Zdroj: YouTube
Vtipné hádanky z tudorovské Anglie: Budete překvapení, jak blízký je nám chytrý humor 16. století
Každý národ i doba má svůj humor. O anglickém se říká, že je pro nás Čechy poněkud „suchý“. Tedy, že se nemusíme popadat zrovna za břicho, ale pobaví. Že jím oplývali už středověcí Angličané ukazuje pár následujících vtípků. Ač dobovému humoru často nerozumíme, tyto můžou pobavit i dnes.
Co je to?
I u nás známe vtipy typu „co je to...“ V Anglii už v roce 1511 vyšla celá kniha takových veselých otázek a „chytrých“ odpovědí. Z té tady máme malou ochutnávku:
Kolik je potřeba ocasů telátek, aby dosáhly ze země do nebe? – Jeden, pokud je dostatečně dlouhý.
Jaká je vzdálenost od hladiny moře na nejhlubší dno? – Co by kamenem dohodil.
Co to je? Nikdy to nebylo a nikdy nebude. – Hnízdo myší v uchu kočky.
Proč lidé staví ve městě pec? – Protože v peci město stavět nemůžou.
Jak člověk rozezná krávu ve stádu ovcí? – Očima.
Proč si kráva lehá? – Protože neumí sedět.
Co je to? Nikdy to nezmrzne. – Vroucí voda.
Kteří světci jsou církvi nejprospěšnější? – Ti namalovaní na oknech, protože brání větru, aby mrhal svíčkami.
Které zvíře má ocas mezi očima? – Kočka, když si olizuje zadek.
A ještě tři – ne přímo tudorovské, ale ze středověku
Nejen vtipnými hádankami se bavili lidé ve středověku. Vyprávěli si „skutečné“ vtipy. Některé byly drsné a neslušné. Stejně jako dnes se vtipkovalo o sexu, částech těla apod. Častým námětem bývali hloupí manželé, špatné manželky, nevěra, duchovní, králové i historické postavy. Pro příklad tři nekošilaté:
Jeden opat, velmi dobře živený – korpulentní se pozdě k večeru na cestě do města ptá sedláka v obavě, zda již není městská brána zavřená: „Myslíte, že ještě projdu bránou?“ „Ano, to víš že projdeš. Projede i vůz se senem. Proč bys nemohl ty?“
Muž má poměr s vdanou paní, manželkou naprostého hlupáka, který navíc koktá. Jednou v noci jde za ní v domnění, že manžel není doma. Ťuká na dveře a v žertu se hlasem paroháče dožaduje vstupu. Hloupý manžel je však doma, slyší ťukání a volá na ženu. „Otevři dveře a pusť ho dovnitř. Zdá se, že to jsem já.“
Pár vtipů navíc vypráví následující video:
Jistý zachmuřený muž bloumá ulicemi, pohlcený v myšlenkách a smutku. Potká ho dobrák a ptá se na důvod jeho obav. Muž odpoví, že dluží peníze a nemůže je vrátit. Dobrák odpoví: „Přenechte tuto starost věřiteli.“
Vtipy bavili své panovníky i dvorní šaškové. Ti však často užívali černý humor a používali spíš takové ty „jedovaté“ poznámky.
