V České republice se letos otevřelo jen jedno obchodní centrum, naproti tomu roste poptávka po modernizaci existujících nákupních center či jednotlivých budov. To již posledních pět let cítí pražské architektonické studio mezinárodní společnosti Chapman Taylor, které vedou Brit Jon Hale a Australan Peter Wojtusiak.

Firma Chapman Taylor má téměř šedesátiletou tradici a během této doby upravila například vnitřní prostory největšího světového letiště Heathrow v Londýně, podílela se na i na výstavbě obchodního centra Mall of Qatar, britském komplexu MediaCityUK nebo čínského projektu Global Harbor Shanghai.

„V Praze pracujeme víceméně rovnoměrně na maloobchodních, kancelářských a rezidenčních projektech," říká v rozhovoru pro Dotyk BYZNYS Jon Hale.

Pražské letiště v novém

Pražské studio mezinárodní firmy nyní připravuje plánované přestavení interiéru Letiště Václava Havla v Praze. „V podstatě chceme, aby byl zážitek při příletu co nejlepší a bez jakýchkoliv komplikací," vysvětluje Hale. „Cílem je i posílit genius loci místa. V současné době je letiště mezi cestujícími vnímáno velmi dobře. Ale není zde žádný indikátor toho, že přilétáte do Prahy v České republice, a ne do některého z dalších velkých měst Evropy," dodává.

V České republice jste od roku 1998, tedy poměrně dlouhá léta. Z Prahy se staráte pouze o Česko, nebo dohlížíte i na další trhy středoevropského regionu?

Jon Hale (JH): V České republice jsme v roce 1998 začali se dvěma projekty, z nichž jeden jsme zpočátku řídili z Londýna. Následně jsme velmi rychle začali rozšiřovat své aktivity do širšího regionu střední a východní Evropy, konkrétně na Slovensko, do Rumunska a Bulharska.

V současné době pracujeme ve střední a východní Evropě a dokonce i mimo tento region. Kancelář máme i ve Varšavě, Polsko je pro nás důležitý trh. S kolegy ve Varšavě a Bukurešti spolupracujeme na mnoha projektech. V současné době pracujeme také na projektech na Ukrajině a v Ázerbájdžánu.

A jaký trh z CEE regionu má pro vás největší potenciál? Dá se to vůbec říct?

JH: Polsko je pro nás velkým a zajímavým trhem s obrovským potenciálem. S naší kanceláří v Polsku spolupracujeme a poskytujeme podporu při práci na některých klíčových projektech. Ale nezaměřujeme se jen na jeden trh, rádi vyhledáváme příležitosti v rámci celého regionu. Soustředit se pouze na jednu zemi by bylo příliš limitující.

Peter Wojtusiak (PW): Trhy střední a východní Evropy jsou často považovány za jeden trh a není na ně pohlíženo individuálně, což samozřejmě neodráží realitu. Každý trh v tomto regionu má jinou dynamiku. Mnoho našich klientů operuje na mnoha trzích napříč celým regionem a my je často na tyto trhy následujeme. Na druhé straně v případě komerčních projektů, na kterých pracujeme převážně, je rovněž důležité a prospěšné chápat region jako celek.

Češi jsou dobře připravení

Kolik máte v Praze zaměstnanců a kolik je z toho architektů?

JH: V naší kanceláři je nás 25. Někteří z nás spolu pracují již řadu let.

PW: Z 25 zaměstnanců zde máme dva administrativní pracovníky a zbytek jsou architekti a stavební inženýři.

Jsou to Češi, nebo cizinci?

JH: Náš tým je velmi rozmanitý. Kromě Čechů zde máme také kolegy ze Slovenska, Nizozemí, Velké Británie, Srbska a Bosny.

Jaká je kvalita českých architektů v porovnání s těmi zahraničními? Dá se něco „vypíchnout"?

JH: Když jsem koncem 80. let studoval architekturu ve Velké Británii, byla výuka více zaměřena na teorii umění a architektury s důrazem na zkoumání a objevování nových architektonických směrů. Když jsem se přestěhoval do Prahy, měl jsem velké štěstí, že jsem mohl jeden rok postgraduálně studovat na Akademii výtvarných umění pod vedením profesora Emila Přikryla.

Bylo evidentní, že moji čeští kolegové měli více obecných a technických znalostí a řekl bych, že byli lépe připraveni pro práci než mnozí z mých britských kolegů. Více rozuměli strukturám a technickému řešení budov. Nicméně během následujících 20 let se rozdíly smazaly. Čeští architekti nyní během studií těží z mnohem většího důrazu na kreativitu a domnívám se, že britští studenti architektury si rovněž zlepšili své technické schopnosti.

A co česká architektura jako celek? Líbí se vám?

PW: Česká architektura je v poslední době mnohem dynamičtější, zejména pokud jde o bytovou výstavbu.

