Později večer průzkumník nové dílo popsal slovy: „Hlavní pyramidy se nacházejí na jihovýchodě. Čtyři velké a sedm nebo osm menších, ty jsou ale nezajímavé. Nejsevernější stavby jsou nejmonumentálnější. Podle mě mají výšku přes 150 metrů. Další dvě jsou menší. Jedna je bez nátěru a další je postavená z kamene, který je černější než žula.”
Podle autora měla tmavší stavba nažloutlý vrchol a špičku zakončenou velkým kvádrem, jenž připomínal podstavec. Byla v linii s ostatními, ale více na západ. Je nepravděpodobné, že by si člen Královské společnosti v Londýně v roce 1737 vymýšlel. Otázkou tedy zůstává, kam se čtvrtá pyramida poděla. Egyptologové totiž po ní nenašli ani stopy.
Čtvrtá pyramida v Gíze
Amatérský historik Matthew Sibson však tvrdí, že se stačí podívat na satelitní snímky. „Dřív jsem si myslel, že se ztracený jehlan nacházel na západ od Menkaureovy hrobky, to ale neodpovídalo Nordenovým slovům,” přiznává badatel. „Jeho náčrt má jiné měřítko než fotografie z ptačí perspektivy. Proto jsem svůj odhad upravil.”
Pyramidy z ptačí perspektivy
Bližší zkoumání ukazuje, že čtvrtá stavba na ostatní navazovala diagonálně, byla ale umístěna směrem do oblouku. „Pak jsem si vzpomněl na starobylou kamennou zeď, známou jako Zeď vrány (arabsky Heit el-Ghurab).”
Částečně pohřbený kamenný val je 200 metrů dlouhý, 10 metrů vysoký a 10 metrů široký. Podle egyptologů byl postavený v době 4. dynastie, která vládla v letech 2551-2472 př. n. l. Vědci dodnes neví, k čemu sloužil. Nebyl totiž součástí areálu ani nebyl spojený s jinými stavbami. Matthew Sibson má však jasno. „Podle mého názoru byl hrází, vedoucí od místa, kde bývala řeka Nil, až na plošinu v Gíze.”
Zeď a pyramida
Badatel souhlasí, že zeď na první pohled nikam nevede. „Když ale znáte Nordenův popis ztracené čtvrté pyramidy, je to logické,” říká. Součástí pohřebních komplexů je hráz, díky níž se mohla přivádět voda z Nilu směrem ke stavbě. Po ní pluly vory naložené masivními kvádry.
„Zeď brány míří přímo k zapomenutému kousku země, kterou jsem označil jako nejlepší možné místo pro čtvrtou pyramidu na základě topografie a Nordenova popisu,” chlubí se Matthew Sibson. Kam ale černý monument zmizel? Spisovatel Tony Bushby ve své knize Tajemství Bible tvrdí, že byl v roce 1759 rozebraný britskými zednáři, kteří pod ním hledali poklad. Když nic nenašli, kámen prodali zedníkům, kteří budovali nedaleké město Káhira.
Zdroje: www.express.co.uk, www.aeraweb.org, www.thevintagenews.com
