S Kennethem Fredriksenem, který řídí provoz třetího největšího výrobce chytrých telefonů na světě (pozn. red.: podle údajů GfK, která srovnávala data za leden až květen 2015) v regionu střední, východní a severní Evropy, jsme se setkali na konferenci Huawei Innovation Day v Mnichově. Tato konference se snaží propojovat zajímavé lidi, kteří spolu diskutují o nových moderních trendech, kterými dnešní digitální doba prochází. Podle Kennetha Fredriksena jde o první fázi další průmyslové revoluce.

„Množství dat, které generujeme třeba jen prostřednictvím nejrůznějších modelů internetu věcí, nabízí příležitosti pro zcela nové služby. Ale také pro optimalizaci dalších věcí a procesů, aby mohly fungovat mnohem efektivněji," tvrdí.

Podle jeho názoru to, co se nyní v průmyslu i IT ve světě odehrává, je v zásadě propojování a uvědomování si celého potenciálu těchto nových technologií.

Jak byste okomentoval současný trend nástupu, resp. masivního rozšiřování digitalizace?

Pokud se podíváte na to, o čem jsme na konferenci Huawei Innovation Day pár posledních dní hovořili – mj. o internetu věcí, rozšiřování automatizace – tzv. Industry 4.0, tak v podstatě jsme na prahu určité revoluce. Respektive bych to nazval její první fází. Dříve tu byla mechanická revoluce, potom automatizace a nyní tohle.

Je potřeba to nazývat revolucí?

Řekl bych, že ano. Protože nyní do procesu poprvé výrazně vstupuje umělá inteligence. Otevírá se úplně nová úroveň možností. Množství dat, které generujeme třeba jen prostřednictvím nejrůznějších modelů internetu věcí, nabízí příležitosti pro zcela nové služby. Ale také pro optimalizaci dalších věcí a procesů, aby mohly fungovat mnohem efektivněji, mnohem přijatelněji k životnímu prostředí.

Třeba automobilový průmysl. Dokážeme například redukovat emise aut o 50 procent jen díky chytrému plánování provozu (tzv. smart traffic system), které bude fungovat tím, že dojde k automatickému propojení vozů v ulicích a řízení optimalizace jejich tras. A to je jen jedna drobná součást internetu věcí. Takže ano, určitě bych řekl, že jde o revoluci.

Ptám se proto, že revoluce zpravidla představuje rychlý nástup, velkou změnu. Ale tyhle věci jsou přeci jen do jisté míry během na delší trať, budou trvat pár let, nebo ne?

Řekl bych, že důvod, proč o nich hovoříme už nyní, je, že jde o určitý startovní bod. Pokud si uvědomíme skutečný potenciál virtuálního světa bez hranic, propojujícího státy, musíme posouvat nejen průmysl, ale i samotné země, aby spolu pracovaly. Aby se shodly na určitých standardech a pravidlech, které to umožní. Protože jinak nedosáhneme dostatečného využití. A pokud nebudou jednotlivé země spolupracovat, nebudou moci využít stejných příležitostí. Proto podle mého názoru to, co se nyní odehrává, je v zásadě propojování a uvědomování si celého potenciálu.

A dokážeme si ho skutečně uvědomit?

V tomto startovním bodě či fázi je nutné nastavit určité základní platformy, právě abychom dokázali tyto příležitosti využít. Což bude určitě nějaký čas trvat. A abychom si uvědomili plný potenciál, potřebujeme různé přístupy k novým technologiím v porovnání s těmi dnešními.

Proto se bavíme o připojení 5G, protože právě mobilita je klíčem k tomu, abychom pochopili i internet věcí. A abychom pronikli k 5G, potřebujete daleko větší spektrum dostupných frekvencí, aby mohly všechny mobilní technologie fungovat. Protože 5G představuje v podstatě dědictví stávajících technologií a zároveň je samo o sobě i novou technologií, která integruje celý mobilní systém.