Vzhledem k mým zkušenostem jsem schopen porovnávat s britským a australským trhem. Ve Velké Británii je například výstavba nových domů velmi konzervativní. Mnoho nových domů stále nese viktoriánské či tudorovské prvky, které podle mě nejsou vždy vhodné vzhledem ke kvalitě a rozmanitosti architektury, která je v současné době možná.

Český rezidenční trh je v zásadě mnohem více současný. Lidé zde oceňují moderní architekturu a je tu přítomná široká škála stylů a inovativních návrhů.

JH: Pokud mluvíme o architektuře v České republice, ta byla v průběhu dějin ovlivněna různými styly, které se objevovaly ve střední Evropě, včetně děl německých, rakouských či italských architektů. Pokud mluvíme o architektuře od vzniku Československa v roce 1918, pak můžeme vidět, že ta odráží sebejistotu a inovace rychle se rozvíjejícího průmyslového národa s tradicí velkolepých děl moderní architektury, která pokračuje dodnes.

Českou architekturu si také spojuji se schopností syntetizovat umělecké styly do jedinečných forem. Jsem například fascinován českým kubismem, nebo pokud půjdu více do historie neuvěřitelnými budovami od Santiniho Aichela, který tak mistrně propojil gotiku s barokem.

Budova jako celek

Soustředíte se spíše na návrhy exteriérů budov, nebo jejich interiérů?

JH: Popravdě tyto dvě disciplíny neoddělujeme. Jako architekti děláme obě disciplíny, které jsou podle nás stejně důležité. Vždy se na budovu díváme jako na celek, zevnitř ven a zvenku dovnitř. Nicméně klienti často na exteriér a interiér pohlížejí odděleně. Z různých důvodů si také na tyto dva úkoly berou dva různé architekty. Nicméně hodně naší práce zahrnuje návrh interiéru, což nás baví.

Navrhujete podobu nákupních center, rezidenčních projektů, hotelů, kanceláří, ale i veřejných prostor. Který segment vás v Česku nejvíce zaměstnává?

JH: Chapman Taylor se tradičně zaměřuje na maloobchod, i když tady v Praze pracujeme víceméně rovnoměrně na maloobchodních, kancelářských a rezidenčních projektech. Poměry se ale neustále mění.

PW: Sledujeme vývoj trhu a podle toho můžeme odhadovat, kam bude trh směřovat. Například v letošním roce se v České republice otevře pouze jedno nákupní centrum, a to Central Kladno. Musíme se snažit předvídat, co přijde, abychom podle toho mohli plánovat. Na českém maloobchodním trhu již pominul boom nových nákupních center, takže je třeba zkusit štěstí v dalších sektorech. V současné době pochází asi polovina naší práce ze segmentů mimo maloobchod.

Na druhé straně maloobchodníci často zavádějí nové koncepty nakupování, chtějí, aby se zákazník v obchodě cítil příjemně, ať už jde o celkové prostředí, tak samotné rozestavění regálů se zbožím a podobně... Stará obchodní centra nebyla stavěná pro nové koncepty. Nedochází nyní k jejich přestavování?

PW: Je pravda, že v posledních pěti letech jsme byli svědky nárůstu poptávky ze strany vlastníků budov, kteří chtějí svůj majetek vylepšit, ať už jde o nákupní centrum, nebo kancelářskou budovu. Modernizace aktiv zahrnují úpravu jak exteriéru, tak interiéru budovy. Cílem je, aby tyto budovy byly atraktivnější a komfortnější pro případné uživatele, ať už jde o nájemníky kanceláře, či zákazníky obchodního centra, což v konečném důsledku zvyšuje hodnotu i samotnému vlastníkovi budovy a pozitivně přispívá k vylepšení ulic a celkového městského prostředí.

JH: Tato situace odráží životní cyklus budov. Mnoho projektů, které byly postaveny v 90. letech, vyžaduje modernizaci, aby byly schopny naplnit nové technické požadavky a očekávání zákazníků. Pro majitele je také důležité zachovat hodnotu svých investic, a proto jejich budovy musí odpovídat potřebám zákazníka a být energeticky úsporné. Nájemníci si vybírají novější budovy s lepším vybavením a nižší spotřebou energie. A proto se starší aktiva musí modernizovat, aby si na trhu zachovala konkurenceschopnost.

Nákup jako volnočasový zážitek

V retailu dnes jde hlavně o přestavbu obchodní center namísto výstavby nových. Není to ale i o nástupu internetu a dovážky zboží přímo k prahu domu? Lidé přeci jen začínají lenivět...

PW: Je to především o vývoji a nových přístupech v maloobchodě. Je zřejmé, že i operace nákupních center jsou ovlivněny internetem. Nicméně, podle mého názoru, je skutečnost taková, že lidé budou stále chtít nakupovat v nákupních centrech. Například já bych si nikdy nekoupil boty přes internet.

