Návrh vládního nařízení předložil v srpnu vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který ho zdůvodnil tím, že s ohledem na dosavadní průběh projednávání "mininovely" či "malé novely" zákona o zbraních a střelivu je víc než pravděpodobné, že nebude účinná do 14. září. Právě tehdy končí lhůta pro implementaci zmíněné revidovavé evropské "protizbraňové" směrnice (jde o směrnici EP a Rady 2017/853 ze dne 17. května 2017, pozn. red.). Vládní nařízení podle Hamáčka do určité míry snižuje riziko, že Česko bude v důsledku jejího nepřijetí vystaveno sankcím. Protože současný ministr vnitra je dnes i pověřeným ministrem zahraničí, odpovědnost za řešení těchto možných sankcí by padala právě na něj.

Projednávání novely českého zákona o zbraních a střelivu, jež se snažila řešit implementaci směrnice "co nejméně bolestnou" formou, poslanecká sněmovna letos na jaře odložila z důvodu, že čekala na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie o návrhu předběžného opatření, jímž Česko požadovalo odložit účinnost směrnice. Žalobu proti směrnici podala Česká republika spolu s návrhem na předběžné opatření už v květnu 2017.

Místopředseda Soudního dvora EU, italský soudce Antonio Tizzano, letos v březnu návrh České republiky na předběžné opatření zamítl. Ani pak se však zákonodárcům nepodařilo "zbraňovou novelu" provést legislativním procesem až ke schválení.

Ministr vnitra i pověřený ministr zahraničí se tak snaží vyřešit situaci podáním návrhu vládního opatření, jež nevyžaduje souhlas sněmovny. Tento záměr je však problematický v tom, že jde proti dosud deklarované vůli většiny českých politických subjektů zachovat v oblasti zbraní v maximální možné formě současnou českou legislativu. Totéž požadovaly i dvě české petice, které v uplynulých dvou letech podepsalo víc než 200 tisíc osob. Občanské spolky a iniciativy, jež v uplynulých dvou letech spolupracovaly s legislativci na přípravě novely zákona o zbraních a střelivu, se proto ozývají s protesty.

Zasáhne to expanzní zbraně

"Dnes odpoledne jsme od ministerstva vnitra obdrželi naprosto nečekaný návrh nařízení vlády týkající se některých zbraní současné kategorie D, jmenovitě expanzů a flobertek. Z hlediska našeho tématu se zaměříme na expanzní zbraně hojně využívané v reenactmentu. Známe požadavky směrnice, známe návrh mininovely stávajícího zákona, víme, jak se k těmto zbraním staví, a usilovně na tom pracujeme. Mininovela i nový zákon je legislativní proces, probíhající prostřednictvím poslanců volených v demokratických volbách volených poslanců. Probíhá u něj široká debata. Zde ale před námi leží návrh nařízení vlády, které, pokud přijde, přijde bez tohoto procesu, velmi rychle (očekávejme přelom září a října) a zcela nečekaně," uvedla dne 9. srpna na svých facebookových stránkách Iniciativa spolků vojenské historie ČR (tato iniciativa se snaží seznámit veřejnost s možnými dopady směrnice zejména na oblast historického vojenství a veřejných rekonstrukcí historických bitev).

Iniciativa vládnímu nařízení vyčítá to, že v obavě před evropskými sankcemi zavádí nová pravidla pro takzvané expanzní zbraně a flobertky. O co jde? Konstrukce expanzní zbraně neumožňuje vystřelení pevného projektilu, z hlavně může vyjít maximálně zážeh ze slepého náboje, plyn nebo aerosol. Flobertky vystřelují náboj s okrajovým zápalem a mají většinou jen krátký dostřel. Jak expanzní zbraně (lidově řečeno "slepé"), tak flobertky, u nichž energie střely na ústí hlavně nepřesáhne 7,5 J, patří zatím v Česku do kategorie D a jsou volně prodejné. Není k ním tedy potřeba zbrojní průkaz.

Na expanzní zbraň lze trvale a nevratně předělat (konvertovat) i původně ostré zbraně, a právě takový typ zbraní je oblíbený mezi "reenactory", tedy příznivci historického vojenství, kteří se věnují veřejnému zobrazování různých vojenských střetnutí - tyto zbraně jsou totiž k nerozeznání od originálů (neboť jimi původně byly), ale na rozdíl od nich jsou neškodné.

