Když se dánský astronom, astrolog a alchymista probudil, chtělo se mu na záchod. Nastal ale problém. Nešlo to. Za pár hodin to zkusil znovu. Ani kapka. Hodiny pomalu plynuly a Brahe začal trpět silnými bolestmi. Ani jeho osobní lékař netušil, jak mu pomoci. Vysvobození přišlo v podobě smrti. Milovník hvězdné oblohy zemřel 24. října roku 1601.
Úmrtí významného vědce, který je považován za jednoho z nejlepší astronomů historie, byla dlouho záhadnou. Nemoc v podobě akutní urénie přišla znenadání. Dlouho se tedy spekulovalo o tom, že zemřel na protržení močového měchýře nebo byl otráven.
Tycho Brahe - smrt
Lékařská věda však později dokázala, že močový měchýř prasknout nemůže. U zdravého jedince se vyprázdní samovolně. Zbývala tedy hypotéza o úmyslné vraždě. Dokonce se našli i její strůjci. Mezi hlavní podezřelé patřil jeho asistent a žák Johannes Kepler, který byl po Brahově smrti jmenován císařským dvorním matematikem. Druhým zabijákem měl být jeho příbuzný Erik Brahe, a to na příkaz dánského krále Kristiána IV., jenž neunesl fakt, že astronom měl poměr s jeho matkou.
Teorii o vraždě měla potvrdit analýza badatelových ostatků. Ta proběhla již v roce 1901. Ve vzorcích vlasů a vousů byla nalezena rtuť. Její nadměrné množství může vést k akutnímu selhání ledvin a k následné smrti. Problémem však bylo, že se vědci nedokázali shodnout, jak a kdy se dostala do Brahova těla. Profesor Bent Kempe z Ústavu soudní chemie Kodaňské univerzity tvrdil, že jed byl pozřen 11 až 12 dní před jeho skonem. Jan Pallon ze švédské Univerzity v Lundu ale nesouhlasil. Dávka rtuti byla podle něj podána asi 13 hodin před smrtí. Profesor Kempe zároveň vyslovil domněnku, že Brahe se mohl neúmyslně otrávit sám, když popíjel léčivý lektvar, jenž rtuť obsahoval.
V lednu roku 2009 požádalo Dánsko o opětovnou exhumaci. O dva roky později vyšla zpráva, že astronom zemřel přirozenou smrtí. Jedu prý nebylo tolik, aby ho dokázal otrávit. Vědci ale v kostech, zubech i vlasech objevili jiný kov, který mohl zabíjet - zlato.
Zlato jako vrah?
„Vzorky obsahovaly 20-100krát vyšší obsah Auruma, než je běžné," říká chemik Kaare Lund Rasmussen z University of South Denmark. „To dokazuje, že za poslední dva měsíce svého života byl Brahe s tímto prvkem v úzkém kontaktu. Do těla se mohlo dostat z příborů nebo z nádobí." Také si ho mohl přidávat do vína. Tato směs byla považována za léčivou. Alchymisté věřili se, že zlato dokáže poskytnout životně důležitý a nebeský princip.
Odborníci našli v astronomově těle i další kovy, jako je železo, kobalt, arsen a stříbro, v koncentracích přesahujících to, co je dnes běžné. Avšak ne v takové míře, že by ho mohly otrávit. Příčina smrti Tycha Braha je tak stále záhadnou.
Zdroj: www.smithsonianmag.com, www.sdu.dk, www.onlinelibrary.wiley.com