Že nás naši vrstevníci ovlivňují v našich životních návycích včetně zlozvyků, jako je pití a kouření, to vědí vědci právě tak dobře jako naši rodiče. Cílem nového výzkumu však bylo zjistit, jak velký mají vliv na naše duševní rozpoložení a vnímání štěstí nebo stresu, a do jaké míry ovlivňují naše zdraví.

"Zajímalo nás zapojení různých prvků v sociálních kontaktech každého člověka - co vypovídá jeho pozice v rámci jeho sociální sítě o jeho zdraví a o tom, jak dobře se cítí?" uvedl vedoucí studie Nitesh V. Chawla, profesor informatiky a inženýrství americké katolické univerzity Univesity of Notre Dame. "Zjistili jsme přitom, že ze struktury společenských kontaktů každého člověka lze předvídat jeho duševní i fyzický stav a sociální pohodu výrazně lépe, než jenom z dat odvozených z přenosných prostředků, jako je počet kroků nebo tepová frekvence."

Účastníci výzkumu nosili fitness náramky, z nichž mohli vědci získat informace o krocích, srdeční frekvenci, spánku a o úrovni aktivity každého účastníka. Kromě toho vyplnili dotazníky týkající se jejich pocitů štěstí, pozitivního vnímání, nebo naopak pociťování úzkosti. Kromě toho výzkumníci podchytili data o jejich sociálních kontaktech, která zjistili pomocí mobilní aplikace v telefonu, jež shromažďovala informace o uskutečněných hovorech a SMS zprávách.

Tým pak analyzoval všechna data a porovnal údaje z elektronického měřiče s charakteristikami, získanými ze sociálních kontaktů. Výsledky výzkumu, publikované v časopise Plos One, ukázaly silný vzájemný vztah mezi tím, jakou strukturu měla sociální síť každého účastníka, a tím, jaké dosáhl tepové frekvence, kolik za den urazil kroků a jak vypadala jeho denní aktivita.

Od přátel se dozvíte víc

Studie také přinesla zjištění, že informace ze sociální sítě jsou mnohem lepším predikátorem zdraví a pohody jedince, než zdravotní data z fitness náramku. Když vědci propojili informace o přátelích účastníků studie s daty s fitness náramků, zaznamenali 65% zlepšení v odhadu, nakolik se daný člověk cítí šťastný, 54% zlepšení v tipování jeho zdravotního stavu, 55% zlepšení v předvídání toho, jak pozitivně přistupuje k životu, a 38% zlepšení v odhadu jeho pociťování úspěchu.

"Náš výzkum prokázal, že bez informací o sociálních kontaktech konkrétního jedince máme do jeho zdravotního stavu pouze neúplný vhled. Chceme-li stanovit správnou prognózu, abychom z ní mohli odvodit případné zásahy, je důležité také vědět, jak je složena jeho sociální síť," uvedl Chawla.

Podle výzkumníků by se daly výsledky jejich studie využít například na pracovištích. Zaměstnavatelé, kteří nabízejí svým zaměstnancům fitness náramky pro zlepšení jejich kondice, by jim prý mohli třeba navrhnout, aby informace o dosažených pokrocích sdíleli ve svých sociálních médiích, aby je ostatní mohli podporovat.

"Myslím, že takové pracovní pobídky jsou smysluplné, ale taky se domnívám, že někdy nevidíme jejich účinnost, protože je nevyužíváme správným způsobem. Pokud si různí zaměstnavatelé stěžují, že jejich zdravotní a wellness programy pro zaměstnance nefungují, měli by si položit otázku, jestli je nepoužívají jen jednostranně - že nabídnou zaměstnancům nějakou běžnou věc a zapomenou na to, místo toho, aby se snažili chápat, jak důležitá je pro zdraví daného člověka jeho sociální síť."