A kvůli tomu musíte mít zcela nové IT zázemí, které zvládne celý proces. Dokáže uchovat obrovské množství generovaných dat. Na jedné straně potřebujete mít dobrý „front end" (pozn. red.: část webových technologií, která zajišťuje styk s běžným návštěvníkem či uživatelem), ale zároveň potřebujete i solidní „back end", který zvládne všechny procesy. A i proto to bude trvat.

Potřebujeme digitální agendu

Chápu, že jde o globální proces, ale existují poměrně velké rozdíly – ať už mezi různými zeměmi či oblastmi. Myslíte, že budou existovat oblasti, kde dojde k rychlejšímu vývoji, a budou určovat trendy pro zbytek světa?

V Evropě zatím máme určitý obecný shodný přístup k digitální agendě a společnému digitálnímu trhu. Když bych to srovnal s USA, kde už existuje velké množství pravidel určených pro víceméně stejné množství lidí jako v Evropě, tam už jsou za startovací fází.

Na druhé straně ale je patrné, že rozvíjející se země už také dělají první drobné krůčky k nastavení vlastní digitální agendy, čímž se stávají konkurenceschopnými. Důvod je prostý – vidí v těchto technologiích velkou příležitost k růstu, k tomu, aby postoupily v hodnotovém řetězci, aby zvýšily svoje bohatství a posílily ekonomický růst.

Pro Evropu je proto nyní velmi důležité si uvědomit, že už nebudeme dlouho stát na špici díky minulosti. Musíme sami něco podniknout, abychom udrželi krok s rozvíjejícími se zeměmi, protože dělají velké pokroky.

Proto diskutujeme na různých úrovních, jak pomoci vlastnímu rozvoji v Evropě tak, abychom nastavili standardizaci a organizaci nastupující digitální agendy. Problematiku probíráme také s různými úřady a dalšími organizacemi, abychom nastavili obecný rámec pro všechny v Evropě.

A pokud byste měl jmenovat konkrétní země, které mají v tomto směru lepší výchozí pozici? Zmiňoval jste USA, kde již v podstatě funguje jednotný trh, takže další digitální rozvoj je pro ně jednodušší než například v Evropě – kvůli Evropské unii, legislativním procesům atd.?

I v Evropě jsou dobré příklady, kde města jako například Amsterdam podnikají vlastní iniciativy a připravují se na sjednocování technologií. A na druhé straně máte vyvinutý trh jako je ten americký.

Nedokážu vám říci konkrétní země, ale snažíme se aktivně pracovat na digitální agendě v řadě zemí, abychom jim tuto agendu pomohli nastavit a vytvořit základ pro využívání nových technologií.

Bezpečnost je klíčová

Pokud byste se měl podívat na digitální agendu z pohledu průmyslu. Je zde nějaké riziko v jejím zavádění? Jako třeba bezpečnost, ochrana soukromí a podobně?

Bezpečnost bude pro celé IT výzvou, vždycky budeme o krok pozadu a vždy budeme dohánět ty „zlé hochy". Proto se snažíme hledat řešení z praktické perspektivy. Snažíme se spolupracovat nejen s partnery v byznysu, ale i zákazníky a uživateli, abychom získali co nejlepší tzv. „end to end" řešení. Takové, které by nabídlo bezpečí a zároveň přidanou hodnotu těchto služeb pro každého účastníka. A samozřejmě se z pohledu „end to end" perspektivy prostě musíte postarat o ochranu. Ale je to náročný proces procházející vývojem.

Z mého pohledu jsou ti zlí hoši vždy o krok či dva napřed před těmi dobrými. Navíc ve světě digitalizace jsou v podstatě neviditelní...

Ano, ale i proto náš přístup k nastavení ochrany je na principu „end to end" procesu. Aby došlo k propojení všech procesů. Spolupracujeme proto jak se zákazníky, tak i s úřady na lokální úrovni, abychom se ujistili, že byly zahrnuty jejich zájmy. A že jsme udělali vše potřebné, abychom ochránili jejich informace tím nejlepším způsobem.

