Finanční společnosti se v poslední době snaží o budování a udržování vztahů s novými partnery. Často jsou to firmy, které nemají s financemi nic společného. Tato partnerství se dají využít dvojím způsobem. První scénář mluví o zatraktivnění produktů přes tzv. bundling, tedy spojování několika produktů a služeb do jednoho výhodného balíčku. Příkladem může být bankovní účet provázaný s poskytováním energií.

Druhým scénářem pak může být široce pojatý koncept věrnostních benefitů. Ty tradiční – například sleva z poplatku za účet při X realizovaných trvalých příkazech, nebo sleva z pojistného při Y letech bez škody – budou nahrazeny benefity odrážejícími nákupní historii klienta v rámci celé množiny partnerů. Například u partnera – maloobchodního prodejce – může být používání osobního účtu podkladem pro přiznání slevy ze zboží, nebo naopak, věrnostní body nasbírané nákupy u partnera sníží cenu za účet v bance.

V zahraničí už takováto partnerství fungují – například britská Barclays nabízí věrnostní program Blue Rewards, se kterým se dá získat sleva u více než stovky obchodníků, mezi nimiž jsou kromě klasického maloobchodu také cestovní agentury, telekomunikační firmy, či poskytovatelé energie. U nás pak podobný typ programu loni rozjela společnost MasterCard pro vlastníky karet s jejím logem, jimž za každý nákup u partnerů programu vrací klientovi určité procento peněz zpět na účet.

Internet věcí v pojišťovnictví

Technologickému vývoji neuniká ani pojišťovnictví. Potenciál inteligentních zařízení připojených do cloudu začínají stále více využívat pojišťovny – zejména v oblasti pojištění majetku, životního pojištění a pojištění motorových vozidel (povinné, havarijní). Vzniká tak nový typ pojištění, při kterém se riziko vypočítává kromě historických dat a predikcí i na základě chování pojištěnce v reálném čase (tzv. UBI – usage-based insurance).

Příkladem využití v životním pojištění jsou inteligentní hodinky s monitorem srdečního tepu a krevního tlaku schopné zavolat lékařskou pomoc při detekci problému. Používáním takového zařízení může pojišťovna podmínit poskytnutí slevy z pojistného. V oblasti pojištění majetku to může být například inteligentní domácnost složená z komponentů IoT (Internet of Things – internetu věcí, pozn. red.), které sníží riziko vytopení vodou nebo požáru. Havarijní pojištění pak může být levnější díky fenoménu connected car (vozidlo připojené do cloudu), který umožňuje vyhodnocovat styl a bezpečnost jízdy.

Klíčové vztahy

I tady mluvíme primárně o vztazích. V důsledku širšího osvojení si těchto zařízení dojde k užšímu vztahu pojišťoven s jejich klienty. Zároveň se výrazně zvýší množství informací, které o nich budou okamžitě k dispozici. Oblast velkých dat tak proniká i do tohoto oboru. V budoucnu by měla na základě těchto dat být pojišťovna schopna poskytovat svým klientům další služby s vyšší přidanou hodnotou.

Otevřené banky

Zčásti dobrovolně, zčásti pod tlakem regulace začnou banky otevírat své informační systémy. Jejich partnerům a klientům to přinese nové možnosti integrace. V prvé řadě půjde o rozhraní na prodej produktů a služeb. Finanční domy budou ve vyšší míře využívat prodej produktů, které samostatně neprovozují. Například banka může bez nabídky hypotečního úvěru prodávat produkt tohoto typu od jiné banky pod svým jménem (white-labeling), přičemž dotyčná jiná banka bude v pozici poskytovatele infrastruktury.

To si bude samozřejmě vyžadovat dobré vztahy (!) a kromě nich i vybudování integračního rozhraní na straně banky poskytující infrastrukturu i na straně banky prodávající službu. V delším časovém horizontu se dá očekávat užší profilace jednotlivých bank na konkrétní typy služeb – zejména pro menší finanční instituce bude výhodnější soustředit se na několik top produktů, které si doplní white-labelingem. Známý pionýr v této oblasti – Saxo Bank – nabídl koncem loňského roku partnerům novou verzi své White Label platformy.

Nová aplikační rozhraní

Kromě partnerů přibudou nová rozhraní i klientům bank, tedy široké veřejnosti. Finanční instituce zveřejní svá rozhraní na tvorbu aplikací (API – application programming interface). Již dnes to udělaly některé velké české a slovenské banky, a v nejbližších letech tento trend ještě zesílí.
Hlavní hybatelem bude v tomto směru revidovaná Směrnice o platebních službách EU (označuje se PSD2 – zkratka z Payment Service Directive, přičemž jde o soubor pravidel pro poskytování platebních služeb, pozn. red.).

Důsledkem bude volná soutěž na poli klientských bankovních aplikací, např. internetbankingu, a především vznik aplikací pro jednotnou obsluhu více účtů v různých bankách najednou, včetně přehledů o výdajích a dalších pokročilých funkcích. Z tohoto kroku budou těžit i firmy, které poskytují specializované softwarové produkty, jež obohatí o užší integraci třeba s podnikatelskými bankovními účty – skladové systémy, účetní produkty, systémy pro e-commerce atd. Čím lepší uživatelské rozhraní banka poskytne, tím atraktivnější budou její byznys produkty. A tím lepší její vztahy s firemními zákazníky.