Vládní nařízení ale v souladu se směrnicí ponechá i takto upravené zbraně v jejich původní "ostré" kategorii - toto opatření se sice nemá týkat konvertovaných expanzních zbraní, které už lidi vlastní, ale všech, jež nově přijdou na trh, ano. Podle spolků vojenské historie do budoucna samozřejmě zkomplikuje pořádání jejich akcí, protože nebudou mít s čím "bojovat". Zejména pak ty spolky vojenské historie, jež se věnují připomínání válečných událostí 20. století, především druhé světové válce, kde se tyto konvertované zbraně užívají nejčastěji.

"Ministerstvo vnitra nás vyzvalo k připomínkám do 30. srpna, což samozřejmě učiníme," uvádí iniciativa.

"Nařízení obchází sněmovnu"

Proti vládnímu nařízení se bouří i sdružení Liga Libe, které založil policejní podplukovník ve výslužbě Pavel Černý, iniciátor jedné z petic proti "odzbrojovací směrnici". Tento spolek poslal vládě otevřený dopis, v němž požaduje, aby vládní nařízení, předložené mimo plán legislativních prací vlády, nepřijímala, nebo aspoň změnila. "Principiálně jsme přesvědčeni, že toto vládní nařízení jde hluboce za hranice ústavnosti, protože... nařízení vlády je podzákonný instrument, učený primárně k provádění zákona v jeho mezích, nikoliv určený k implementaci směrnic EU... a k jakémukoliv zpřísňování nad rámec zákona, v tomto případě k zpřísnění nad rámec zákona o zbraních," píše se v tomto otevřeném dopisu.

"Ačkoliv jsme si vědomi, že EU stanovila pro implementaci datum 14. září 2018, důrazně protestujeme proti tomu, aby z nějakých časových důvodů byly obcházeny standardní parlamentní legislativní postupy resortními podzákonnými normami. Ústava garantuje princip trojí dělby moci, a toto vládní nařízení by obcházelo zákony a pravomoci svěřené primárně parlamentu. Navíc tímto způsobem dojde do zásahu ústavou garantovaného práva vlastnit majetek u fyzických či právnických osob, které vlastní dotčené zbraně," uvádí Liga Libe.

Také toto sdružení upozorňuje na to, že nařízení "drasticky omezí" expanzní neboli slepé zbraně, používané příznivci vojenské historie. "Naše stávající předpisy týkající se těchto zbraní jsou na vysoké technické úrovni, a na rozdíl od některých jiných států EU zamezují zneužití či předělání těchto volně prodejných ´slepých´ zbraní na ´ostré´. Nevidíme proto tedy žádný bezpečnostní či jiný důvod k tomuto nařízení, které postupně prakticky zlikviduje vojenské historické akce, protože nové ´slepé´ zbraně se stanou již nedostupnými," uvádí Liga Libe.

Jak Dotyku sdělil předseda Iniciativy spolků vojenské historie Martin Šavel, plynou z tohoto postupu značné obavy.

"Na přípravě novely se v rámci meziresortních jednání podílela ministerstva kultury, obrany, vnitra, spravedlnosti a zemědělství, zástupci policie a dalších bezpečnostních i zpravodajských složek státu, státní zkušebny zbraní, spolupracovaly na něm Asociace obranného průmyslu, Sdružení pro ochranu práv držitelů zbraní LEX, odborové organizace, věnovala se mu řada subjektů včetně nás, stejně jako řada poslanců," říká Šavel. Podle něj tak provázela přípravu novely široká veřejná, odborná i politická diskuse.

"Takto připravená, a z hlediska připomínek vypořádaná novela jde v demokratické společnosti následně do parlamentu, kde poslanci hlasují o jejím přijetí. Nyní bude tento proces vynechán a nahrazen nařízením vlády? I přesto, že vládní nařízení má určitá omezení, vidím v tom nebezpečný precedens do budoucna, zcela bez vazby na aktuální zbraňovou problematiku," dodává Šavel.