Prvnímu evropskému kalkulátoru je už 400 let
Přestože se první stroj, který uměl čtyři základní matematické funkce – sčítat, odečítat, násobit a dělit, nezachoval, byl vyrobený ve dvou exemplářích. Ten první si nechal pro sebe jeho vynálezce Wilhelm Schickard a stroj se nedochoval, druhý byl zničený požárem a byl to vynálezcův dar geniálnímu astronomovi Janu Keplerovi. První funkční kalkulátor byl tedy v Evropě vynalezený a vyrobený přesně před 400 lety – v roce 1623.
Vynálezce? Wilhelm Schickard
Wilhelm Schickard se narodil nedaleko Tübingenu v Německu. V tomto městě také vystudoval a tam se potkal i s Keplerem, který přijel do Tübingenu navštívit dalšího významného astronoma své doby Michaela Maestlina. Kepler si mladého Schickarda povšimnul a do svých zápisků jej označil za „úžasný talent milující matematiku a člověka s pronikavou znalostí mechaniky“.
Tübingen
„Rechen Uhr“
Kepler si až do své smrti se Schickardem psal. Schickard pro něho vyráběl nejrůznější pomůcky a na zadání Keplera zhotovoval přesné astronomické přístroje. A právě v této době přišel Schickard s neuvěřitelným objevem – sestrojil tzv. Rechen Uhr, což bychom z němčiny přeložili jako „hodiny, které umějí počítat“. Stroje byly prokazatelně vyrobené dva, do dneška se nezachoval žádný. Jediné, co o Schickardových kalkulátorech máme k dispozici, jsou tři dokumenty. Dva popisy stroje v dopisech Keplerovi a jeden náčrt zhotovený vynálezcem.
Rekonstrukce v roce 1960
V roce 1960 profesor filosofie na Univerzitě Tübingen Bruno Freytag von Löringhoff na základě Schickardových dopisů a nákresů sestavil rekonstrukci celého přístroje. Löringhoff vyrobil stroj sestrojený z jedenácti plných a šesti částečně ozubených kol. Byl šokovaný, jak přesně kalkulátor pracoval, jak dokonale uměl automaticky sčítat, odčítat, násobit a dělit. Užasl, jak přesně „posouval doleva desítky a stovky a při odčítání prováděl opačný posun...“.
Schéma Schickardova počítacího stroje.
Z dopisů Keplerovi také víme, že Schickard nebyl příliš spokojený s přesností provedení ozubených soukolí. Keplerovi napsal, že „ozubení není příliš přesné a nepracuje tak, jak by si představoval“. Tento problém Löhringhoff v roce 1960 samozřejmě neměl. Ozubená kola z roku 1623 byla údajně vyrobená z mědi nebo mosazi. Tentýž materiál byl použitý i v roce 1960. Podle nákresu byla vyrobená i počítací kazeta. Vznikla z přesně opracovaného jasanového dřeva. Tak, jak popsal Schickard. Více se již ze Schickardových poznámek vyčíst nedalo.
Pfisterovy poznámky
K sestrojení přesné kopie kalkulátoru Löhringhoffovi ovšem pomohly poznámky jistého Johannese Pfistera. Narodil se 1582 v Tübingenu, pracoval jako tiskař a byl zřejmě velmi schopný malíř a kovorytec. Udržoval velmi přátelské vztahy s Schickardem, který mu svěřil i výrobu kalkulátoru. „Počítací hodiny“ se podle Pfistera skládaly ze 3 základních částí. Ze zařízení na násobení, mechanismu pro záznam mezivýsledků a desítkového šestimístného sčítacího zařízení.
Samozřejmost dnešních kalkulaček má původ před 400 lety
Nemá pravděpodobně význam technicky detailně popisovat „počítací hodiny“, které dokonale rekonstruovali na Univerzitě v Tübingenu. Podstatné je, že fungovaly dokonale. Používáme-li tedy dnes zcela samozřejmě osobní kalkulátory, měli bychom si uvědomit, že jejich vývoj a zdokonalování trvalo celá staletí a že prvnímu „počítači“ v Evropě je díky genialitě jeho vynálezce Wilhelma Schickarda už neuvěřitelných 400 let.
