„Vavilony“
Civilizaci vzdálené Solovecké ostrovy v Bílém moři na severu Ruska čítají na sto ostrůvku, na kterých žije jen pár set obyvatel. Turisty láká nejen panenská příroda, ale také záhadné labyrinty, kterých je tam celkem pětatřicet. Místní je nazývají „vavilony“, což v ruštině znamená babylony. Nejvíc jich kdosi vybudoval na ostrově Bolšoj zajackij. Na ploše necelého půl kilometru čtverečního se tu těchto vavilonů spirálovitě vine na čtrnáct. I jinde na světě lze labyrinty spatřit, avšak nikde v takovém množství a na jednom místě. Bolšoj zajackij je v tomto zcela ojedinělý.
Všechny solovecké labyrinty jsou velmi dobře zachovalé. Některé jsou sestaveny ze spirál z navršených kamenů, které pocházejí z ostrova. Některé spirály jsou ze dvou řad – jakoby dvou hadů s jednou hlavou uprostřed. Jiné labyrinty jsou vestavěné do krajiny v podobě hliněných valů. Nejmenší z labyrintů má průměr 6 metrů a největší 25,4. Lze zde spatřit pět různých typů, ale mají jeden vchod a vlastně i východ. Vchází se do nich většinou na jižní straně, do některých z jihozápadu, západu nebo východu. Kolem některých staveb jsou nepravidelně navršeny kupy kamenů. Všechny labyrinty se nacházejí pouze na západě ostrova.
Archeologie poskrovnu
Archeologické práce a výzkumy v plném rozsahu, jak je obvyklé, zde neproběhly. Skupina výzkumníků z Petrohradu „teoreticky“ určila jejich stáří na nejméně 2 500 až 3 000 let. Vycházeli z jejich orientace, změn směru zenitu a slunovratu během různých období i předpokládaného rituálního využití. Mnozí badatelé stáří zpochybňují a řadí je spíš do středověku či ještě mladšího období.
Na východní části ostrova jsou stovky mohyl, přes 850 navýšenin z kamenů, ve kterých byly nalezeny úlomky kostí, a dále několik dolmenů. Je známo, že ostrovy v Bílém moři obývaly v 1. tisíciletí př. n. l. kočovné kmeny Sámů. Radiouhlíková analýza těchto kamenných staveb ukázala, že zde člověk zanechal své stopy už dávno před nimi, v 6.-7. tisíciletí př. n. l. Symbolická poloha a labyrinty naznačují, že je vybudovala jedna určitá skupina národů.
Tajemství skryté mezi kamennými řádky
Pro dosud neznámou kulturu, která na necelém kilometr a půl velkém ostrově Bolšoj zajackij své stavby vystavěla musel být ostrov magickým místem, jakým se však badatelé neshodli. Labyrinty jsou pro některé severské národy posvátným místem. Zcela jistě měly symbolický, kultovní nebo mystický význam. Spirála patří mezi nejstarší symboly na světě, proto se někteří badatelé domnívají, že labyrinty mohly mít rituální význam. Na ostrově byla objevena i kamenná zobrazení slunce s paprsky, takže se soudí, že labyrinty můžou mít i souvislost s duchovní vírou nebo náboženskou vírou. Mohly to být pasti na zlé duchy, ale také hranice mezi pozemským světem a mýtickým podsvětím. Duše zemřelých mohla labyrintem za pomoci rituálů odcházet do říše zemřelých. To odpovídá víře pravěkých kultur o třech světech: horní patří hvězdám, obloze a bohům, střední člověku a dolní duši zemřelých.
Pradávné neolitické labyrinty různých tvarů a velkostí od průměru 5 do 30 metrů, všechny z neopracovaných kamenů se nacházení na mnoha místech ruského severu. Na Olešinu, jednom z ostrovů Kuzova, dále v Karélii, v oblasti Archangelsk a Murmansk nebo Sibiři. Téměř všechny leží v ústí řek nebo poblíž vody. Zkoumala je sovětská archeoložka N. Gurina, která se domnívá, že sloužily k rybolovu. Byly to prostě kamenné pasti na ryby…
Zdroje: www.rbth.com, www.ancient-origins.net, www.atlasobscura.com
