Časy se mění, zpíval v 60. letech Bob Dylan. Také Donald Trump velmi dobře ví, že jeho předvolební sliby byly jen vějičkou především pro nespokojené voliče na severovýchodě Spojených států, tradiční baště demokratů.

Ohio, Michigan, Pensylvánie, Indiana. Tam všude vyhrál předtím Obama a nyní Trump. Navrátit tisíce míst pro dělníky v průmyslu, které newyorský realitní magnát sliboval, se mu ale nemůže podařit.

„Možná, že on pracovní místa nepřinese, ale alespoň to je někdo nový, někdo zvenčí," vysvětluje místní demokratický senátor za stát Ohio Sean O'Brien přechod voličů k Trumpovi.

Trump bojuje na Twitteru

Proti přesunu výroby do Mexika bojuje Trump zejména na Twitteru. Nejdřív kritizoval výrobce klimatizací Carrier, nyní výrobce ložisek Rexnord. Obě firmy mají sídlo ve státě Indiana. Firma Carrier už oznámila, že celou továrnu do Mexika nepřesune.

Sliby fungují

V této části Ameriky – takzvaném rezavém pásu, kde dříve tlouklo ocelové srdce amerického průmyslu, které od 80. let postupně rezaví, s tím jak těžký průmysl začal propouštět stovky tisíc dělníků – slib pracovních míst pro dělnické profese stále funguje.

Trump sliboval, že přehodnotí americké obchodní smlouvy, potrestá manipulátory americké měny (zejména Čínu) či ztíží přesun pracovních míst do zahraničí. Voliči tomu alespoň chtěli uvěřit, i když možná tuší, že to jsou nesplnitelné sliby.

„Trump vstoupí do úřadu s nemožným úkolem přebudovat výrobní sektor ekonomiky, který byl změněn technologiemi a globalizací," napsal časopis Wired.

Otočit proud času

I když se bude snažit pomocí Kongresu otočit plynutí času a konzervativní ortodoxní politikou navrátit doby před nástupem Ronalda Reagana, automatizaci v průmyslu nezvrátí. „Tradiční práce v továrnách se už nevrátí," tvrdí Erik Brynjolfsson, ředitel pro digitální ekonomiku na MIT (Massachusettský technologický institut).

Vrchol pracovních míst v americkém průmyslu přitom nastal už v roce 1979, než se stal prezidentem Ronald Reagan. Pak už jejich počet klesal mimo jiné proto, že se výroba přesouvala mimo USA a nastoupila počítačová éra. „Pokud se počet dělníků ve strojírenství, v automobilkách a ocelárnách snížil z milionu na pět set tisíc, mají mnohem menší politický vliv," vysvětlil Chad Broughton, odborník na veřejnou politiku z University of Chicago.

Vrchol pracovních míst v americkém průmyslu nastal už v roce 1979, než se stal prezidentem Ronald Reagan.

Trump se snažil bývalé dělníky získat řečmi o tom, že vypoví smlouvy o transpacifickém partnerství (TPP), zruší severoamerickou zónu volného obchodu (NAFTA) a zavede vysoká dovozní cla pro čínské zboží. S tím, že tyto dohody urychlily trend přesouvání výroby do Mexika i Asie a zlevnily zboží zejména z Číny, Broughton souhlasí.

Zavádějící dojem

Brynjolfsson však tvrdí, že ani zrušení volných obchodních zón nepřinese více práce americkým dělníkům. „Je zavádějící vzbuzovat v lidech dojem, že například cla uvalená na Mexiko nebo Čínu nebo obchodní bariéry přinesou významný počet zrušených pracovních míst zpět do americké ekonomiky. Trendy už jsou příliš hluboké a celosvětově rozšířené," oponuje Trumpovi akademik s poukazem na nezvratnou implementaci robotiky do průmyslového sektoru.

Vrátit výrobu oceli do Pensylvánie nebo automobilky do Michiganu je podle něj jen „romantickou" představou některých voličů.

Vrátit výrobu oceli do Pensylvánie nebo automobilky do Michiganu je jen „romantickou" představou některých voličů.

Senátor O'Brian uvádí příklad ocelárny z Ohia. Před dvaceti lety ocelárna Vallourec zaměstnávala pět až šest tisíc dělníků. Nyní to je osm stovek, pokud jede továrna naplno. Zbytek práce obstarala automatizace. „Potřebujeme vychovat lidi, aby se přizpůsobili trendům v průmyslu. Jak pracovat s roboty, jak je opravit, naprogramovat," míní demokratický politik.

Trump jako předák

Trumpovy sliby znějí spíše jako sliby odboráře, který se dušuje, že vrátí výrobu tam, kde kdysi byla. Taková politika ale není tradičně republikánská a je otázkou, zda by uspěla v republikány ovládaném Kongresu, uvedla expertka na americký konzervatismus Jennifer Burnsová ze Stanfordovy univerzity.

Jenže zatímco Trump potřeboval řekněme tyto „levicové voliče" získat pro zvolení, v úřadě už sloužit jejich zájmům nemusí. „Nechají ho nyní republikáni prosazovat jeho politiku, nebo se Trump přizpůsobí republikánům?" klade řečnickou otázku Burnsová.

Americká ekonomika vytvořila od roku 2010 14 milionů pracovních míst, vypočítala televize CNBC. Za Obamovy éry se nezaměstnanost z 10 procent snížila na polovinu. U Afroameričanů je ale až dvojnásobná než u bílých Američanů, připomněl server CNBC v červenci.

Srovnání amerických prezidentů a nezaměstnanosti


Autor: cnbc.com