Design a architektura

Vize pro Prahu? Tramvaje na Václaváku, oživené vnitrobloky, míň parkování zdarma

14. září 2018 četba na 18 minut
Bude celá Praha plná lidí tak, jako je dnes Karlův most? Podle unijních statistiků je reálný nárůst počtu Pražanů o pětinu do roku 2040.

Bude celá Praha plná lidí tak, jako je dnes Karlův most? Podle unijních statistiků je reálný nárůst počtu Pražanů o pětinu do roku 2040.

Foto: Kiev.Victor / Shutterstock.com

Méně parkovacích míst, která by byla dražší, centrum města přátelské k chodcům a lidem se zdravotním omezením, návrat institucí do středu města, oživení rozpadajících se budov. Tak vypadají vize přátelského města (konkrétně Prahy) v představách urbanistů, investorů, politiků i městských úředníků. Všichni se sešli na konferenci Přátelské město, řešící otázku, jak by se česká metropole měla rozvíjet dál.

Podle něj by se za parkování mělo platit tolik, aby to garantovalo 10 procent volných míst na každé parkovací ploše, čili tam, kde je největší poptávka, by se měla platit vyšší cena, u vzdálenějších a méně žádaných parkovacích mést by se mohla snižovat, aby se poptávka po parkování rozprostřela rovnoměrněji.

Bednár pak zmínil několik mýtů, jež podle něj o parkování panují: "Mýtus číslo jedna je, že otázku parkování vyřeší nové technologie. Nevyřeší. Mýtus dvě, že je vyřeší postavení více silnic a parkovacích ploch. Také ne. Čím víc přibude automobilové infrastruktury, tím víc přibude aut. Dá se říct, že auta se chovají jako rozpínavý plyn, který dokonale vyplní každý prostor, do něhož se dostane. Takže bojovat proti dopravní zácpě širšími ulicemi je jako bojovat proti obezitě širšími kalhotami," řekl Bednár. Poptávka navíc podle něj není po parkování v parkovacích domech a podzemních garážích, poptávka je po parkování zadarmo.

Mezi další mýty podle něj patří to, že bez dopravy zkrachují obchody. "Je tomu přesně naopak. Důkazem je pražská Náplavka. Před pár lety to nebylo nic než parkoviště. Změnu provázely obavy všech obchodníků z nábřeží, že nebudou-li lidé moci na náplavce parkovat, nebudou do obchodů chodit. Stal se přesný opak, celé místo neuvěřitelně ožilo," uvedl architekt. 

Tramvaje se vrací na Václavák

Úprava okolí kolem zrestaurovaného Národního muzea v Praze, jehož nová fasáda se už představila Pražanům minulý týden (celé muzeum bude otevřené k výročí republiky 28. října) v sobě zahrnuje i položení tramvajových kolejí do komunikace mezi budovou bývalého Federálního shromáždění a muzeem. Na tyto koleje by měly později navázat tramvajové trati, jež mohou vést k Hlavnímu nádraží a opět po Václavském náměstí dolů na Příkopy. 

"Tramvaje se staly brandem Prahy v celosvětovém měřítku. Jsou impulsem rozvoje života ve městě. K Václavskému náměstí tramvajová doprava patřila téměř století," uvedl na konferenci Lukáš Tittl, dopravní specialista Institutu rozvoje hlavního města Prahy.

"Praha bude stále růst, a s tím poroste i poptávka po cestování Prahou. Město by mělo podporovat veřejnou dopravu, protože člověk ve veřejné dopravě zabírá v centru mnohem méně místa než v autě. Současná tramvajová síť už je ale přetížená, zažili jsme letos dva její kolapsy a jakákoli mimořádnost v klíčových uzlech vede k tomu, že položí celý systém. Proto se snažíme celou síť rozšířit. V nejbližších desítkách let proto plánujeme jednak postavit nové tramvajové tratě v okrajích města, kde by nahradily autobusovou dopravu, a jednak posílit dopravu v centru. A protože víc tramvají se teď do centra nevejde, je potřeba víc tramvajových tratí," uvedl Tittl.

Tramvajová doprava podle něj vždy vnášela na Václavské náměstí energii. "V první polovině 20. století se Václaváku přezdívalo Trafouš, bylo to i srdce tramvajové dopravy. V polovině 80. let se tramvaje zrušily a Václavské náměstí se začalo transformovat do podoby, která se nám nelíbí," uvedl specialista.

