Šířka jeho bytu je dva metry. Na délku má metrů patnáct. Jon Privett bydlí v Londýně na hausbótu, který se nachází na Regent´s Canal. Je jeho bytem i obchodem zároveň. Na obytné lodi provozuje i antikvariát a prodává knížky z druhé ruky.

„Malá šířka bytu má i své výhody. Před usnutím mi stačí natáhnout ruku a dosáhnu do police pro knížku," usmívá se při popisu svého bydlení.

Skromně, ale v Londýně

Privett ale není případem alternativního umělce, který chce žít za každou cenu jinak než ostatní. Po studiích literatury chtěl odjet na akademickou stáž do USA, ale jeho přítelkyně otěhotněla a náhle musel změnit svůj životní směr. Začal se živit prodejem použitých knih, s čímž začal už při studiu. Stoupající nájmy v Londýně jej pak donutily žít v hausbótu.

Stojí tak jako mnoho jiných lidí před volbou. Buď se uskrovnit a osekat náklady a životní standard, nebo se z města nad Temží odstěhovat. Zatím vítězí jeho láska k londýnské nezaměnitelné atmosféře. Hausbót jej vyšel na 60 tisíc liber, což je něco málo přes dva miliony korun. Na britské poměry nízká částka za bydlení. Jeho měsíční náklady na bydlení jsou pak 300 liber, což je podobná suma jako pronájem garáže v Londýně.

Magnet pro investory

Privettův příběh ukazuje na globální trend. Londýn stále jako magnet láká investory do nemovitostí. A ceny rostou, včetně nájmů. Mnoho běžných obyvatel si ale bydlení v hlavním městě Británie již nemůže dovolit a musí se z metropole odstěhovat.

Naopak ve městě rostou drahé mrakodrapy jako z vody. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) uvedl, že do roku 2030 se má v Londýně investovat do výstavby nových domů 620 miliard liber a v následujících letech má ve městě vzniknout nových 260 výškových budov.

Domek za milion liber

Nájemné v novém bytě okolo King´s Cross stojí 500 liber, ale pozor, týdně. Za dvoupokojový byt o rozloze 47 metrů čtverečních tak měsíčně zaplatíte dva tisíce liber, což je 70 tisíc korun. A malý domek na předměstí Londýna vyjde až na milion liber, tedy 35 milionů korun. Za deset let se ceny bytů zvedly o 70 procent. Naopak platy jsou na podobné úrovni. Průměrný roční plat se v britské metropoli pohybuje okolo 40 tisíc liber ročně hrubého, což je něco málo přes tři tisíce liber hrubého měsíčně.

Lidé z Londýna se bojí, že se z jejich města stane město duchů pro bohaté. Stále častěji slyší o svých sousedech, že se starají o svoje podnikání v Moskvě, Rijádu nebo Pekingu a londýnský byt mají jen jako investici, kam občas přijedou na víkend přespat.

Realitní gambling

Realitní trh v Londýně bývá popisován jako „gambling", kdy ceny rostou neúměrně vysoko a nikdo neví, jak to dlouho potrvá, než dojde ke splasknutí realitní bubliny. Ferhat Dirik, syn tureckých přistěhovalců, je přesvědčen, že na tuto hru stále více lidí v 8,5 milionovém městě jednoduše nemá peníze.

„Žádný pravý Londýňan si už to nemůže dovolit," tvrdí Dirik, který provozuje restauraci ve čtvrti Dalston na severovýchodě města. Podle něj člověk, i kdyby byl schopen ušetřit na dům za 800 tisíc liber, nedostane žádnou kvalitu. Domy mají křivé stěny, praskliny ve zdivu, často nefunkční topení a mezi domy se prohánějí potkani.

O propíchnutí londýnské realitní bubliny se hovoří již několik let. Švýcarská banka UBS upozornila, že nemovitosti jsou v Londýně nadhodnocené nejvíce na světě. A bankéři z centrální Bank of England varují, že trh s hypotékami začíná vykazovat podobnosti jako trh v USA před finanční krizí. Lidé dostanou úvěr na bydlení a mají často naspořeno jen 5 procent kupní ceny nemovitosti.

Rok, maximálně dva

Šéf ekonomické fakulty na Kingston University Steve Keen předpokládá, že růst cen může vydržet ještě jeden, maximálně dva roky. A pak může přijít kolaps. Mnoho jeho mladších kolegů bydlí na pobřeží v Brightonu (hodinu rychlíkem z Victoria Station), Londýn si nemohou dovolit. On sám bydlí v malém dvoupokojovém bytě a za nájem dá 1500 liber, tedy 40 procent svých příjmů. Když učil v Sydney, mohl si ze stejného platu dovolit bydlet ve třípokojovém bytě s balkónem.

Že se trh v Londýně dostal na své maximum, svědčí i to, že počet prodejů bytů za cenu dvou milionů liber klesá. Například nejdražší byty v domě Hyde Park One „zlevnily" ze 75 milionů (2,6 miliardy korun) na 59,9 milionu liber. Keen vysvětlil, že specifikem britského trhu s nemovitostmi je jeho právní rámec. Není nijak regulovaný, takže například nájmy v Londýně za rok 2015 v průměru stouply o 4,1 procenta. Přitom ve zbytku Anglie stouply jen o 1,9 procenta s tím, že spotřební ceny spadly o 0,1 procenta. Smlouvy na byt se uzavírají zpravidla na rok a mohou být ukončeny do jednoho měsíce. Pokud má majitel zájemce, který zaplatí více, byt jednoduše pronajme za vyšší cenu.

Posedlost vlastním bydlením

Proto jsou Britové posedlí myšlenkou bydlení vlastnit. Nechtějí žít v neustálé nejistotě, že se budou muset z pronájmu vystěhovat. A to nahrává k růstu cen nemovitostí. Přitom britské domácnosti patří k nejzadluženějším v Evropě. Podle Keena až devět milionů Britů je předluženo a má problémy se splácením svých závazků. Německou praxi regulace nájmů označuje za „fantastický" vynález. „Pokud jde o vzdělání, zdraví a bydlení, v těchto segmentech nefunguje svobodný trh. Člověk si nemůže vyměnit bydlení tak jednoduše, jako změnit ranní müsli," míní 61letý profesor ekonomie Keen.

Že se z centra Londýna stává spíše skanzen pro nejbohatší lidi z celé planety, kterým je jedno, kolik zaplatí, ukazuje i to, že se počet hausbótů kotvících na území Londýna za posledních pět let zvýšil o 50 procent na 3300 obytných lodí. A na některých místech lodě kotví i ve třech řadách.