Celé neštěstí zapříčinil stratovulkán Nevado del Ruiz. Patří mezi čtyři stále aktivní sopky pokryté masivy ledovců.
Sopka se začala probouzet už rok před katastrofou. Nejednalo se však o nic závažného. Horolezci si pouze všimli plynu, který uniká z jejího kráteru. Odborníci přesto vydali varování, které naznačovalo, že by se mohlo stát něco závažnějšího. Úřady veškeré nebezpečí popřely. V prosinci roku 1984 pak došlo k několika zemětřesením. Další erupce menšího charakteru se vyskytly i dva měsíce před katastrofou. Nikdo tomu ale nepřikládal velkou váhu, a tak evakuace naneštěstí nebyla na pořadu dne.
Vulkán rapidně zvýšil svou aktivitu 13. listopadu 1985. Nejdříve se objevily pouze malé erupce, které místní nijak nerozhodily. Události nabraly rychlý spád v devět hodin večer. Tentokrát sopka vybouchla znova a erupce měla fatálnější důsledek. I když erupce byla malá, přinesla lávu a horké sopečné plyny. To vytvořilo společně s ledovcem na vršku hory smrtelnou kombinaci. Ledová kra se při výbuchu roztavila a společně s vyvrženým sopečným materiálem vytvořila tzv. lahar, jinak řečeno bahnotok. Masivní proudy této směsi popela, úlomků ztuhlé lávy a vody se následně ze svahu sopky řítily až 60 kilometrovou rychlostí. Za sebou přitom nechávaly strašlivou spoušť (Zdroj: https://talk.youradio.cz, . 13. listopadu: Den výbuchu sopky Nevado del Ruiz, 13.11.2018)
Obyvatelé městečka Armero neměli v tu chvíli ponětí, co se několik desítek kilometrů od nich odehrává. Ničivá vlna dorazila až kolem půlnoci, když už většina spala. Třicetimetrová bahnitá stěna po své cestě nabrala vyvrácené stromy a kameny, čímž byla ještě ničivější. Neštěstí navíc podpořily další vlny, které dorazily v sekvenci následujících několika minut. Zabito bylo více než 23 000 lidí v bezprostřední blízkosti a další 2 000 v okolních městech. Armero bylo kompletně zničené a už se ho nikdy nepodařilo obnovit.
Neštěstí je označované jako druhá nejsmrtelnější událost spojená s výbuchem sopky na světě. Následuje erupci v Martiniku roku 1902, kdy bylo zabito na 28 000 lidí.
Kromě vlny solidarity a smutku vyvolala tato událost také vášnivou debatu. Kontroverzní bylo chování tamních úřadů. Ty se rozhodly ignorovat varování vulkanologů o vysokém nebezpečí výskytu laharu. Kromě toho kolumbijská vláda pouhý den po tragédii upustila od záchranných akcí s tím, že už není komu pomáhat. Mnoho lidí však uvízlo v bahně či pod sutinami. K vysvobození stačil jeřáb a čerpadlo vody. To však nikdo neměl k dispozici a záchranářům scházelo i pořádné zdravotnické náčiní. Celou situaci po tragédii ztěžovala také neprůjezdnost k danému místu. Pomoc tak byla zdlouhavá a mnohdy bez potřebného vybavení zbytečná. Stávalo se, že se dobrovolníci museli dívat, jak lidé umírají pomalou smrtí uvěznění pod sutinami (Zdroj: https://www.televizeseznam.cz, Den, kdy došlo k havárii v Armeru, 13.11.2014).
Sopka Nevado del Ruiz se stále řadí k nejaktivnějším na světě. Navíc je pořád vysoká pravděpodobnost menších erupcí, které mohou znovu způsobit katastrofu. Odhaduje se, že je každým dnem v přímém ohrožení na 50 000 lidí.
