Zřejmě nejvýznamnější a nejrozvinutější civilizací Jižní Ameriky v období před Kolumbem byli Inkové. Jejich mocná říše se rozkládala na území And zhruba tam, kde se dnes nacházejí Peru, Bolívie, Ekvádor, Chile a Kolumbie. Toho, čeho Inkové dosáhli, nám dodnes bere dech. Jednou ze záhad jsou i terasy Moray.
Říše Inků
Centrem incké říše bylo město Cuzco. V čele říše stál vládce s neomezenou mocí považovaný za potomka Slunce. Inkové vytvořili architekturu, jejíž dokonalost je nám dodnes nepochopitelná. Incká schopnost stavět města, hradby a terasy velmi vysoko v horách z kvádrů ohromných hmotností tak přesně, že nebylo třeba používat spojovacího materiálu, je neuvěřitelná. Takovým příkladem je samotné město Cuzco, ale také turisticky atraktivní pevnostní město na jednom z andských vrcholků Machu Picchu.
Machu Picchu je fascinující dílo civilizace Inků vysoko v Andách.
Co je to záhadné Moray?
Nedaleko Cuzca, cestou na Machu Picchu, na náhorní planině ve výšce asi 3 500 nad mořem se v Údolí svatých nacházejí záhadné incké ruiny Moray.
Údolí svatých je samo o sobě úchvatným místem, ale ruiny Moray jsou obklopené skutečným tajemstvím. Neexistuje žádný písemný záznam, který by jejich existenci vysvětloval, nemáme k dispozici žádnou historickou zmínku, kterou bychom smysl gigantické stavby Moray mohli spolehlivě objasnit.
Ruiny jsou tvořené systémem soustředných kruhových teras, mezi kterými jsou výrazné výškové rozdíly. Největší výškový rozdíl mezi jednotlivými terasami je až 30 metrů. Účel těchto teras je nejasný. Šlo o místo náboženských obřadů ohromujících rozměrů? Šlo o pozůstatky dolů, které tu mohli Inkové objevit dokonce po civilizacích, které tu byly před nimi? Nebo tu skutečně přistáli mimozemšťané?
Dokonalé zemědělství
Inkové dokázali vypracovat neuvěřitelně dokonalý zemědělský systém. Promyšleně se vyrovnali s příkrými stěnami And, na kterých vybudovali kamenné terasy vyplněné úrodnou půdou. Terasy uměli důmyslně propojit systémem zavlažování. Dešťovou vodu zachycovali vysoko v horách a zavlažovacími systémy ji přiváděli k jednotlivým terasám. To jim umožňovalo efektivně pěstovat nejrůznější zemědělské plodiny a dostatečně svoji civilizaci tímto způsobem živit.
Rozdíly teplot
Při archeologickém zkoumání naleziště Moray vědci zjistili, že mezi nejvyšší a nejnižší terasou jsou výrazné teplotní rozdíly až 12 °C, což na každé z nich vytváří vlastní mikroklima. Jednotlivé plošiny jsou propojené zavlažovacím systémem. Je proto možné, že Inkové používali terasy k pěstování plodin vyžadujících rozdílné podmínky. Takové hypotéze nahrávají i detailní rozbory půdy. Navzájem se od sebe liší. Půda byla na tyto terasy zřejmě dopravena z různých částí Peru a mohla tedy sloužit pro potřeby pěstování různých druhů rostlin.
Ruiny inckých teras Moray v Peru
Moray – tajemství Inků
Přestože si ufologové stále myslí, že Moray je místem, kde kdysi přistála mimozemská civilizace, pravda to zřejmě nebude. Přestože stále neexistuje spolehlivé vědecké vysvětlení, proč Inkové Moray vybudovali, zdá se nejpravděpodobnějším, že šlo o jakousi inckou zemědělskou laboratoř. V té tamní obyvatelé v různé nadmořské výšce, v rozdílných podmínkách slunečního svitu i působení větru a deště, testovali nejoptimálnější podmínky pro pěstování zemědělských plodin.
Pokud tomu tak bylo, šlo by o potvrzení faktu, který o této jihoamerické civilizaci víme: byla vyspělým, řemeslně zručným společenstvím s vysokou mírou organizace, jehož zemědělství bylo na nesmírně vysoké úrovni.
