TedxPrague: Jak se dá dojít k tomu, aby se kolem změnil svět

8. listopad 2017 četba na 19 minut
Konference TedxPrague 2017

Konference TedxPrague 2017

Foto: TedxPrague 2017

Jedinou cestou, která dává smysl, je klidná cesta každodenní práce a jednoho malého kroku za druhým. Chcete-li něčeho dosáhnout ve veřejném prostoru, musíte být trpěliví. To řekl na konferenci TedxPrague podnikatel Jan Školník, který stojí za oživením broumovského kláštera. Svým způsobem lze jeho slova považovat za motto celé konference.

Spolu se svou ženou založil Agenturu pro rozvoj Broumovska a s přáteli začali v ještě neopraveném klášteře realizovat první kulturní programy a koncerty, které daly této stavbě nový smysl. "Přestože jsme se na to nepřipravovali, tento smysl přinesl možnost objekt rekonstruovat. Protože klášter ožil, začalo se o něm mluvit, a díky tomu jsme se dostali do programu na oživování památek."

V roce 2012 tak i díky agentuře získalo broumovské Benediktinské opatství svatého Václava evropskou dotaci ve výši 250 milionů korun na revitalizaci kláštera.

"Klášter se opravil, všichni jsme byli vzrušení, ale místo toho, abychom si to užívali, jsme se dostali naopak pod velký tlak. Protože za námi přicházela spousta lidí, kteří sice neviděli tu spoustu každodenní titěrné práce, která byla za tím, ale všimli si opravené klášterní fasády. A teď se ptali: Kdy to bude hotové celé? Dávali nám tak úkol, který se zdál nad naše síly, a to představovalo velký a nepříjemný tlak."

Východiskem se podnikateli stala jeho vlastní zkušenost s pěší turistikou, které se věnuje, a pak také slova benediktinského opata. 

"Posledních pár let se mi každý rok daří najít si pár týdnů na to cestovat po Česku stoprocentně offline. Leccos jsem se tak o sobě dozvěděl – například, že jsem docela umanutej. Když se ráno podívám do mapy, kam chci dojít, tak ten cíl nedokážu dostat z hlavy, ani když po cestě zabloudím, nebo když se nějaký jiný cíl jeví momentálně jako zajímavější. Pořád mám na paměti, kam jsem chtěl jít původně, a tam také většinou dojdu. Takže si dávám bacha, jaké cíle si určuji, aby se nestalo, že z toho nakonec nebude nic," vysvětloval Školník. "Dodělejte to byl cíl, který nám byl vnucován. Ale náš pan převor, opřen o staletou moudrost Benediktinů, k němu na tiskové konferenci řekl: ´To nebude hotové nikdy. To je tak velký dům, že když na jedné straně skončíte, tak na druhé můžete začít znovu´. A to je motto, které jsem si odnesl i do práce ve veřejném prostoru. Chcete-li v něm něčeho dosáhnout, musíte být trpěliví a vědět, že ne všichni vám budou rozumět hned. Někdy je možné i zpomalit, a přesto dosáhnout dobrých výsledků. Lidská přirozenost se nevyvíjí tak rychle jako kulisy kolem nás.Když víte, že úplně hotovi nebudete nikdy, tak vás to zklidní."

Roboti už jdou

Vedle řady přednášek, které se také zaměřily na veřejný prostor a věnovaly se například tématům, jak lépe využít plasty nebo jak moc může život celých komunit nebo chudinských slumů změnit zahradničení a to, když jejich obyvatele někdo naučí pěstovat si například zeleninu, se hodně prezentací věnovalo fenoménu nových technologií a sociálních sítí. 

Na téma opodstatněnosti obav z umělé inteligence promluvil Josef Holý, někdejší programátor a současný pracovník pražského IT inovativního centra MSD, kde zodpovídá za platformy zřízené právě pro umělou inteligenci a pro správu znalostí. "Opodstatněná obava vychází z toho, že umělá inteligence asi připraví o práci většinu bílých límečků. Neopodstatněná pak plyne z katastrofických filmů typu Terminátora. Zastíráme tím skutečnou podstatu toho, co umělá inteligence je," řekl na úvod Holý.

Umělou inteligencí je podle něj aplikace, která dostává data zvenčí, pomocí algoritmu je zpracuje, a na jejich základě pak provede akci navenek. Čím víc vstupů dostane a čím víc akcí realizuje, tím víc se učí - v tom se podobá lidem, kteří učením získávají znalosti a získáváním znalostí si osvojují dovednosti. "Rozdíl mezi tím, jak se učíme my a jak stroje, není velký, jenom pro stroj jsou vstupním zdrojem a základní potravou data. Čím víc dat jí dodáte, tím víc toho může umělá inteligence vytvořit."