JH: Pokud se podíváte na britský trh, zde se nákupní centra vyvíjí, nejsou určena jen pro nákupy. Je zde větší důraz na celkový volnočasový zážitek. V centrech je stále více restaurací a zábavních zařízení. Například 25 % z prostoru určeného k pronájmu v nedávno dokončeném Trinity Leeds ve Velké Británii tvoří sektor Food & Beverage (segment jídla a nápojů, pozn. red.) a sektor pro volnočasové aktivity. Nákupní centra se stávají místy, kde se lidé setkávají, relaxují, zajdou na pracovní oběd nebo na večeři s přáteli. Více se zaměřují na společenský život než na obchod jako takový. Tento trend je patrný také v České republice a v následujících letech se bude dále vyvíjet.

Vaše studio se také postará o proměnu interiéru Letiště Václava Havla v Praze. Jaký bude koncept?

JH: Byli jsme osloveni, abychom jako firma s bohatými zkušenostmi z jiných letišť poradili Letišti Praha s některými provozními a estetickými vylepšeními. Jedná se třeba o nová zařízení pro cestující s cílem zajistit lepší informovanost a jasnější navigaci v terminálech. Pomáháme také optimalizovat rozmístění nabídky obchodů a restaurací. Dalším cílem je posílit genius loci místa. V současné době je letiště mezi cestujícími vnímáno velmi dobře. Ale není zde žádný indikátor toho, že přilétáte do Prahy v České republice, a ne do některého z dalších velkých měst Evropy.

Mnoho z nejlepších letišť světa klade důraz na jedinečnost daného místa, nebo využívá kulturních postav z historie. Například v Torontu nebo Kodani máte hned po příletu na letiště pocit, že jste v Kanadě, a to díky odkazu na přírodu a místní kulturu, nebo ve Skandinávii s její elegantní architekturou a krásnou přírodou. Letišti Praha v současné době chybí tento zvláštní pocit, proto s letištěm pracujeme na rozvoji tohoto přístupu.

Ruzyni zatím stále zkoumáme

A nyní jste v jaké fázi?

JH: Jsme stále ve fázi navrhování. S manažery letiště nyní zkoumáme možnosti a konzultujeme provozní a obchodní aspekty.

Kdy by měl být nový interiér letiště hotový?

JH: První vylepšení by měla být dokončena do začátku příští hlavní letové sezóny. To znamená, že práce se rozjedou začátkem příštího roku. V této fázi vzniknou tzv. uvítací centra, která poskytnou příchozím cestujícím informace o veřejné dopravě, ubytování, turistických atrakcích a jakékoliv další informace, které by mohli potřebovat. V podstatě chceme, aby byl zážitek při příletu co nejlepší a bez jakýchkoliv komplikací. Letiště Václava Havla má v Evropě velmi vysoké hodnocení spokojenosti od pasažérů. Oceňují, že je efektivní, moderní a čisté. Vedení si ale uvědomuje potřebu zůstat konkurenceschopné a neustále letiště vylepšuje.

Spolupracujete také na trochu kontroverzním projektu, kterým je Květinový dům na Václavském náměstí. Společnost Flow East už několik let vede s úřady boj o demolici budovy na rohu s Opletalovou ulicí a usiluje o výstavbu zbrusu nové....

JH: Ano, jsme si velmi dobře vědomi, že tento projekt naráží na odpor určitých skupin. Současná budova už dávno nenaplňuje svůj potenciál využití. Nemá příliš vysokou architektonickou hodnotu a po technické stránce také není v pořádku. Na takto viditelném místě je řada příležitostí pro mnohem zajímavější a efektivnější budovu. Výstavba nové budovy na tomto místě by přinesla mnoho výhod pro Václavské náměstí i samotnou Prahu. Nejen, že by pomohla vylepšit samotné prostředí náměstí, ale také by pomohla udržet centrum města živé a zajímavé pro byznys.

Praha má tak fantastické a dobře zachovalé architektonické dědictví, že nemá smysl zastavit přirozený cyklus obnovy kvůli této jedné budově. Václavské náměstí je dynamickým místem a ideální ukázkou nejlepších moderních budov za celá desetiletí. Ve městě je mnohem více relevantních a zajímavých budov, které si zaslouží pečlivou rekonstrukci a změnu účelu. Oblast kolem horní části Václavského náměstí se zhoršila a není zvlášť pěkným místem pro zastavení. Soustředí se sem kriminalita a prostředí je obecně pro návštěvníky města zklamáním.

Praha musí zvážit, jak dobře umístěné a atraktivní moderní budovy s relevantními funkcemi můžou přispět k oživení jednotlivých částí města. Z těchto a dalších důvodů je tento konkrétní projekt velmi zajímavý a byl bych moc rád, kdyby se realizoval. Věřím, že by pozitivně přispěl k rozvoji Prahy.