Jedna větev nové tramvajové trati by podle něj měla vést na Václavské náměstí z Vinohradské, druhá od Hlavního nádraží s napojením do Bolzanovy ulice. "Připravujeme změnu územního plánu, ale ta neurčuje to, zda a jak má být trať vytvořena, jen ji umožní vytvořit. Je spousta možností, jak to udělat. Tramvaje si celkem dobře rozumí s chodci, máme o tom příklady z Osla a z Budapešti, kde vedou tramvajové linky pěšími zónami. V Praze jsou tak tramvajové trati realizovány v okolí Anděla a na Náměstí republiky. Tramvaj nepotřebuje obrubníky ani žádné čáry nebo dopravní značky, stačí jen dvě kolejnice vložené do veřejného prostoru. Jeho kvalita tím neutrpí, tramvaj se mu dokáže přizpůsobit," řekl Tittl. 

Podle něj by tramvajová trať na Václavském náměstí mohla být impulsem k tomu, aby se tomuto centru Prahy začalo znovu říkat Trafouš.

"Oživujeme rozpadlé domy"

Petra Kolínská zmínila v rámci konference i problém prázdných domů v centru města a co se s ním dá dělat. "Podařilo se nám nastartovat projekt jejich oživování, například na Staroměstském náměstí vznikl v opuštěném domě Skautský institut a v dalším prázdném domě v Hybernské 4 funguje spousta studentských a univerzitních aktivit. Chystáme v tomto směru ještě jeden velký projekt, ale zatím o něm nemůžeme mluvit," řekla Kolínská.

Přetváření opuštěných domů v živá místa pak na konferenci odprezentoval Lukáš Žďárský, spolumajitel projektů Vnitroblock a Kavárna, co hledá jméno. Jak uvedl, se svým společníkem Jakubem Zajícem našel byznys model a smysl života v rozpadlých budovách. "Praha má málo míst, kde se dá organizovat lidová kultura pro lidi, co mají nápad a chtějí si organizovat svou akci, ale nemohou s ní právě do O2 Arény. Jde o projekty od koncertů přes sportovní eventy až po markety a konference. My se pro takové věci snažíme hledat a připravovat místa," řekl Žďárský.

Jednou z takových aktivit se stala už zmíněná Kavárna, co hledá jméno, jež vznikla v prostorách bývalé truhlárny na Smíchově. "Když jsme to viděli, hned jsme věděli, že ten projekt chceme. Předtím jsme zkoušeli oživit podobné prostory sportovními aktivitami, jenže lidi v Praze zase tak moc nesportují, ale o to víc pijí. A z vyprovázení opilých sportovců už jsme byli unavení. Tak jsme si řekli, že u kavárny taková rizika nejsou. Sportoviště nám moc nejdou, což je paradox, protože sport je jediné, čemu rozumíme, kávě ne," líčil s nadsázkou Žďárský.

Dalším projektem byl Vnitroblock v Holešovicích na místě bývalého průmyslového areálu. "Je to obrovský prostor mezi dvěma ulicemi. Zprovozněnu máme třetinu, je tam kavárna, malé kino pro 22 lidí, obchod s teniskami a podobně," popisuje Žďárský.

Podle jeho slov městské části Praha 5 i Praha 7 vycházejí autorům projektu vstříc, na druhé straně neumí podnikatelům příliš pomoci, například pokud jde o už zmíněné dlouhé schvalovací lhůty k bezmála každému úkonu. "Kdo něco rekonstruoval, ví, jak dlouho trvá čekání na razítko. A nepomáhá nic, ani čokoláda, ani kytky ani psí oči," řekl Žďárský.

A v čem vidí hlavní přínos své aktivity. "Nahlížíme na rozpadlé domy tak, jak na ně nenahlíží město. Prostor rekonstruujeme a pak ho pronajímáme lidem. Zájem je velký, ale my si zakládáme na tom, že chceme mít kontrolu nad tím, kdy a co se otevře, jak to bude koncipováno i nad tím, jak se to bude propagovat. Chceme mít ty věci pod kurátorskou vládou, A to by mohlo dělat i město – být kurátorem konkrétní městské části," uzavřel Žďárský.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 2/2
DALŠÍ ČÁST

Akční letáky