I proto voláme po velké spolupráci v IT průmyslu, protože už to není jen o několika firmách, několika hráčích, kteří ho ovlivňují. Hlavní proud přichází zvenčí. Průmysl se proto potřebuje semknout – nejen firmy mezi sebou, ale i se zákazníky a úřady. Musí najít společné zájmy a cíle, aby ochránili tento průmysl co nejlépe.

Myslíte si, že největší úkol pro kyberbezpečnost je na firmách? Jak velkou podle vás potřebují podporu a pomoc od úřadů a vlád? Bude kvůli tomu potřeba i nová legislativa?

Stojíme o to, aby probíhala co nejširší spolupráce v oblasti kyberbezpečnosti. Jak ze strany firem, tak ze strany zákazníků, úřadů i vlád. A na základě jejich spolupráce musí vzniknout společný obecný rámec, který tuto oblast řádně vymezí. Pokud takový rámec nevznikne a budete chránit jen jednu část systému, zůstávají zde hrozby.

Celkový rámec musí obsahovat ochranu informací v průmyslu, a vlastně celého „end-to-end" procesu.
Není to jen o jednotlivých nebezpečích či hrozbách, je třeba, aby na jejich odstranění pracovali všichni, aby bylo možné čelit těm tzv. zlým hochům.

Blahobyt se bude zvyšovat

Díky robotizaci, automatizaci, digitalizaci atd. lze očekávat, že úlohu a práci lidí převezmou právě technologie. Částečně bude potřeba lidí, aby ovládali a kontrolovali tyto technologie. Nehrozí ale díky digitální agendě prudký nárůst nezaměstnanosti? Jak se díváte na tuto problematiku?

Technologie určitě nahradí spoustu lidí v různých profesích, zároveň si myslím, že nové technologie budou tahouny růstu a zvyšování bohatství, neboť bude docházet ke zvyšování účinnosti a zlepšování produktivity. To ale přinese další možnosti pro nové oblasti rozvoje, kde bude potřeba nových lidí.

Myslím, že tento trend přinese růst blahobytu, což pomůže i mnoha dalším zemím postoupit na hodnotovém řetězci, a tím generovat nové oblasti služeb a byznysu, které porostou. Ale rozhodně dojde k přesunu pracovních sil.

Ve světě jsou velké rozdíly, pokud se podíváme na USA, Evropu a na druhé straně třeba africké země, nebo i země v Asii – a ty rozdíly se čím dál více rozšiřují.

Ano, ale já myslím, že tenhle rozvoj zároveň smazává hranice a umožňuje volnější obchod než v minulosti. Malé firmy, malé země budou schopné provozovat svůj byznys stále více po celém světě. Těch příkladů velmi rychle přibývá. A to vše přinese i nové příležitosti pro podnikání a byznys. Takže podle mě největší hrozbou pro stabilitu jsou suroviny. Čím více lidé dokážou získat z konektivity, tím méně je stabilita v ohrožení. To prokázaly některé studie již nyní – pokud zvýšíte konektivitu o 1 procento, přinese to růst na HDP o 1,4 až 1,9 procenta. Takže zvyšování konektivity je velmi účinné a efektivní. A navíc pomáhá všem zemím bez rozdílu.

Pokud byste se měl podívat dále do budoucnosti, nyní se bavíme o Industry 4.0, internetu věcí, 5G. Co bude podle vás následovat?

Podle mě bude záležet na tom, zda se nám nyní podaří nastavit pevný rámec a základ právě pro příští generace. Myslím, že uvidíme pokračující vývoj v oblasti internetu věcí, kde je podle mě zatím jen začátek té na úvod rozhovoru zmiňované revoluce. Je těžké tedy nyní předvídat a hovořit o tom, co bude dál, když jsme teprve velmi, velmi na začátku.

Takže na konci této revoluce bude celý svět dokonale propojen?

Věřím že ano, ale bude ještě mnoho let trvat, než k tomu dojde.