Inteligentním agentem svého druhu je podle Holého Facebook, který získává data z aktivit, prováděných jeho uživateli. "Sleduje, na jaké stránky chodíme, co provádíme, co lajkujeme. Podle toho si nás kategorizuje. Na oplátku nám dává personalizovaný obsah, čímž se stará o náš dobrý pocit. Právě dobrý pocit je základní součástí našeho vztahu s umělou inteligencí - to on nás nutí, abychom se vraceli. Je prokázáno, že pokud někdo lajkuje naše příspěvky, vede to u nás ke zvýšenému vylučování dopaminu, známému jako hormon štěstí. Právě tím vzniká vzájemná závislost mezi námi a Facebookem. A takových je nás 1,3 miliardy denně," uvedl Holý.

Preference vyjádřené například lajkováním pak vyjadřují vazbu mezi jednotlivými uživateli, kterou Facebook podporuje tím, že tyto uživatele shrne do "jednoho pytle" alias clusteru. Clustering je jedním z centrálních facebookových algoritmů a motivace Facebooku udržet si uživatele pak vytváří z clusterů ony známé "sociální bubliny" – nezobrazuje jim totiž něco, co neodpovídá jejich pohledu na svět.

"Z původně čistě marketingového nástroje se tak ale stává určitý problém v komunikaci. Jde o to, že kladivo lze užít správně za účelem, pro který bylo vyrobeno, tedy například na zatlučení hřebíku, chybně, což je případ, kdy s ním zatloukáte šroub, anebo ho lze zneužít jako zbraň," říká Holý.

U umělé inteligence to podle něj funguje podobně: "Clustering lze použít správně, tedy jako marketingovou podporu, kdy vás částečně chrání před nevyžádanou reklamou. Ale třeba u médií je už jeho použití horší, protože má tendenci předkládat vám jen zprávy, které odpovídají vašemu pohledu na svět. A z toho pak vyplývá i jeho zneužití v podobě falešných zpráv neboli fakenews. Nejde jen o to, že bya napsána nějaká lež. Ta by se za normálních podmínek dostala maximálně k pár lidem. Ale jde o to, že s využitím clustrovacího algoritmu lze tuto lež poslat do přesně cílených bublin, a tím je zradikalizovat. To už pak je problém, protože to také může destabilizovat demokratický systém, a to jsme teprve na začátku," vysvětluje Holý.

Ani umělá inteligence navíc podle něj není imunní vůči takzvanému kognitivnímu zkreslení, tedy tomu, že vnímá realitu na základě určitých stereotypů, které ji mohou vést k chybným úsudkům.

"Microsoft loni vyslal na Twitter umělého boota, v podstatě počítačový program představující teenagerku schopnou konverzovat, přičemž konverzace pro ni byla i způsobem učení. Chytli se toho internetoví trollové a během 24 hodin přeškolili tuto umělou teenagerku na uctívačku Adolfa Hitlera se sklony k rasismu a nekorektnímu humoru. Takže dnes už ji na internetu nenajdete," uvedl Holý. 

Jiným příkladem byl podle něj americký počítačový program Pilgrim, který měl odhadovat, jak velká je pravděpodobnost, že se ten či onen propouštěný recidivista opět dopustí trestného činu. Poměrně rychle se ukázalo, že program uvádí daleko větší pravděpodobnost u černochů, protože se pravděpodobně učil na datech, která ho dovedla k rasistickým předpokladům.

Zneužití možností, jaké poskytují nové technologie, je ale podle Holého běžný průvodní jev provázející jejich adopci. Situace by se měla dřív nebo později zklidnit s tím, jak se zavedou. A kdo bude vítěz této revoluce? "Jde o data. Data jsou peníze nové ekonomiky. A ta data jsou naše. Je na nás, komu je poskytneme. Jestli firmám, nebo státům. Možná se obrana dat musí stát ústavním právem. Sám nevím," uzavřel Holý.

Největší stěhování v dějinách

Jiný pohled na internet a nové technologie nabídl ekonom Pavel Kysilka, bývalý guvernér České národní banky a současný zakladatel 6DAcademy. Podle něj je lidstvo v současnosti svědky třetího globálního masového stěhování v historii, čímž ale nemyslel uprchlickou krizi.

"Historie lidstva je dva miliony roků stará a 90 procent tohoto času jsme strávili jako lovci a sběrači. Až před dvaceti tisíci let přišli lidé s malou inovací, která však měla obrovský dopad: že můžou chovat a pěstovat. Říkáme tomu neolitická revoluce. Zhruba před 200 roky se přestěhovali podruhé k výrobním linkám poháněným parou - to byla průmyslová revoluce. Teď jsme aktéry třetí přelomové revoluce, při níž otevíráme bránu do nové, digitální epochy. Zahrnuje třeba kyberprostor, internet, nové technologie," uvedl Kysilka.

Akční letáky