově označili za nepodstatnou změnu zařízení, což jim umožnilo vydat povolení za zavřenými dveřmi bez účasti veřejnosti," řekl Jan Rovenský z hnutí Greenpeace ČR. Právníci z organizace Frank Bold postup úřadů napadli správní žalobou.