Vyhledávač, velký bratr i parazit na novinářské práci. Google slaví dvacetiny

4. září 2018 četba na 12 minut
Spoluzakladatelé Googlu Larry Page a Sergey Brin v roce 2004

Spoluzakladatelé Googlu Larry Page a Sergey Brin v roce 2004

Foto: ČTK/AP

Své dvacáté narozeniny slaví v úterý 4. září oficiálně společnost Google. Její příběh se ale začal psát už o víc než dva roky dřív, když se dali dohromady dva absolventi Stanfordské univerzity jménem Larry Page a Sergey Brin a začali pracovat na internetovém vyhledávači, jemuž tehdy ještě říkali "BackRub". Dnešní Google už ale zdaleka není jen vyhledávač. A jeho působení není pouze pozitivní. 

V roce 2012 byl už Google dominantním vyhledávačem ve většině oblastí světa. Určitou zajímavostí je, že jednou z mála zemí, kde s ním místn í konkurence svádí úspěšný souboj, je Česká republika, konkrétně vyhledávač Seznam. Jinak však Google dosáhl už ve zmiňovaném roce 2012 podle statistik StatCounter Global Stats toho, že 90 procent světového vyhledávání šlo přes něj.

Good guy se mění na bad guye

Jenže právě velikost a dominance Googlu, spolu s rozvojem dalších služeb a firem v rámci jeho mateřské firmy Alphabet, je tím, co z někdejšího inovátora dělá spíš žábu na prameni. Aspoň na to začíná upozorňovat stále víc institucí. Letos v červenci tak dostala mateřská společnost Googlu Alphabet od Evropské komise pokutu pět miliard dolarů (115 miliard korun) kvůli zneužívání dominantního postavení skrze operační systém Android pro mobily. 

Taktiku Googlu zaznamenal snad každý, kdo si pořídil zcela nový smartphone se systémem Android. Po zapnutí telefon ihned nabízí přihlášení do aplikací Googlu. Firma je totiž domluvená s výrobci, aby do telefonů předinstalovali aplikace Google Search a prohlížeč Google Chrome, které nabízejí obchod Google Play. (Právě při platbách přes tento obchod firma nejvíce profituje.) Zákazník tak nemá na výběr nic jiného, než zkrátka tyto služby využít.

Jen týden poté obvinil Google vývojář Chris Peterson ze společnosti Mozilla, vyvíjející internetový prohlížeč Firefox, že upravil architekturu populárního serveru pro sdílení videí YouTube tak, aby na konkurenčních prohlížečích fungoval pomaleji. Google má tímto způsobem diskriminovat konkurenční programy a nutit uživatele k přechodu na jeho Chrome. Mluvčí Googlu v reakci na Petersonovo prohlášení uvedl, že rychlost načítání populární stránky v prohlížeči Firefox je podle posledních měření stejná, jako v minulosti. Připustil však, že nová podoba stránky není dokonalá a stále je nutné opravit řadu chyb, které mohou výkon ovlivnit.

Agentura AP zase v srpnu informovala o tom, že Google šmíruje své uživatele. Některé jeho služby v zařízeních, které běží na operačních systémech Android a iOS automaticky ukládají, kde se pohybujete, i v případě, že to v nastavení soukromí zakážete. Google se bránil s tím, že s uživateli jedná fér. "Poskytujeme jasné popisy těchto nástrojů a robustní ovládací prvky, aby je lidé mohli zapínat nebo vypínat a kdykoli smazat svou historii," uvedl mluvčí společnosti Google ve vyjádření k AP. Kritici nicméně tvrdí, že Google trvá na sledování umístění svých uživatelů, protože s jeho pomocí může zvyšovat své příjmy z reklamy.

Právě obří příjmy z reklamy jsou další věcí, v níž zaznívá vůči Googlu stále silnější kritika. Státům se nelíbí, že firma, přestože inkasuje na jejich území miliardové zisky, platí jen malé daně, protože používá kombinaci využití různých daňových kódů tak, aby mohla přesouvat své zisky do zemí s nižší daňovou sazbou. I proto Evropská komise letos v březnu navrhla, aby velké společnosti, dosahující globálních tržeb přes 750 milionů eur (19 miliard korun) a na území EU tržeb nad 50 milionů eur (1,27 miliardy korun), platily na jejím území daň z obratu. Konkrétně tři procenta z příjmů, které získají v zemích EU z prodeje online služeb, například z prodeje internetové reklamy nebo z poplatků za zprostředkování prodeje po síti. 

Ozývají se také novináři. Stovka novinářů z celé Evropy se zastala nové evropské směrnice o autorských právech na digitálním trhu, podle níž mají velké technologické firmy, jako je Google a Facebook, platit takzvanou "daň z odkazu", tedy ukončit dosavadní praxi, kdy mohou přebírat obsah a neplatit za něj.

"Nemůžeme dále snášet lež šířenou Googlem a Facebookem, že by směrnice o autorských právech ohrozila přístup lidí k internetu zdarma. Ne. Volný přístup k internetu přetrvá, protože online obři, kteří dnes využívají redakční obsah zdarma, mohou médiím náklady hradit, aniž by o peníze žádali uživatele," napsal válečný zpravodaj francouzské tiskové agentury AFP Sammy Ketz.

Evropský parlament má o návrhu směrnice hlasovat 12. září. Europoslanci k němu budou moci navrhovat vlastní pozměňovací návrhy. Uvidíme tedy už brzy, zda přijde další zlomový okamžik v historii Googlu.

PŘEDCHOZÍ ČÁST
Část 2/2
DALŠÍ ČÁST

Akční letáky