Právě díky úředníkům, řemeslníkům a zemědělcům se v průběhu staletí dočkala prostituce nevídaného rozkvětu. Snad ve všech větších městech v Číně fungovaly nevěstince, kterým se říkalo „domy se zpívajícími dívkami". Dá se tedy usuzovat, že tehdejší kurtizány neovládaly jen umění sexu, ale také zpěvy a tance, podobně jako lehké ženy ve starém Řecku a Římě.
V nevěstincích čekalo na zákazníka potěšení pro všechny smysly. Samozřejmostí bylo pohodlné zařízení, opiové dýmky nebo zrcadla na stěnách nebo na stropu, v nichž se mohl sledovat při sexuálních radovánkách.
Čínské nevěstky se vyznačovaly jednou zvláštností. Za znak krásy se považovalo co nejmenší chodidlo, takže dívkám se nohy odmala drasticky stahovaly, aby tolik nerostly. Při sexu byly tyto zdeformované nožky většinou pečlivě zahaleny a obuty do malých botiček, což jen zvyšovalo zákazníkovo vzrušení.
Existovaly i různé specializované vykřičené domy. Podle archeologických nálezů se zhruba sto let před naším letopočtem společně s císařským vojskem pohybovaly velké tábory prostitutek, které si mohli zaplatit jak důstojníci, tak řadoví vojáci. V přístavech zase vznikala speciální zařízení pro námořníky, u nichž se po návratu z dlouhé plavby dal předpokládat přebytek chtíče.
