Toto inovativní řešení přesunu obyvatel představil podnikatel a vizionář Elon Musk v roce 2013. Jeho prvním velkým úspěchem bylo založení společnosti PayPal a je spoluzakladatelem automobilky Tesla Motors. Muskův Hyperloop byl jeho odpovědí na návrh projektu vysokorychlostní železniční trati LA - San Francisco, který se mu zdál technologicky zastaralý a zbytečně drahý.
Z Dánska do Německa za méně než hodinu.
V jeho návrhu by se tato trasa, která je dlouhá 570 km, urazila, při plánované rychlosti 1000 km/h, za 35 minut. Odhadovaná cena byla kolem 6 miliard dolarů, což je 132 372 000 000 korun. Cenu však dopravní inženýři zpochybnili jako nerealisticky nízkou. To ale Eleona Muska nezastavilo a dál se po celém světě snaží testovat prototypy.
Otevřeně Musk přiznává, že k technologii Hyperloopu se inspiroval už v dějinách. Systém podobné filozofie prezentoval už v roce 1867 americký vynálezce Alfred Ely Beach. Na výstavě American Institute v New Yorku předvedl dopravní systém s názvem "Beych Pneumatic Transit". O cestování v tunelu se v historii zajímalo také dalších devět vynálezců nebo firem. Sám Musk koncept vysokorychlostního dopravního systému označuje jako kombinaci Concordu, elektromagnetického projektilu a ledního hokeje.
Systém Hyperloopu se skládá ze samotného dopravního prostředku a tuby, která je umístěna v podzemí. Pomocí vakuových pump nebo kompresorů se v tubě udržuje až 1000-násobné nižší tlak vzduchu, než je tlak atmosferický. To minimalizuje odpor vzduchu, a jelikož je ještě kapsle osazená tzv. vzduchovými ložisky, sníží se tření a valivý odpor a Hyperloop tak může zvýšit rychlost na 600-1200 km/h.
Technologické firmy v čele se samotným autorem konceptu tvrdí, že tento nový druh dopravy musí být lepší než již existující druhy přepravy osob a věcí, a to především v bodech, jako je rychlost, ekologický provoz, bezpečnost, trvale udržitelný vlastní pohon a nižší náklady.
Ultrarychlý, vakuově utěsněný a podzemní.
Vzpomenout však můžete také na vnější vlivy od odolnosti vůči počasí, zemětřesení nebo zpoždění. Avšak představa dopravy v podzemí, v utěsněném prostoru bez možnosti uniknout a pohybu rychlostí, která téměř dosahuje rychlosti zvuku, může být pro mnoho lidí děsivá. I proto má Hyperloop své odpůrce, kteří upozorňují na možná rizika. Hlavním je (kromě financování) především evakuace posádky při poruše systému. Otázka je jasná: Jak dostat cestující z hermeticky uzavřené kapsle, která se zastavila daleko od stanice?
Myšlenku Hyperloopu udržuje samotný Elon Musk, který mimo jiné od roku 2015 organizuje soutěž pro inženýrské týmy a studenty univerzit. Cílem je urychlit vývoj této přepravní kapsle a podpůrné infrastruktury. Dnes, sedm let od představení, je myšlenka vysokorychlostního cestování stále vzrušující. Nejen pro inženýry, ale také designéry, kteří navrhují Hyperloopové terminály. Takové návrhy například vzniky v Nizozemsku nebo Japonsku.
I když by se mohlo zdát, že kapslová doprava je stále sci-fi, političtí zástupci po celém světe komunikují s technologickými firmami zabývajícími se vývojem Hyperloopu a společně navrhují cestování budoucnosti.
Česká republika společně se Slovenskem se už v roce 2017 dohadovala na výstavbě trasy, která by spojila Prahu, Brno, Vídeň, Bratislavu, Košice a Budapešť. Například cesta z Bratislavy do Vídně by trvala pouhých 8 minut. První fáze se měla uskutečnit do roku 2022. Ve světě jsou trošku dál. Od roku 2018 testují zkušební dráhy. Ty vznikly v Číně, Španělsku, USA a Spojených arabských emirátech.
