Nebylo však výjimkou, že žena svého muže bila.

Rodinné soužití prostých lidí se do určité míry podobalo tomu dnešnímu.

Ve středověku nečekaný úkaz: žena přednáší studentům geometrii.

Urozené dámy o svém životě mohly rozhodovat až poté, co ovdověly.

Kristina Pisánská se po smrti manžela stala spisovatelkou.

Podle představ církve měla žena jen tiše sedět u vřeténka.

Jedinou alternativou manželského života byl pro ženu klášter.

Něžnou květinku viděli v ženách snad jen rytíři.

Podle křesťanských filosofů byla žena nástrojem ďábla.

Tradiční představa velí, že středověká žena neměla žádná práva a byla výhradně podřízena muži.